Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 194/2021-81
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 33 580,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 496 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 25. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 10 178,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 674,96 Kč od 21. 5. 2020 do 24. 9. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 178,96 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 26 969,21 Kč od
21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 496 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 25. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 10 178,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 674,96 Kč od 21. 5. 2020 do 24. 9. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 178,96 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 26 969,21 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 24. 11. 2020 se žalobkyně domáhala shora zaplacení částky. Mezi účastníky řízení byla dne 15. 3. 2019 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč se závazkem uhradit 43 splátek po
1 072 Kč. Úrok činil 19,99% ročně, poplatek za zprostředkování 600 Kč a měsíční pojistné 69 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, vycházela z jejích tvrzených příjmů a výdaje porovnala s normativními náklady na bydlení v daném místě
a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. V dostupných bankovních
a nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku a registru příjmení nebyly zjištěny negativní informace. Jelikož žalovaná neuhradila splátky za měsíc 11/ 2019 a 12/ 2019, byl úvěr zesplatněn dne 20. 5. 2020. Ke dni zesplatnění činil dluh 32 674,96 Kč, představoval jistinu 26 969,21 Kč, smluvní úrok 2 998,75 Kč, smluvní pokutu 2 500 Kč a dlužné pojistné 207 Kč. Nárok na smluvní pokutu je upraven v části 5. smlouvy. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.
2. Podáním ze dne 22. 7. 2021 doplnila k výzvě soudu žalobkyně svá skutková tvrzení. Pokud se týče způsobu uzavření smlouvy o hotovostním úvěru, žalobkyně komunikuje s klienty, přijímá žádosti o úvěr a uzavírá smlouvy o hotovostním úvěru čistě prostřednictvím on-line platformy na internetových stránkách žalobkyně www.zonky.cz, tj. prostřednictvím elektronických prostředků. Klient v úvodu žádosti uvede své jméno, rodné číslo, kontaktní údaje, požadovanou celkovou částku úvěru s uvedením výše měsíční splátky. Dále poskytuje informace o příjmech a výdajích, bydlišti a rodinném stavu. V této části žádosti o úvěr klienti potvrzují informace zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu zaslaného žalobkyní na uvedené telefonní číslo. Dále poskytují další informace nejen o jejich úvěruschopnosti nahráním dvou dokladů totožnosti
a bankovních výpisů z účtu vedeném v České republice na jméno klienta z důvodu kontroly, neboť všechny doklady a dokumenty procházejí automatickými nebo manuálními kontrolami, ověřováním jejich platnosti a pravosti. Peněžní prostředky ze smlouvy o hotovostním úvěru mohou být načerpány pouze na tato ověřeném čísle bankovního účtu klienta. Samotná smlouva o hotovostním úvěru je podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném on-line prostředí odeslaného na ověřené telefonní číslo klienta, který v tomto případě supluje podpis klienta. SMS zpráva s autorizačním kódem je vygenerována až na žádost klienta kliknutím na příslušné tlačítko v jeho uživatelském profilu na portálu, což je mu umožněno až po prostudování informací úvěrových podmínek a znění samotné smlouvy o hotovostním úvěru. Informace o telefonním čísle a času, kdy přesně byla SMS zpráva a kam zaslána, žalobkyně uchovává. Po zadání SMS kódu klient ještě potvrzuje kliknutím na příslušné tlačítko, že smlouvu chce podepsat a jeho jméno a příjmení se spolu s SMS kódem pevně propíšou do dokumentu, obsah dokumentu je tím zafixován a není možné jej změnit. V průběhu uvedeného procesu si klienti zakládají personalizovaný a zabezpečený uživatelský profil do internetové aplikaci žalobkyně. Klienti si volí heslo pro přístup do jejich uživatelského profilu na základě odkazu zaslaného na klientem uvedenou e-mailovou adresu. Uživatelský profil je tak chráněn a veden výlučně za daným klientem, pouze tento má k němu přístup. Žalobkyně identifikuje jednající osobu jako klienta prostřednictvím jeho dokladu totožnosti, bankovních výpisů, které si prověřuje, dále potom přihlášením klienta do uživatelského profilu na Portálu pomoci uživatelského jména a jim zvoleného hesla a zasláním autorizačního (podpisového) kódu v SMS zprávě na ověřené telefonní číslo klienta. Autorizační kód je určen pro jeden konkrétní úkon, v jeden konkrétní čas, pro jednoho klienta. Žalovaná v rámci úvěrové žádosti deklarovala čistý měsíční příjem z mateřské/rodičovské dovolené ve výši 6 240 Kč a příjem z alimentů ve výši 3 000 Kč měsíčně. Zároveň uvedla, že je svobodná a vyživuje jedno dítě. Příjmy byly verifikovány prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované, a to rodičovský příspěvek 6 260 Kč ze dne 10. 12. 2018, příjem ve výši 4 500 Kč ze dne 13. 12. 2018, příjem ve výši 1 000 Kč ze dne 4. 1. 2019, rodičovský příspěvek ve výši 6 260 Kč dne 9. 1. 2019, 18. 2. 2019, 11. 3. 2019, příjem ve výši 3 500 Kč dne 14. 1. 2019, příjem ve výši 4 500 Kč dne 13. 2. 2019 a 13. 3. 2019. Na základě těchto příjmů byla verifikována výše příjmů 10 426 Kč. Pro stanovení disponibilního příjmu pro splácení úvěru byla použita nižší částka z hodnot verifikovaného a deklarovaného příjmu 9 240 Kč. Žalovaná dále uvedla celkové měsíční příjmy domácnosti 13 200 Kč a výdaje 8 000 Kč Tyto údaje byly verifikovány prostřednictvím jejich porovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky žalované byly zjišťovány prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI a nebyl zjištěn jakýkoliv aktivní závazek. Žalovaná byla prověřována v registru příjmení bez negativního nálezu. Po zhodnocení verifikovaných údajů a příjmů ve výši 9 240 Kč byl stanoven disponibilní příjem ve výši 1 073 Kč. Z uvedeného je patrné, že disponibilní příjmy žalované pro splácení úvěru převyšují měsíční splátku poskytnutého úvěru, která činí 1 072 Kč.
