Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 96/2021-50

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec a číslo

zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátkou právnická osoba,

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec

o zaplacení 28 615,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni

-) pohledávku ve výši 15 050,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 716,00 Kč ve výši 10% ročně od 26. 2. 2020 do 9. 3. 2020 ve výši 189,05 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 50 316,00 Kč ve výši 10% ročně od 10. 3. 2020 do 17. 3. 2020 ve výši 111,81 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 47 116,00 Kč ve výši 10% ročně od 18. 3. 2020 do 31. 3. 2020 ve výši 183,23 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 47 110,00 Kč ve výši 10% ročně od 1. 4. 2020 do 20. 4. 2020 ve výši 261,72 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 43 904,00 Kč ve výši 10% ročně od 21. 4. 2020 do 22. 5. 2020 ve výši 390,26 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 40 698,00 Kč ve výši 10% ročně od 23. 5. 2020 do 23. 6. 2020 ve výši 361,76 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 37 492,00 Kč ve výši 10% ročně od 24. 6. 2020 do 27. 7. 2020 ve výši 354,09 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 34 286,00 Kč ve výši 10% ročně od 28. 7. 2020 do 20. 10. 2020 ve výši 809,53 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 27 874,00 Kč ve výši 10% ročně od 21. 10. 2020 do 20. 11. 2020 ve výši 240,03 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 24 668,00 Kč ve výši 10% ročně od 21. 11. 2020 do 16. 12. 2020 ve výši 178,16 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 21 462,00 Kč ve výši 10% ročně od 17. 12. 2020 do 25. 2. 2021 ve výši 423,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 18 256,00 Kč ve výši 10% ročně od 26. 2. 2021 do 29. 3. 2021 ve výši 162,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 15 050,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 3. 2021 do zaplacení

