Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 160/2021-38

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 51 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 900 Kč

s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení,

s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 8 660 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení,

s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 040 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 900 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení, s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 8 660 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení, s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 040 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 51 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že 1) dne 10. 12. 2015 došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal dále uhradit úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. To vše se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje od 17. 12. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 1. 2017. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, nejpozději tak ke dni 19. 1. 2017 byla splatná celá částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 4 800 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 16. 4. 2018.

2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 3. 10. 2015 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal rovněž uhradit úrok ve výši 2 800 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. To vše se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 10. 10. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 12. 11. 2016. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, nejpozději ke dni 12. 11. 2016 byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně tak mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 11 340 Kč, přičemž poslední platba byla uhrazena dne 16. 4. 2018.

3. Mezi společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 3. 7. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit v souvislosti s poskytnutými peněžní prostředky částku 2 800 Kč jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. To vše se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje od 10. 7. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 12. 8. 2016. Ke dni 12. 8. 2016 tak právní předchůdce žalobkyně mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 18 960 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

5. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z doložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byly uzavřeny tři smlouvy nazvané smlouva o půjčce a to dne 10. 12. 2015 číslo dne 3. 10. 2015 číslo dne 3. 7. 2015 číslo. V případě smlouvy ze dne 10. 12. 2015 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a to za poplatek celkem ve výši 7 400 Kč, který byl rozčleněn na úrok ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč RPSN byla stanovena ve výši 75,72%. V případě smlouvy ze dne 3. 10. 2015 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za poplatek ve výši 14 800 Kč, který byl rozčleněn jako úrok ve výši 2 800 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč RPSN byla stanovena ve výši 75,72%. Na základě smlouvy ze dne 3. 7. 2015 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za poplatek ve výši 14 800 Kč, rozčleněný jako úrok ve výši 2 800 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč RPSN byla stanovena ve výši 75,72%. Ve všech případech se žalovaný zavázal poskytnutou zápůjčku uhradit formou 58 týdenních splátek (smlouvy o půjčce, smluvní podmínky smluv, karty zákazníka). Žalovaný povinnosti vyplývajícímu z uzavřených smluv neplnil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky. V případě smlouvy uzavřené dne 10. 12. 2015 uhradil toliko částku 4 800 Kč, v případě smlouvy uzavřené dne 3. 10. 2015 uhradil toliko částku 11 340 Kč a v případě smlouvy uzavřené dne 3. 7. 2015 uhradil toliko částku 18 960 Kč (tvrzení žalobce, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak). Ze smluv o postoupení pohledávky včetně oznámení o postoupení pohledávky pak soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný však neuhradil ničeho (předžalobní upomínka).

7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na shora uvedené smlouvy o zápůjčce z níže uvedených důvodů je nutno pohlížet jako na neplatně uzavřené. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, když žalovaný měl v případě smlouvy ze dne 10. 12. 2015 vedle poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč taktéž uhradit poplatek ve výši 7 400 Kč, v případě smlouvy ze dne 3. 10. 2015 měl uhradit vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč, taktéž poplatek ve výši 14 800 Kč v případě smlouvy ze dne 3. 10. 2015 i ze dne 3. 7. 2015. Je pravdou, že ve všech případech byl poplatek ve smlouvách rozdělen na tři části, a to na úrok, dále odměnu za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku, by právní předchůdce žalobce nikdy s žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobce. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že takto stanovené poplatky nemůžou představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadované nároky zastírají další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích s tím, že se tak jedná ujednání o úrocích, které ve výši cca 55 % ročně. Jedná se tak dle o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů s tím, že bylo zjištěno, že tato sazba v prosinci 2015 činila 11,31 % ročně, v říjnu 2015 11,99 % ročně a v červenci 2015 12,25 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro kterou by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. .

8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení , když dle platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o celkem o částku 50 000 Kč (2x 20 000 Kč plus 10 000 Kč). Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím peněžní hotovosti ve výši 10 000 Kč uhradil 4 800 Kč, stále tak zbývá částka 5 200 Kč, v případě smlouvy ze dne 3. 10. 2015, kdy mu byla poskytnuta hotovost ve výši 20 000 Kč, uhradil celkem 11 340 Kč, k uhrazení tak stále zbývá částka 8 660 Kč a v případě smlouvy ze dne 3. 7. 2015, kdy mu byla poskytnuta hotovost ve výši 20 000 Kč, uhradil částku 18 960 Kč, k doplacení tak zbývá stále částka 1 040 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby tyto dosud neuhrazené částky představující zbytek bezdůvodného obohacení v celkové výši 14 900 Kč žalobkyni uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 7.1.2020. Dle se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 10.1.2020 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 20.1.2020. Jelikož tak neučinil, dostal se od 21.1.2020 do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku (při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud taktéž přihlížel k požadovanému příslušenství, které bylo kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku).

10. O lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.