Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 156/2021-21

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 419,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 3. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 5 419,50 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,62 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 682,69 Kč, úrokem ve výši 28 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do 2. 7. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 225,17 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 3. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 5 419,50 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,62 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 682,69 Kč, úrokem ve výši 28 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do 2. 7. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 225,17 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 419,50 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,62 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 682,69 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úrokem ve výši 28 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným dne 1. 12. 2016 Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 7 145 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 379 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 196 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 3 570 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 253 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 25. 1. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne 16. 3. 2017. Ke dni 23. 3. 2017 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 6 225,17 Kč a na dlužném poplatku 4 194,33 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku v celkové výši 3 000 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 16 235,85 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 28 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny pohledávky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 1. 12. 2016 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o zápůjčce. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 7 145 Kč, tj. celkem 15 145 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 253 Kč a poslední splátku ve výši 218 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každá další týdenní splátka až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 3 000 Kč (zjištěno ze Tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 včetně příslušné strany 90 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 14. 2. 2020 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu adresa, oznámení společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 13. 7. 2018). Dne 13. 3. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu adresa, předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 13. 3. 2020). U žádné z obou výše uvedených listin nebylo zjištěno doručení do dispozice žalovaného, neboť předmětné zásilky pošta nemá v evidenci (zjištěno z výpisu ze sledování zásilky číslo a číslo) a žalovaný popřel, že by se na adrese, kam mu byly písemnosti zasílány v té době zdržoval. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

4. K prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla účastnický výslech žalovaného. Žalovaný s výslechem souhlasil a uvedl:„ Smlouvu o zápůjčce jsme uzavírali u nás doma, v té době jsem byl zaměstnaný u agentury název název a dělal jsem ve část obce. Po nějaké době jsem byl propuštěn kvůli poklesu zakázek. Pak jsem nějakou dobu měl volno, nebyl nikde zaměstnaný, až následně mě zaměstnala právnická osoba, tam jsem byl zaměstnaný 3 měsíce po celou zkušební dobu. Tam jsem měl nějaké srážky z platu ve výši 4 000 Kč, ale nevím jaké. I u předchozího zaměstnavatele jsem měl srážky z platu, asi 8 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele jsem byl také zaměstnán po dobu 3 měsíců, kdy mě propustili, protože všechny propouštěli. Při sjednávání půjčky jsem ukázal pracovní smlouvu se právnická osoba právnická osoba, která byla uzavřena na dobu určitou 1 roku, přičemž na přesnou dobu si již nevzpomínám. V té době jsem měl příjem 24 000 Kč, a to bez srážek. Čistou mzdu jsem dostával ve výši cca 15 000 Kč. Dále jsem předkládal 3 výplatní pásky. Na nájmu jsme platili s přítelkyní 10 000 Kč, z čehož jsem já platil 5 000 Kč. Složenky na úhradu nájmu zprostředkovatel nepožadoval předložit. V té době jsem měl více dluhů, a to již i po rozhodnutích soudu, které mi byly strhávány z platu. Dluhů jsem měl více, přičemž ani nevím, kde všude jsem dlužil. Na jiné dluhy se zprostředkovatel nedotazoval.“

5. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

11. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 35 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby.

14. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 8 000 Kč. Žalovaný fakticky zaplatil 3 000 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 5 000 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila zaplacené částky 1225,17 Kč na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacenou částku. Přestože společnost právnická osoba odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě a žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, nebylo prokázáno, že tyto výzvy byly doručeny do dispozice žalovaného. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla až dne 1. 7. 2021 žaloba. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 3. 7. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo až doručením žaloby.

15. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu co do částky 5 419,50 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,62 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 682,69 Kč, úrokem ve výši 28 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 225,17 Kč od 15. 6. 2018 do 2. 7. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 225,17 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

16. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch obou účastníků byl stejný.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

18. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků částku 800 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.