Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 219/2021-51
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa
o zaplacení 6 574 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 31. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 6 574 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 4. 2020 do zaplacení z titulu pojistné smlouvy číslo která byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy, jejímž předmětem bylo životní pojištění, byl žalovaný povinen hradit právnímu předchůdci žalobkyně sjednané pojistné, tuto povinnost však neplnil řádně, pročež ke dni 5. 4. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného žalovaným. Ten celkem dluží na pojistném 6 574 Kč. Pohledávka na úhradu dlužného pojistného byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Ta se domáhal úhrady dlužného pojistného včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího dni zániku pojistné smlouvy do zaplacení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení souhlas účastníků s tímto postupem předpokládal.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 19. 11. 2019 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo investiční životní a úrazové pojištění žalovaného. Pojištění bylo sjednáno s účinností od 1. 12. 2019 do 1. 12. 2041, přičemž žalovaný se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 2 157 Kč, které bylo splatné vždy k 1. dni příslušného měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pojistného. Dopisem z 31. 5. 2020 právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o tom, že z důvodu neplacení pojistného sjednané pojištění zaniklo k datu 5. 4. 2020. Dalším dopisem z 12. 6. 2020 pak byl žalovaný vyzván k doplacení dlužného pojistného ve výši 6 574 Kč ve lhůtě 14 dnů od doručení dopisu. Pohledávka na úhradu dlužného pojistného ze shora uvedené pojistné smlouvy byla na podkladě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 31. 12. 2018 a současně na podkladě dodatku k této rámcové smlouvě z 31. 3. 2021 postoupena na žalobkyni. Ta prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného předžalobní výzvou z 12. 5. 2021, v níž byl žalovaný poučen o tom, že pokud dluh neuhradí dobrovolně, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
5. Po právní stránce posoudil soud věc jako spor z pojistné smlouvy uzavřené podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
6. Dle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
8. Podle § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
9. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné pojistné smlouvy, z níž dovozuje žalobou uplatněný nárok na úhradu dlužného pojistného, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, respektive dodatkem k ní, na jejichž podkladě se podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený pojistnou smlouvou uzavřenou ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému sjednané životní a úrazové pojištění. Bylo tedy na žalovaném, aby i on dostál svým smluvním povinnostem a hradil sjednané pojistné. Žalovaný v řízení nevyvrátil tvrzení o tom, že se dostal do prodlení s jeho úhradou a že mu na pojistném vznikl dluh v celkové výši 6 574 Kč. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že pojistné hradil řádně a včas, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval, vyšel soud z toho, že mu dluh na pojistném skutečně vznikl a že tedy předmětná pojistná smlouva v důsledku nehrazení pojistného skutečně podle § 2804 o. z. zanikla. Žalovaného však stále stíhá podle § 2782 odst. 1 o. z. povinnost uhradit dlužné pojistné za dobu trvání pojištění. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 574 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího dni zániku pojistné smlouvy do zaplacení. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného.
10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný procesní úspěch. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“) - převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právní rozborem věci, žaloba - po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 AT, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
11. Ačkoliv si žalobkyně v podané žalobě účtovala náklady řízení dle § 7 AT, soud při výpočtu výše náhrady nákladů řízení postupoval dle § 14b AT, a to z toho důvodu, že žaloba ve věci je evidentně návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně uplatňuje opakovaně věc ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž se u zdejšího soudu domáhá nároků plynoucích z pojistných smluv uzavřených jejím právním předchůdcem (prakticky totožné návrhy podala např. v řízeních vedených zdejším soudem pod sp. zn. 16 C 128/2021 nebo 6 C 132/2021 – v této věci dokonce proti totožnému žalovanému). Zároveň jsou splněný i další podmínky pro postup dle citovaného § 14b AT, neboť předmětem tohoto řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení toliko sníženou mimosmluvní odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 1 a odst. 5 AT.
12. Pro úplnost soud ještě dodává, že neposoudil jako účelně vynaložený náklad řízení žalobkyní účtovaný poplatek ve výši 20 Kč za provedenou lustraci v Centrální evidenci exekucí. V odvolání proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu žalobkyně argumentovala tím, že zmíněný poplatek je účelně vynaložený hotový výdaj dle § 13 AT, jehož účelnost lze spatřovat především v tom, že žádostí o výpis žalobkyně prověřuje účelnost podání návrhu na zahájení řízení, neboť v případě vyššího počtu exekucí vůči žalovanému se nejeví zahájení řízení účelným. V takovém případě totiž žalovaného nelze považovat s přihlédnutím ke všem okolnostem za solventního. Tato argumentace žalobkyně však z hlediska posuzování účelnosti vynaložení uvedeného výdaje nemůže obstát. Je samozřejmě zcela v gesci žalobkyně, aby případně provedla vyhodnocení solventnosti žalovaného a teprve na jeho základě se rozhodla, zda svůj nárok vůči němu uplatní u soudu či nikoliv. Náklady s tímto vyhodnocením spojené však rozhodně nelze považovat za účelně vynaložené náklady řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , na jejichž náhradu má procesně úspěšný účastník řízení nárok. Nejedná se totiž o nezbytné náklady, které by žalobkyně musela nutně vynaložit, aby se svého práva s úspěchem domohla. Soud by podané žalobě nepochybně vyhověl i v případě, pokud by žalobkyně předmětnou lustraci neprovedla. Ve vztahu k tomuto řízení a k jeho výsledku navíc není aktuální majetková situace žalovaného a jeho předpokládaná schopnost splnit rozsudkem uložené povinnosti jakkoliv podstatná. Proto soud do výše přisouzené náhrady nákladů řízení položku ve výši 20 Kč nezahrnul.
13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.