Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 81/2021-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení příslušenství,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 253,23 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.062 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 253,23 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.062 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Předmětem řízení byla žaloba doručená soudu dne 27. 8. 2020, kterou se žalobkyně domáhala po žalované původně zaplacení částky ve výši 4150 Kč s příslušenstvím z titulu příspěvku dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a náhradu nákladů řízení.
V průběhu řízení po podání žaloby dne 17. 9. 2020 uhradila žalovaná částku ve výši 4.220 Kč, přičemž tak byla uhrazena celá jistina a část zákonných úroků z prodlení, proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (usnesení ze dne 23. 10. 2020) a předmětem řízení následně zůstala částka ve výši 253,23 Kč, což představuje zbývající zákonný úrok z prodlení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Soud měl splněné podmínky dle ust. § 115a o.s.ř., a proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázané následující skutkový stav.
Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon").
Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3, registrační značka, VIN kód, (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatelka, neměla ode dne 23.2.2019 do dne 12.6.2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 110 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2019 a od 8. 12. 2019 je žalovaná v prodlení s úhradou 4.150 Kč.
Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětnou výzvu nereagovala a ničeho neuhradila, žalované tak byla dne 20.7.2020 zaslána předžalobní výzva.
Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona.
Žalovaná neuhradila žalovanou částku ani po zaslání předžalobní upomínky.
V průběhu řízení až po podání žaloby dne 17.9.2020 uhradila žalovaná částku ve výši 4.220 Kč, přičemž tak byla uhrazena jistina a část úroků z prodlení, proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil a předmětem následně zůstala částka 253,23 Kč, což představuje zbývající zákonný úrok z prodlení.
Soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů byla důvodná. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyní žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalované výzvu dne 23. 1. 2019. Dlužná částka ve výši 4.150 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 35 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 110 dní, celkem ve výši 3.850 Kč, a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dne 17. 9. 2020 uhradila žalovaná částku ve výši 4.220 Kč, přičemž tak byla uhrazena jistina a část úroků z prodlení, proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil a předmětem následně zůstala částka 253,23 Kč, což představuje zbývající zákonný úrok z prodlení, neboť zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % za období od 8. 12. 2019 do 17. 9. 2020 z částky ve výši 4.150 Kč činil 324,04 Kč (zaokrouhleně 324 Kč), tak po započtení uhrazené částky ve výši 4.220 Kč na jistinu ve výši 4.150 Kč zůstalo k započtení na dlužný úrok z prodlení 70 Kč, tedy 254 Kč zbývá žalované uhradit na dlužném úroku z prodlení, přičemž žalobkyně požaduje pouze 253,23 Kč, tedy méně, než jak vyšel výpočet soudu, což se stalo zřejmě vlivem zaokrouhlování při výpočtu. Vzhledem k tomu soud přiznal žalobkyni i zbývající dlužný úrok z prodlení tak, jak požadovala, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 3.062 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (výzva k plnění, převzetí a příprava věci, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále náklady právního zastoupení po podání návrhu na zahájení řízení za úkon částečné zpětvzetí částka 1.000 Kč dle ust. § 14b odst. 3 ve spojení s ust. § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále paušální náhradu hotových výdajů dle § dle 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., daň z přidané hodnoty ve výši 462 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.