Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
17 C 130/2021-33
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 740 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 63,29 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky 4 740 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 30,46 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 740 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 433,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 63,29 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se co do částky 4 740 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 30,46 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 740 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 433,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 740 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 93,75 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 740 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne datum úvěrová smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru žalobkyni žalovanému. K uzavření smluv došlo prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Žalovaný zaslal žalobkyni kopii výpisu ze svého účtu, na tento bankovní účet mu následně žalobkyně vyplatila částku 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách do 24 měsíců. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek 231 Kč, dále si žalovaný zvolil možnost bezpečné platby, za což mu byly účtovány poplatky ve výši 5* 99 Kč a nadstandartní službu SMS ve výši 5* 49 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s plněním, když splátky ve lhůtě splatnosti neuhradil. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, byla mu dne datum účtována sjednaná smluvní pokuta ve výši 500 Kč a de datum smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Krom toho se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, celkem ve výši 560 Kč, které jsou účtovány v případě, že se žalovaný dostane do prodlení. Na dlužnou částku žalovaný ničeho neuhradil. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 93,75 Kč od datum do datum a dále zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Soud k projednání věci nařídil na datum jednání. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.
4. Před nařízením jednání byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu č.j. 17 C 130/2021 -11 ze dne 26. 5. 2021 vyzvána, nechť doplní svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem a jaké získala žalobkyně informace ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet a k těmto svým tvrzením nechť označí důkazy. Na to žalobkyně reagovala tak, že žalobkyně zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI; dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, pak zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru příjmení a Centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále srovnává příjmy žadatele a jeho výdaje, které žalovaný vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru. Doložila printscreen obrazovky stran údajů poskytnutých žalovaným, kontroly SOLUS a CRIBIS a úvěrovou zprávu.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
6. Mezi účastníky bylo dle úvěrové smlouvy ID žádosti číslo, že žalobkyně poskytne žalovanému částku ve výši 7 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Úrok byl sjednán ve výši 49,20 % ročně. (dle smlouvy ID žádosti číslo) Žalovaný zaslal žalobkyni výpis z účtu č. bankovní účet (dle výpisu z účtu ze dne datum). Žalobkyně dne datum na tento účet zaslala částku 7 000 Kč (dle opisu výpisu proplacení smlouvy a potvrzení o provedené platbě) Žalovaný v rámci žádosti o úvěr uvedl příjem 19 000 Kč, výdaje neuvedl. Dále uvedl příjem ostatních členů 5 500 Kč, dvě děti a výdaje domácnosti 4 900 Kč (dle screenshotu obrazovky č.l. 20) Na dlužnou částku žalovaný ničeho neuhradil. (dle výpisu ke smlouvě) Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, který mu byl dne datum odeslán. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 30 dnů ode dne sepisu výzvy. (dle výzvy ze dne datum a podacího archu ze dne datum)
7. Shora zjištěný skutkový stav soud posuzoval po stránce právní takto:
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru zaslala žalovanému na účet dne datum částku 7 000 Kč. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení pouze tvrdila, že ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vycházela ze skutečností, které žalovaný uvedl a z lustrace v databázích. Aby však soud mohl posoudit, zda žalobkyně postupovala v souladu s tímto ustanovením, potřeboval by primárně vědět, jaké informace byly ze strany žalovaného žalobkyni poskytnuty a především, zda vůbec a příp. jak si žalobkyně tyto informace ověřovala, zejména pokud se týče příjmů a výdajů žalovaného.
10. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008 ).
11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy).
12. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 7 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat, a to na výzvu k vracení plnění. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalovaný byl vyzýván dříve, než výzvou ze dne datum, přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. k tvrzení a označení důkazů, bylo třeba za výzvu k plnění považovat právě až doručení výzvy žalobkyně ze dne datum, kde byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího sepisu, tj. do datum. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni poskytnuté plnění nejpozději dne datum, avšak neučinil tak, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 7 000 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž ke dni datum soud úrok z prodlení shodně s žalobkyní zkapitalizoval. (výrok I. rozsudku)
13. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 4 740 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 30,46 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 740 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru (k tomu viz. odst. 9-11 tohoto rozsudku), od níž žalobkyně své nároky na zaplacení poplatků, nákladů na vymáhání a smluvních pokut odvíjela. (výrok II. rozsudku)
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 433,74 Kč, přičemž tato částka představuje 19,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 740 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
15. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř. , místo plnění náhrady nákladů řízení pak v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.