-) pohledávku ve výši 13 565,56 Kč

-) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 26. 2. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 46 035,88 Kč od 26. 2. 2020 do 17. 3. 2020 ve výši 1 951,95 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 45 118,39 Kč od 18. 3. 2020 do 31. 3. 2020 ve výši 1 275,26 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 45 112,39 Kč od 1. 4. 2020 do 20. 4. 2020 ve výši 1 821,60 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 41 906,39 Kč od 21. 4. 2020 do 22. 5. 2020 ve výši 2 707,52 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 38 700,39 Kč od 23. 5. 2020 do 23. 6. 2020 ve výši 2 500,48 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 35 494,39 Kč od 24. 6. 2020 do 27. 7. 2020 ve výši 2 436,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 32 288,39 Kč od 28. 7. 2020 do 20. 10. 2020 ve výši 5 541,15 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 25 876,39 Kč od 21. 10. 2020 do 20. 11. 2020 ve výši 1 619,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 22 670,39 Kč od 21. 11. 2020 do 16. 12. 2020 ve výši 1 190,02 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 19 464,39 Kč od 17. 12. 2020 do 25. 2. 2021 ve výši 2 790,30 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 16 258,39 Kč od 26. 2. 2021 do 29. 3. 2021 ve výši 1 050,56 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 13 052,39 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 2. 2020 dosáhne částky 184 665,00 Kč,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni -) pohledávku ve výši 15 050,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 716,00 Kč ve výši 10% ročně od 26. 2. 2020 do 9. 3. 2020 ve výši 189,05 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 50 316,00 Kč ve výši 10% ročně od 10. 3. 2020 do 17. 3. 2020 ve výši 111,81 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 47 116,00 Kč ve výši 10% ročně od 18. 3. 2020 do 31. 3. 2020 ve výši 183,23 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 47 110,00 Kč ve výši 10% ročně od 1. 4. 2020 do 20. 4. 2020 ve výši 261,72 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 43 904,00 Kč ve výši 10% ročně od 21. 4. 2020 do 22. 5. 2020 ve výši 390,26 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 40 698,00 Kč ve výši 10% ročně od 23. 5. 2020 do 23. 6. 2020 ve výši 361,76 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 37 492,00 Kč ve výši 10% ročně od 24. 6. 2020 do 27. 7. 2020 ve výši 354,09 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 34 286,00 Kč ve výši 10% ročně od 28. 7. 2020 do 20. 10. 2020 ve výši 809,53 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 27 874,00 Kč ve výši 10% ročně od 21. 10. 2020 do 20. 11. 2020 ve výši 240,03 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 24 668,00 Kč ve výši 10% ročně od 21. 11. 2020 do 16. 12. 2020 ve výši 178,16 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 21 462,00 Kč ve výši 10% ročně od 17. 12. 2020 do 25. 2. 2021 ve výši 423,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 18 256,00 Kč ve výši 10% ročně od 26. 2. 2021 do 29. 3. 2021 ve výši 162,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 15 050,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 3. 2021 do zaplacení -) pohledávku ve výši 13 565,56 Kč -) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 26. 2. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 46 035,88 Kč od 26. 2. 2020 do 17. 3. 2020 ve výši 1 951,95 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 45 118,39 Kč od 18. 3. 2020 do 31. 3. 2020 ve výši 1 275,26 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 45 112,39 Kč od 1. 4. 2020 do 20. 4. 2020 ve výši 1 821,60 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 41 906,39 Kč od 21. 4. 2020 do 22. 5. 2020 ve výši 2 707,52 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 38 700,39 Kč od 23. 5. 2020 do 23. 6. 2020 ve výši 2 500,48 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 35 494,39 Kč od 24. 6. 2020 do 27. 7. 2020 ve výši 2 436,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 32 288,39 Kč od 28. 7. 2020 do 20. 10. 2020 ve výši 5 541,15 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 25 876,39 Kč od 21. 10. 2020 do 20. 11. 2020 ve výši 1 619,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 22 670,39 Kč od 21. 11. 2020 do 16. 12. 2020 ve výši 1 190,02 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 19 464,39 Kč od 17. 12. 2020 do 25. 2. 2021 ve výši 2 790,30 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 16 258,39 Kč od 26. 2. 2021 do 29. 3. 2021 ve výši 1 050,56 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,94 % p.a. z částky 13 052,39 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 2. 2020 dosáhne částky 184 665,00 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení celkové částky 28 615,56 Kč s příslušenství. V žalobě uvedla následující: Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo dne 27. 2. 2019, na jejímž základě poskytla dne 28. 2. 2019 žalovanému úvěr ve výši 48 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 108,82 % ročně splatit žalobkyni v 48 měsíčních splátkách po 3 206 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2019. Žalovaný do data zesplatnění úvěrů uhradil dne 18. 3. 2019 částku 3 206 Kč, dne 18. 4. 2019 částku 3 206 Kč, dne 23. 5. 2019 částku 3 206 Kč, dne 24. 6. 2019 částku 3 206 Kč, dne 24. 7. 2019 částku 3 206 Kč, dne 23. 8. 2019 částku 3 206 Kč, dne 11. 10. 2019 částku 3 206 Kč, dne 14. 11. 2019 částku 3 206 Kč a dne 16. 12. 2019 částku 3 206 Kč. Celkem tedy žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil částku 28 854 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 13 052,39 Kč, dále v souladu s bodem 6.1 smlouvy smluvní pokutu ve výši 998 Kč, která je smluvní pokutou ve výši 2 x 499 Kč za prodlení s úhradou splátek číslo v délce 30 dnů. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném v souladu s bodem 6.2 zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 000 Kč, tj. 5 x 200 Kč za prodlení s úhradou splátek číslo o délce 15 dnů. V souladu s bodem 6.3 pro prodlení žalovaného s úhradou splátky číslo splatné dne 21. 12. 2019 o délce 65 dnů došlo ke dni 24. 2. 2020 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se veškeré doposud neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí tzv. nové jistiny, která tak činila 54 718,39 Kč. Z této částky představovala jistina 46 035,88 Kč a přirostlé úroky 8 682,51 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil dne 9. 3. 2020 částku 6 400 Kč, dne 17. 3. 2020 částku 3 200 Kč, dne 31. 3. 2020 částku 6 Kč, dne 20. 4. 2020 částku 3 206 Kč, dne 22. 5. 2020 částku 3 206 Kč, dne 23. 6. 2020 částku 3 206 Kč, dne 27. 7. 2020 částku 3 206 Kč, dne 20. 10. 2020 částku 6 412 Kč, dne 20. 11. 2020 částku 3 206 Kč, dne 16. 12. 2020 částku 3 206 Kč, dne 25. 2. 2021 částku 3 206 Kč a dne 29. 3. 2021 částku 3 206 Kč. Za období od 26. 2. 2020 do 22. 6. 2021 (datum vyhotovení žaloby) požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny podle bodu 6.5 smlouvy vyčíslené částkou 13 565,56 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení sjednaného úroku v sazbě 75,94 % ročně z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 2. 2020 dosáhne částky 184 665 Kč.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že vycházela především z údajů uváděných žalovaným, a to ověřením jeho osoby v registru SOLUS a NRKI, dále žalobkyně vycházela z potvrzení o výši příjmu žalovaného a z jeho prohlášení ohledně výdajů a příjmů, kdy žalovaný uváděl, že má čistý měsíční příjem 10 500 Kč. Dále žalobkyně vzala v úvahu i skutečnost, že žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající se žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.

