Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 421/2020-17
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 5. 6. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovanou dne 9. 3. 2018 prostřednictvím elektronické komunikace smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly dle čl. 1 odst. 2 Smlouvy obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR (dále jen„ ulice podmínky“). Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu a žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr původnímu věřiteli vrátit a zaplatit smluvní úrok za poskytnutí úvěru a poplatek za čerpání úvěru. Sjednaný úvěrový limit činil 35 000 Kč, úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru byl sjednán jako procentuální část ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Minimální výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena buď jako procentuální část nesplacené dlužné částky ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání úvěru nebo jako fixní částka 1 000 Kč dle toho, která částka je vyšší. Výše a splatnost jednotlivých splátek čerpaného úvěru byla žalované původním věřitelem sdělována prostřednictvím výpisů generovaných a doručovaných žalované přes její uživatelský účet či na její e-mail. Žalovaná v průběhu trvání Smlouvy čerpala úvěr ve výši 6 000 Kč, avšak na splátkách vyčerpaného úvěru nezaplatila původnímu věřiteli ničeho, a to ani přes opakované výzvy. Žalobou uplatněný nárok tak představuje vyčerpanou a nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 6 000 Kč. Dne 27. 12. 2019 uzavřel původní věřitel jako postupitel se žalobcem jako postupníkem Smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce dále požadoval zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 6 000 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení.
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese jejího trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku (§46b písm. a) o. s. ř.) s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí doručení nastalou dne 20. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).
4. Soud při svém rozhodování vycházel z následujícího skutkového stavu: dne 9. 3. 2018 uzavřeli původní věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě původní věřitel umožnil žalované čerpat bezhotovostní neúčelový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit vyčerpanou jistinu úvěru a zaplatit sjednaný úrok ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. Výše měsíční splátky činila buď 12,5 % z aktuálně vyčerpané částky úvěru nebo částku 1 000 Kč dle toho, která částka je vyšší. Dle čl. I odst. 2 Smlouvy byly její součástí též ulice podmínky původního věřitele. Žalovaná následně z úvěru vyčerpala celkem částku 6 000 Kč. Původní věřitel následně žalované zaslal celkem tři vyúčtování, v nichž žalované vyúčtoval aktuální splátku a její splatnost. Splatnost posledního vyúčtování znějícího na částku 3 000 Kč (1 000 Kč řádná splátka a 2 000 Kč minulé dvě neuhrazené splátky) nastala dne 9. 6. 2018. Žalovaná však na splátkách úvěru původnímu věřiteli nezaplatila ničeho. Dne 27. 12. 2019 uzavřeli původní věřitel jako postupitel a žalobce jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dopisem žalobce ze dne 6. 2. 2020.
5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Dle ustanovení § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.
8. Dle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Dle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť původní věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., dle kterého závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky odpovídá závazek úvěrovaného úvěrujícímu za sjednaných podmínek řádně a včas poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Ačkoli žalovaná na základě předmětné smlouvy čerpala úvěr ve výši 6 000 Kč, nedostála svému závazku čerpaný úvěr původnímu věřiteli vrátit a zaplatit mu sjednaný úrok, když na vyúčtovaných splátkách nezaplatila ničeho. Bylo tedy na žalované, aby v řízení prokázala, že poskytnutý úvěr splatila a zaplatila sjednaný úrok, případně že smlouva o úvěru vůbec nevznikla nebo že její závazek z úvěrové smlouvy zanikl jiným způsobem, avšak žalovaná nic z toho netvrdila ani neprokázala. Žalobce je věřitelem žalobou uplatněné pohledávky v důsledku jejího postoupení původním věřitelem na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.), což bylo žalované oznámeno. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
11. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení do dne splnění dluhu, s jehož splněním je žalovaná v prodlení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za tři úkony právní služby à 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).
13. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru a sjednaného úroku za jeho poskytnutí, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o revolvingovém úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán, stejně tak vymezení jednotlivých platebních povinností, s nimiž je žalovaná v prodlení, v jehož důsledku žalobce uplatňuje nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.
14. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
15. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.