Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 69/2021-96

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 27 775 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 380 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 080,00 Kč ve výši 10% ročně od 28.01.2020 do 30.01.2020 ve výši 21,16 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 30 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 31.01.2020 do 06.05.2020 ve výši 820,73 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 27 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 07.05.2020 do 16.07.2020 ve výši 541,57 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 24 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 17.07.2020 do 19.08.2020 ve výši 231,01 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 21 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 20.08.2020 do 16.09.2020 ve výši 166,91 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 18 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 17.09.2020 do 23. 3. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 8 080 Kč ve výši 10% ročně od 24. 3. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 10 380 Kč ve výši 1,75 % ročně od 24. 3. 2021 do zaplacení, pohledávku ve výši 9 315,06 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28.01.2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 30 000,00 Kč od 28.01.2020 do 30.01.2020 ve výši 214,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 29 062,58 Kč od 31.01.2020 do 06.05.2020 ve výši 6 709,49 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 26 062,58 Kč od 07.05.2020 do 16.07.2020 ve výši 4 404,13 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 23 062,58 Kč od 17.07.2020 do 19.08.2020 ve výši 1 866,26 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 20 062,58 Kč od 20.08.2020 do 16.09.2020 ve výši 1 337,00 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 17 062,58 Kč od 17.09.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28.1.2020 dosáhne částky 91 440,00 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 380 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 080,00 Kč ve výši 10% ročně od 28.01.2020 do 30.01.2020 ve výši 21,16 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 30 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 31.01.2020 do 06.05.2020 ve výši 820,73 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 27 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 07.05.2020 do 16.07.2020 ve výši 541,57 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 24 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 17.07.2020 do 19.08.2020 ve výši 231,01 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 21 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 20.08.2020 do 16.09.2020 ve výši 166,91 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 18 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 17.09.2020 do 23. 3. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 8 080 Kč ve výši 10% ročně od 24. 3. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 10 380 Kč ve výši 1,75 % ročně od 24. 3. 2021 do zaplacení, pohledávku ve výši 9 315,06 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28.01.2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 30 000,00 Kč od 28.01.2020 do 30.01.2020 ve výši 214,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 29 062,58 Kč od 31.01.2020 do 06.05.2020 ve výši 6 709,49 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 26 062,58 Kč od 07.05.2020 do 16.07.2020 ve výši 4 404,13 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 23 062,58 Kč od 17.07.2020 do 19.08.2020 ve výši 1 866,26 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 20 062,58 Kč od 20.08.2020 do 16.09.2020 ve výši 1 337,00 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % p.a. z částky 17 062,58 Kč od 17.09.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28.1.2020 dosáhne částky 91 440,00 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 23. 3. 2021 ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení celkové částky 27 775 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení a smluvním úroku, s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázal spolu se sjednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 138,16 % p. a. splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 2 540 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopadem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů u splátky č. 1 a č. 2. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč. Následně došlo v důsledku prodlení žalovaného automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu 26. 1. 2020, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. V souladu s bodem 6.5 smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě ode dne 28. 1. 2020, až do jejího úplného zaplacení. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak marně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním, a to ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum (včetně akceptační doložky ze dne datum), z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne datum a splátkového kalendáře ze dne datum včetně dodejky z datum, vyplynulo, že dne datum podepsal žalovaný smlouvu o úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, které byly žalovanému zaslány dne datum na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit částku 30 000 Kč s úrokem 138,16 % ročně, celkem 76 20 Kč ve 30. měsíčních splátkách po 2 540 Kč, splatných vždy ke každému 22. dni příslušného měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem listopadem 2019. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a z výzvy ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné splátky číslo číslo zároveň jej upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a vzniku nákladů v souvislosti s těmito výzvami. Z oznámení ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně ke dni 26. 1. 2020 zesplatnila celý zbytek dluhu v důsledku prodlení žalovaného trvajícího déle než 65 dnů, a to v celkové částce 38 080 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu z datum vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky s možností uplatnění své pohledávky v soudním řízení. Z karty klienta vyplynulo zaslání upomínek ohledně první a druhé dlužné splátky včetně tvrzení žalobkyně, že na dlužnou částku bylo zaplaceno 19 620 Kč.

4. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z pracovní smlouvy žalovaného z datum, ze které vyplývá, že žalovaný měl sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou, místo výkonu práce bylo obec. Vycházela také z výplatních pásek a historie plateb, ze kterých vyplývá, že žalovanému byla v červenci 2019 vyplacena mzda ve výši 18 971 Kč a v srpnu 2019 ve výši 20 205 Kč (shodně vyplynulo z kopie potvrzení o provedení platby). Z výpisu z nebankovního registru klientských informací vyplývá, že žalovaný měl skóre 405, spadající do kategorie II., značící menší riziko pro poskytnutí úvěru. Z výpisu z registru SOLUS z 10. 10. 2019 vyplynulo, že zde nebyl žádná dlužná částka po splatnosti.

5. Pokud jde o životní výdaje žalovaného, vycházela žalobkyně, dle hodnocení klienta, z životního minima ve výši 3 410 Kč a nákladů na bydlení ve výši 1 600 Kč s tím, že žalovaný bydlí v nájemním bydlení.

6. Z prohlášení klienta ze dne datum včetně hodnocení klienta z téhož dne, vyplynulo, že žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 19 500 Kč měsíčně ze zaměstnání, z výdajů 3 410 Kč měsíčně, z platby za bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně a z výdajů na dopravu, kurzy a záliby 0 Kč měsíčně, a z informací, že žalovaný má další výdaje na splátky u právnická osoba, ve výši 4 918 Kč. S rezervou 1 000 Kč měsíčně, vycházela z celkových výdajů 9 328 Kč a volných příjmů 9 172 Kč měsíčně.

7. Podle věty první , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu 13. 10. 2019, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Podle věty druhé , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle , (dále jen „ “), ve znění účinném k datu 13. 10. 2019, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne

datum. Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení a nenavrhla důkazy ke splnění povinnosti, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalovaného, kterou zjistila, že žalovaný má již jeden závazek vůči se splátkou 4 918 Kč měsíčně, bližší údaje o celkové výši závazku však nebyly prokázány. Zjistila si rovněž konkrétní příjem žalovaného za období dvou měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Nedoložila však mzdový výměr, který měl být součástí pracovní smlouvy. Prokázala tak pravděpodobný příjem žalovaného a skutečnost, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou. Žalobkyně však neměla nijak ověřené výdaje žalovaného, kdy zejména výdaje na bydlení specifikované jako státní/obecní ve výši 1 000 Kč nebyly žádným způsobem prokázány a jsou dost nereálné. Rrovněž náklady na dopravu ve výši 0 Kč měsíčně nemohou pokrýt dojíždění do práce ve obec, když žalobkyně poukázala na doručovací adresu žalovaného příjmení, což činí 78 km jedna cesta, a vycházela především z životního minima, které je zcela hypotetickým pojmem a pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného neposkytuje odpovídající představu o jeho faktických poměrech. Ze všech těchto skutečností nelze dospět k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, když žalobkyně neprokázala, že měla ucelený obraz o výdajové stránce hospodaření žalovaného, který již byl zadlužen (splátka 4 918 Kč pokrývala ¼ jeho příjmu). Žalovaný mohl mít výhodné bydlení (obecní), ale nebylo prokázáno, že se jednalo o bydlení s celkovými náklady včetně energií (1 000 Kč měsíčně). V případě, že by žalovaný přišel o výhodné bydlení, neměl by žádnou rezervu na vyšší výdaje, když nebyly uvažovány žádné výdaje na bydlení, volné prostředky ve výši 9 172 Kč měsíčně tak byla částka čistě hypotetická. Navíc měl soud pochybnosti o předložení kompletního výpisu z nebankovního registru klientských informací, neboť jeho součástí mohou být i údaje o závazcích klienta, se kterými není v prodlení. Míra zadlužení žalovaného se tak měla prohloubit o dalších 13 % jeho příjmu, když bylo zřejmé, že na jeho potřeby jeho dosavadní příjem nepostačuje. Žalobkyně proto neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto soud uložil žalovanému, který dosud z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč vrátil 19 620 Kč, (dle tvrzení žalobkyně, které nikdo nesporoval), zaplatit žalobkyni částku 10 380 Kč, včetně úroku z prodlení od 24. 3. 2021 do zaplacení, (když prodlení nastalo nejpozději 15. den po odeslání výzvy k zaplacení, vzhledem k prvnímu prokázanému odeslání výzvy k zaplacení z 3. 3. 2021) ve výši dle a v souladu s požadavkem žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s 

15. Ohledně ostatních uplatněných nároků, které mají původ v neplatné smlouvě o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud v souladu s  za použití tak, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého, neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, avšak z obsahu spisu soud nezjistil, že by mu v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).