3. Mezi účastníky řízení byla 15. 3. 2019 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru číslo dle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala věřiteli tyto prostředky vrátit v 43 splátkách po 1 072 Kč. Dále účastníci sjednali, že žalovaná je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 19,99 % ročně a poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 600 Kč a měsíční pojistné ve výši 69 Kč (viz. smlouva o hotovostním úvěru ze dne
15. 3. 2019, potvrzení o zaslání potvrzovací sms). Před uzavřením smlouvy byla žalovaná informována o čerpání úvěru prostřednictvím formuláře pro standardní informace
o spotřebitelském úvěru s tím, že za poskytnutý úvěr uhradí celkem 43 108,64 Kč (viz. formulář pro standardní informace). Žalovaná dluh řádně nesplácela, proto byla dne 14. 9. 2020 vyzvána k úhradě dluhu ve výši 32 674,96 Kč do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Zásilka byla doručena dne 17. 9. 2020 (předžalobní výzva ze dne 14. 9. 2020, historie zásilky). Při uzavření smlouvy žalobkyně poskytla osobní informace o své osobě s tím, že je na rodičovské, má jedno dítě, je svobodná, bydlí v nájmu, pobírá rodičovskou ve výši 6 240 Kč, alimenty ve výši 3 000 Kč, výdaje domácnosti 5 200 Kč, celkové příjmy domácnosti 13 200 Kč, u žalované nebyly zjištěny další splátky úvěru, existence kreditní karty, revolvingu či kontokorentu (viz. osobní informace, včetně přehledu produktů). Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, na tento žalovaná uhradila celkem 7 504 Kč, a to splátkami v roce 2019 ze dne 10. 4., 10. 5., 14. 6., 10. 7., 9. 8., 9. 9., 9. 10. (viz. historie smlouvy, včetně splátkového kalendáře). Dne 20. 5. 2020 došlo k zesplatnění úvěru z důvodu porušení podmínek smlouvy, dne 20. 1. 2020 byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění, zásilka byla odeslána dne 20. 1. 2020 na kontaktní adresu žalované (viz. zesplatnění ze dne 20. 5. 2020, výzva ze dne 20. 1. 2021 včetně historie zásilky). Žalobkyně v řízení prokázala čerpání úvěru dne 15. 3. 2019, kdy byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč (viz. výpis z účtu ze dne 15. 3. 2019). Žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši 6 260 Kč, dále pak dne
13. 12. 2018, 13. 3. 2019 obdržela platbu 4 500 Kč od jméno příjmení a dne 4. 1. 2019 platbu 1 000 Kč. Účet žalované č. bankovní účet vykazoval ke dni 14. 3. 2019 zůstatek 9 893 Kč (viz. výpis z účtu č. bankovní účet).
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně zapůjčila žalované 30 000 Kč
a žalovaná se zavázala tuto částky vrátit v 43 splátkách po 1 072 Kč spolu s úrokem ve výši
19,99 % ročně, poplatkem za zprostředkování úvěrů ve výši 600 Kč s měsíčním pojistným ve výši 69 Kč. Před uzavřením smlouvy byly žalované poskytnuty informace o úvěrové smlouvě, jejím čerpání a splácení. Před uzavřením smlouvy žalovaná poskytla žalobkyni informace o svých majetkových poměrech s tím, že tato má jednu vyživovací povinnost, výživné činí 3 000 Kč, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 260 Kč, bydlí v nájemním bytě, přičemž výše příspěvků byla ověřena z účtu žalované. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Zákonem je jí uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřila, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a to i přesto, že žalovaná byla u jednání soudu dne 13. 7. 2021 vyzvána k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že úvěruschopnost zkoumala řádně. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení, avšak i nadále má soud za to, že úvěruschopnost na straně žalované nebyla zkoumána řádně. Pokud žalobkyně do příjmu započetla i výživné, k tomu soud uvádí, že výživné je určeno pro spotřebu dítěte, nikoliv na úhradu půjček či úvěrů. Žalobkyně nikterak neověřila výdaje žalované spojené zejména s náklady na bydlení, když při zkoumání poměrů klienta je třeba zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje a tyto následně ověřovat. Žalobkyně tedy ve vztahu
k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná
o neplatnost absolutní. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku
30 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni zaplatila již před podáním žaloby částku 7 504 Kč, přičemž tuto částku je třeba odečíst od poskytnutého úvěru
a výše bezdůvodného obohacení tak činí 22 496 Kč. Tuto částku soud přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení dle §1970 o.z., a to ode dne 25. 9. 2020 v návaznosti na předžalobní výzvu žalobkyně. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.