Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 147/2021-85

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč za dobu od 9. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do kapitalizovaného úroku ve výši 1 542,75 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 062,50 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 539 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč za dobu od 9. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do kapitalizovaného úroku ve výši 1 542,75 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 062,50 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 539 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 062,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč za dobu od 9. 3. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 524,75 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno 7 slov, a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout neúčelový úvěr ve formě možnosti žalovaného čerpat finanční prostředky až do výše 35 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatit, a to včetně úroku ve výši 8,5 % měsíčně z poskytnutého úvěru a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Žalovaný na základě předmětné Smlouvy čerpal celkem částku 4 500 Kč, porušil však svůj závazek, když nehradil právnímu předchůdci žalobkyně ujednané splátky řádně a včas. Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se současně zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného se splacením kterékoliv částky, tyto v daném případě činily celkem 1 062,50 Kč. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společností právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno 7 slov, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek

ze dne datum žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 7. 11. 2020.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle , , dále jen ,

a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu

a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu , vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne datum uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o revolvingovém úvěru, podle níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový úvěr ve formě možnosti žalovaného čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, nikoliv 35 000 Kč, jak tvrdila žalobkyně, a žalovaný se původnímu věřiteli zavázal úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatit, a to včetně úroku ve výši 8,5 % měsíčně z poskytnutého úvěru a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 8. 11. 2018 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 4 500 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet č. bankovní účet. Podle čl. VI. předmětné Smlouvy o revolvingovém úvěru se žalovaný pro případ svého prodlení se splacením jakékoliv částky původnímu věřiteli zavázal uhradit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč. Svoji pohledávku za žalovaným původní věřitel postoupil společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Žalovaný na svůj dluh ničeho uhradil. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 7. 11. 2020.

4. Podle . , dále jen o. z., platí,

že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně

od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z.

má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal

nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad

pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv

nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne

na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že předmětná smlouva není platně uzavřenou smlouvou

o úvěru, a to z následujícího důvodu. Dle čl. IV bodu 6. Smlouvy o revolvingovém úvěru

ze dne datum při plném čerpání úvěru, tj. 50 000 Kč, by celková částka splatná žalovaným byla 141 081,98 Kč za rok, tzn., výše úrokové sazby sjednané v předmětné smlouvě ve skutečnosti činila 182 % ročně. Při takto sjednané výši úroku se po zhodnocení smlouvy jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do jednoho roku cca 19,12 % ročně, ve smlouvě sjednaný jej tak několikanásobně převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany. Nad to soud poukazuje na rozpor mezi tvrzením žalobkyně a čl. II odst. 2 Smlouvy o revolvingovém úvěru ohledně výše úvěrového rámce poskytnutého původním věřitelem žalovanému.

9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující částky vyplacené dne 8. 11. 2018 ve výši 4 500 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 4 500 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. o. z., a to v souladu s ust. o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle za dobu od 9. 3. 2019 do zaplacení.

10. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl co do zbytku uplatněného nároku jako nedůvodnou, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývajících sjednaných úrocích a nákladů spojených s uplatněním pohledávky nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

11. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V souladu s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7.2006, sp. zn. , podle kterého při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství, soud došel k závěru, že žalobkyně byla v řízení úspěšná 68,1 % a žalovaný 31,9 %; žalobkyně byla tedy úspěšnější v rozsahu 36,2 % a soud žalobkyni tudíž přiznal právo na částečnou náhradu nákladů řízení žalovaným ve výši 539 Kč, tj. 36,2 % z částky 1 489 Kč, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu a náklady řízení jsou tak tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle AT s omezením dle AT v celkové výši 600 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně by proto měla ve smyslu i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle k rukám advokátka žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.