Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 227/2021-30

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 050 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 725,31 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 124,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 817,91 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 767,91 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 817,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 050 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 725,31 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 124,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 817,91 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 767,91 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 817,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 450 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba (dále též jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na částku 10 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč a poplatky ve výši 6 000 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Poplatky jsou tvořeny úhradou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když zaplatila celkem částku ve výši 5 950 Kč, dluží tak na jistině 8 817,91 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 632,09 Kč. Žalobkyně dále požaduje sjednaný úrok z dlužné částky ve výši 23,72 % ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, přičemž tento úrok částečně kapitalizovala do dne postoupení pohledávky, tj. do 6. 12. 2019. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení, rovněž částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky. Dne 6. 12. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované a dále doklady, vyžádanými od žalované, jež jsou uvedeny v zákaznické kartě, a mezi něž patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále též jen„ “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi původním věřitelem a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měl původní věřitel žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 7 400 Kč, skládající se z částky 1 400 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku, dále z částky 2 000 Kč za administrativní činnost a částky 4 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 17 400 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

4. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, odeslaným dne 7. 1. 2020 (podací lístek pošty).

5. Předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2021, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 9. 3. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 23. 2. 2021.

6. Ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy nezaměstnaná, byla v rekvalifikaci, měla jednu vyživovací povinnost, její příjem byl 0, další příjem je uveden 8 000 Kč, státní sociální dávky 10 200 Kč a přídavky na děti 600 Kč. Výdaje žalované jsou uvedeny 4 000 Kč na nájemné a 7 000 Kč na domácnost.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 300 Kč. Bonita žalované byla původním věřitelem zkoumána toliko na základě tvrzení žalované, poskytnuté údaje nebyly vyhodnoceny s odbornou péčí. Žalovaná závazek splnila pouze částečně. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2020, oznámením ze dne 6. 12. 2019, odeslaným dne 7. 1. 2020, byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila částku 5 950 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2021.

8. Dle ustanovení věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.

9. Podle ustanovení , (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčky měly souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejího příjmu i výdajů. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměra podpory, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla tak být poučena dle I ze samotných údajů uvedených v zákaznické kartě je pak zřejmé, že nebylo postupováno právní předchůdkyní žalobkyně s řádnou péčí, neboť v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná je nezaměstnaná. Má nezaopatřené dítě. Je fakticky odkázána na dávky státní sociální podpory. Nemá tak zajištěn vlastní příjem, z nějž by byla schopna hradit úvěr.

12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčky, a proto soud posoudil smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatné dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná uhradila na dlužnou částku celkem 5 950 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, tj. rozdíl mezi poskytnutou a vrácenou částkou. Žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni částku ve výši 4 050 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měla žalovaná plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 10. 1. 2020. Desátý den od doručení potom připadá na 20. 1. 2020. Ode dne následujícího byla žalovaná v prodlení a žalobkyni byl přiznán úrok z prodlení od 21. 1. 2020 v požadované výši z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení (). Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalovaná byla v řízení úspěšnější, měla by tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.