Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 148/2021-29

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 10 008 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 200 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 058 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 1 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 200 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 058 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 1 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 008 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 10% z částky 7 950 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 058 Kč. Svůj nárok žalobkyně staví na uzavřené smlouvě o zápůjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne 4. 5. 2020, kdy poskytla žalovanému bezúčelnou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 950 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit žalobkyni částku 7 950 Kč. Žalovaný na svůj dluh však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ani žalobkyně se k věci na výzvu soudu nevyjádřili. Postupem podle bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 4. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet č. bankovní účet bezúčelnou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 950 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0%. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. RPSN činilo 2 969% a celková dlužná částka 7 950 Kč Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Současně byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit náklady spojené s vyhotovením a zasláním upomínky či výzvy k úhradě a to ve výši 500 Kč za každou jednotlivou upomínku či výzvu. Skutečnost, že byla zápůjčka na účet žalovaného skutečně poskytnuta, doložila žalobkyně výpisem z účtu, kdy celá transakce byla provedena 4. 5. 2020. Žalovanému žalobkyně zaslala celkem 5 upomínek, a to dne 10. 6. 2020, 17. 6. 2020, 24. 6. 2020, 3. 7. 2020, 18. 7. 2020 a dále předžalobní výzvu ze dne 6. 4. 2021. Tato předžalobní výzva byla odeslána na adresu žalovaného dne 6. 4. 2021.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle a násl. , (dále jen „o. z.“), která zároveň naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu věty druhé , o spotřebitelském úvěru.

6. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o zápůjčce uzavřenou ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně svou povinnost ze smlouvy o úvěru splnila, když žalovanému poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Zmíněná skutečnost v řízení nebyla žalovaným vyvrácena. Bylo přitom právě na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh ze smlouvy o úvěru již žalobkyni uhradil zcela či ve větším než v žalobě uváděném rozsahu, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení nečinným. Vzhledem k tomu, že ani z obsahu spisu žádné úhrady nelze dovodit, vycházel soud z tvrzení žalobkyně. Pokud jde o sjednaný poplatek, představuje tento 32,5% z poskytnuté částky, což ovšem přesahuje hranici, kterou je soud ochoten akceptovat.

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu a dospěl k závěru, že tato je v částech týkajících se poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 32,5% z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

17. U půjčky 6 000 Kč byla žalovaným dle tvrzení žalobkyně uhrazena celkem částka 0 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím zápůjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 1 200 Kč (6 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 7 200 Kč. Tuto částku je tedy žalovaný povinen žalobkyni uhradit, naopak ve zbývající části, tj. co do požadované částky 750 Kč již nárok žalobkyně nepovažuje soud za oprávněný a proto jej zamítl.

18. Pokud jde o výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky, dospěl soud k následujícímu závěru.

19. Smluvní strany si dále ujednaly pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru poplatek za upomínku ve výši 500 Kč. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Zákon zde jasně hovoří o účelně vynaložených nákladech, poskytovatel úvěru tedy nemůže sjednat poplatek za zaslání upomínky v jakékoliv výši, ale pouze ve výši přiměřené, resp. účelně vynaložené. Je běžnou praxí, že zasílání upomínek dlužníkům je ze strany věřitelů zpoplatněno, za účelně vynaložené náklady však považuje soud maximálně částku ve výši 200 Kč za upomínku. Náklady ve výši 2 500 Kč za 5 upomínek tedy soud nepovažuje za účelně vynaložené. Za účelně vynaložené tak lze považovat náklady ve výši 1 000 Kč (200 x 5)), co do částky 1 500 Kč by se jednalo ve smyslu ust. o smluvní pokutu. Na základě této skutečnosti přiznal soud na nákladech žalobkyni částku 1 000 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.

20. Naproti tomu požadavek na úhradu smluvní pokuty ve výši 2 058 Kč shledal soud oprávněným, neboť tato pokuta byla řádně ujednána a její výše nepřekračuje hranici stanovenou v 

21. O nákladech řízení rozhodoval soud dle , tedy podle úspěchu a neúspěchu ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění; , d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč ( AT). Žalobkyně není plátce DPH. Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 200 Kč (1 000 + 900 + 300). Nicméně žalobkyně se domáhala uhrazení částky 10 008 Kč, resp. s náklady spojenými s uplatněním pohledávky celkem 12 508 Kč. Vyhověno jí bylo ovšem jen co do částky 10 258 (7 200 + 2 058 + 1 000), neboť pro částku 2 250 Kč byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 82%, žalovaný pak v rozsahu 18%. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 64%, tedy v částce 1 408 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce ( ).

22. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena dle na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.