3. K projednání věci soud nařídil jednání.

4. Žalovaný při ústním jednání dne 24. 8. 2021 uvedl, že dle jeho názoru je smlouva neplatná, protože obsahuje nemravné úroky. Žalovaný dále uvedl, že částku 48 000 Kč od žalobkyně obdržel, avšak není mu známo, že se zavázal zaplatit celkovou částku 153 888 Kč. Žalovaný na smlouvu uhradil minimálně částku přes 28 000 Kč.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a ze smlouvy o úvěru číslo dne 27. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost finanční prostředky ve výši 48 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v 48 měsíčních splátkách po 3 206 Kč. Mezi stranami byla sjednána efektivní úroková sazba ve výši 108,82 % ročně.

7. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaný podepsal prohlášení při uzavírání smlouvy, jehož obsahem bylo potvrzení žalovaného o seznámení se s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, a že byl seznámen s předsmluvními informacemi k úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému.

8. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 1. 3. 2019, včetně splátkového kalendáře, bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila toto oznámení pro žalovaného.

9. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně převedla dne 28. 2. 2019 na účet žalovaného č. bankovní účet celkem částku 48 000 Kč.

10. Z karty klienta náležející k úvěrové smlouvě (žalovaného) bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem na úvěr částku ve výši 70 520 Kč.

11. Z výzev ze dne 21. 1. 2020 a 21. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě splátek úvěru a příslušenství podle smlouvy. Žalobkyně žalovaného současně upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru v případě jeho prodlení s úhradou trvajícího 65 dnů.

12. Z oznámení ze dne 24. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění úvěru, a to ke dni 24. 2. 2020. Současně ho vyzvala k úhradě dlužné částky 56 716 Kč.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2021 včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu s výzvou k zaplacení dlužných částek.

14. Z výpisu z registru příjmení ze dne 27. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný má v registru uvedenou jednu splacenou pohledávku za spotřebitelský úvěr.

15. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má příjem 10 500 Kč měsíčně, výdaje na nájemné 1 500 Kč měsíčně, životní minimum 3 410 Kč, splátky u právnická osoba ve výši 1 861 Kč, volné zdroje ve výši 3 229 Kč.

16. Ze shora uvedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 2. 2019 na základě uzavřené smlouvy o úvěru finanční prostředky ve výši 48 000 Kč, ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný měl uvedenou částku vrátit včetně úroku v 48 měsíčních splátkách po 3 206 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 70 520 Kč.

17. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZsÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle rozsudku SD EU ve věci anonymizováno C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

21. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Podle dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Ustanovení a ZsÚ pak optikou rozsudku SD EU ve věci anonymizováno C -679/18 sankcionuje neschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( ). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

27. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

28. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

29. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).

30. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmu, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Obezřetnost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k údajům uvedeným žalovaným v hodnocení klienta ze dne 27. 2. 2019, ve které žalovaný uvedl výdaje ve výši 6 771 Kč, příjmy ve výši 10 500 Kč a rezervu ve výši 500 Kč. Žalovanému tak po zaplacení splátky úvěru na ostatní životní náklady (jídlo, energie, ošacení, volnočasové aktivity, atd.) zbylo celkem 23 Kč, což je částka naprosto nedostatečná.

31. Shora uvedená smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které jí žalovaný již v plném rozsahu vrátil. Soud tak žalobu zcela zamítl ve všech nárocích, a to s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s  Žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, proto nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.