Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 244/2021-23
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 715 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se do částky 600 Kč s příslušenstvím zamítá.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 115 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 185 Kč od 16. 5. 2020 do 31. 3. 2021 a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 831 Kč.
Odůvodnění:
I. Žaloba se do částky 600 Kč s příslušenstvím zamítá. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 115 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 185 Kč od 16. 5. 2020 do 31. 3. 2021 a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 831 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu s počátkem pojištění dne 8. 2. 2020 (komplexní pojištění vozidla NAMÍRU), pojistným ve výši 1 965 Kč a čtvrtletním pojistným obdobím. Žalovaný neuhradil pojistné a ve výzvě byl současně upozorněn na možnost zániku pojištění. Pojištění zaniklo ke dni 15. 5. 2020 a žalobkyně požaduje pojistné za dobu od 8. 2. 2020 do 15. 5. 2020, ačkoli dle zákona č. 168/1999 Sb. náleží pojistiteli pojistné až do konce kalendářního měsíce, s poplatkem za upomínku ve výši 300 Kč jednak za upomínku s upozorněním na možný zánik pojištění a dále upomínku po zániku pojištění.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má za zjištěné, že mezi účastníky řízení byla dne 8. 2. 2020 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo komplexní pojištění vozidla NAMÍRU vztahující se k vozidlu tovární značky Škoda, model Felicia, registrační značka včetně doplňkových pojištění (asistenční služby, úrazové pojištění a pojištění nezaviněné nehody) s ročním pojistným po odečtení bonusu a slev ve výši 7 860 Kč splatným po 1 965 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné s náklady spojenými s vymáháním 300 Kč, žalobkyní byl vyzván k úhradě upomínkou ze dne 23. 3. 2020 s upozorněním na ukončení pojistné smlouvy v případě nezaplacení pojistného, k němuž došlo ke dni 14. 5. 2020, v pokusu o smír ze dne 24. 6. 2020 a předžalobní upomínce ze dne 25. 9. 2020 byla dlužná částka vyčíslena na 2 715 Kč a tato částka byla v platební bilanci ze dne 7. 1. 2021 rozepsána jako součet prvního předpisu dlužného pojistného za období od 8. 2. 2020 do 7. 5. 2020 (1 965 Kč), vymáhacího předpisu dlužného pojistného za období od 8. 5. 2020 do 14. 5. 2020 (150 Kč) a nákladů na vymáhání (2x 300 Kč).
4. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, doplňková pojištění (asistenční služby, úrazové a nezaviněné nehody) se řídí úpravou zakotvenou v ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného za období od 8. 2. 2020 do 14. 5. 2020 ve smyslu § 13 odst. 2 zákona byl řádně vyzván žalobkyní ve smyslu § 20 cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pojištění zaniklo ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona pro nezaplacení pojistného a žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 cit. zákona na pojistné, a to v celkové výši 2 115 Kč, za tedy čtvrtletního pojistné období (od 8. 2. 2020 do 7. 5. 2020) a poměrnou část dalšího (od 8. 5. 2020 do 14. 5. 2020). Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě v této části vyhověl. Žalobkyně se v žalobě domáhá dalších 600 Kč z titulu nákladů spojených s vymáháním (dle svého sazebníku poplatků, fakticky tedy všeobecných obchodních podmínek), který má ale dle soudu charakter smluvní pokuty. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni přiznat smluvní pokuty ve výši 600 Kč, pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala.
5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyni úspěšné pouze z části (aritmeticky z 77,9 %) přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 831 Kč. Ty celkové dosáhly výše 1 489 Kč a podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku odvolání není v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.