Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 11/2021-30

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 24.426 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši 11.506 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.413,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.795,20 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.080 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 11.506 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.413,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.795,20 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.080 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24.426 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou jistinu 15.000 Kč, úhrady za služby 9.426 Kč, kapitalizované úroky 3.795 Kč (23,72 % ročně z 15.000 Kč od 11. 11. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1.413,75 Kč (z jistiny 15.000 Kč od 18. 11. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), úroky a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny 15.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný dluh ani na výzvu žalobkyně neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Svou aktivní legitimaci prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohou číslo seznamem postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení (smlouva o postoupení, příloha číslo oznámení).

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný čerpal 15.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 58 týdnů. Úroková sazba 23,72 % ročně. Administrativní poplatek 20 % z výše úvěru za celou dobu trvání smlouvy. Bylo sjednáno hotovostní inkaso splátek a pojištění anonymizována dvě slova. Celková částka k zaplacení činila 26.506 Kč a skládala se z jistiny 15.000 Kč, náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem – úrok 2.100 Kč a poplatek – 3.000 Kč. Hotovostní inkaso splátek činilo 6.000 Kč a pojištění anonymizována dvě slova 406 Kč. Úvěr měl být splácen v 58. týdenních hotovostních splátkách do rukou oprávněného zástupce příjmení jméno po 457 Kč (smlouva). V kartě zákazníka - žádosti o zápůjčku, je uvedeno, že druh bydlení u žalovaného je nájemník od února 2017 dle nájemní smlouvy. Ověření dokladu dle SIPO. Domácnost obývá s partnerem. Zdroj příjmů je hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele právnická osoba v anonymizováno, pracovní pozice montážní dělník. Čistý měsíční příjem žalovaného činí 13.000 Kč. Výdaje na bydlení 3.550 Kč a osobní výdaje 3.700 Kč (karta zákazníka).

6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. a násl. , kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní - podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.

7. Podle věta prvá o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle

§ 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona

č. o spotřebitelském úvěru provedenou , také při výkladu

ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. -103 ze dne 5. 11. 2019).

9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr a ani pouze ze sdělených informací o pravidelných příjmech podávajících se pouze z tvrzení žalovaného. Již z těchto tvrzení a z předložené karty zákazníka vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezabývala výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného když právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, jaké má žalovaný další výdaje, např. náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec nezjišťovala a uvedené údaje jako příjem žalovaného neprověřovala. Tím, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a neprověřila otázku příjmů a ani výdajů žalovaného, nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. S ohledem na výše uvedené dovodil soud absolutní neplatnost předmětné smlouvy o úvěru dle shora uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlédl, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti.

10. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikly.

11. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté částky ve výši

15.000 Kč poníženou o žalovaným provedené úhrady ve výši 2.080 Kč, když na straně žalovaného vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v této výši. Další uplatněné nároky žalobkyní jsou nedůvodné a s ohledem na výše uvedené byly soudem zamítnuty. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to v souladu s ustanovením o. z., a , když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stal splatným na základě výzvy žalobkyně učiněné dle obsahu spisu nejdříve oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019.

12. Co se týká náhrady nákladů řízení, rozhodl soud podle a procesně úspěšnému žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení, když tento žádné náklady řízení nepožadoval a dle obsahu spisu soud vyvodil závěr, že žalovanému žádné náklady řízení v průběhu vedení sporu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).