Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 200/2021-44
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 11 180 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit částku 11 180 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 666,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 367,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 581 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, úrok 19,52 % ročně z částky 8 581 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit částku 11 180 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 666,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 367,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 581 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, úrok 19,52 % ročně z částky 8 581 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala soudu dne 27. 1. 2021 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalované k úhradě částky 11 180 Kč s následujícími skutkovými tvrzeními. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo a žalovaná dne 15. 12. 2017 uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet a splnila tak svoji zákonnou povinnost ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnila svou zákonnou povinnost dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, především po zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i předmětná smlouva, kde v čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o zápůjčku a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 smlouvy žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, je plně svéprávná pro uzavření smlouvy, je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Po odborném posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v kartě zákazníka. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaná se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku , v pozdějším znění. Není povinností úvěrujícího prověřovat, zda žadatel o úvěr se nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 o. z., která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Tyto principy zná již starší judikatura, plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pokud by však soud přes uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvádí, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy (§ 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ). Dle smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 000 Kč, úrokovou sazbu 19,52 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, poslední splátka 8. 2. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze 25 550,00 Kč, z toho jistinu 11 419 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 548,11 Kč, poplatek životní pojištění 332,89 Kč Poslední platba na pohledávku byla uhrazena 19. 11. 2019. Ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 8. 2. 2019. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky a zároveň ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky měla právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla k 8. 2. 2019 řádně v plné výši uhrazena, úročí se tak neuhrazená jistina 8 581 Kč od 9. 2. 2019 do zaplacení úrokem 19,52 % ročně, čl. 1 smlouvy. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba, IČO, postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost k 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství částku 11 180 Kč, sestávající z dlužné jistiny 8 581 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 451,89 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění 147,11 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky 11 180 Kč, sestávající z dlužné jistiny 8 581 Kč, dlužných úhrad za služby 2 599 Kč, kapitalizovaných úroků 1 367,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 666,99 Kč, úroků 19,52 % ročně z dlužné jistiny 8 581 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 8 581 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 1 367,93 Kč je úrok 19,52 % ročně počítaný z dlužné jistiny 8 581 Kč od 9. 2. 2019 (ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 666,99 Kč je zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 8 581 Kč od 16. 2. 2019 (od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 15. 12. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 16 480 Kč v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 608 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 4 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 8 000 Kč a poplatku za pojištění 480 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 36 480 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 60 splátkách byla sjednána úroková sazba 32,15 % p. a., RPSN byla uvedena 215,01 %. Žalovaná ve smlouvě stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na č. 1 24 - 25 spisu/
7. Dle Karty zákazníka, žádosti o zápůjčku, žalovaná bydlí s rodiči na stávajícím místě bydliště od prosince 1975, počet bydlišť za poslední tři roky je jedno. Zdroj příjmu je z hlavního pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou, zaměstnavatel právnická osoba, zaměstnána jako pokojská. Zaměstnání ověřeno telefonicky. Dále je uvedeno, že stávající zaměstnání je od číslo, počet zaměstnání za poslední tři roky jedno. Má jeden závazek ve společnosti právnická osoba ve výši 16 000 Kč, splátka 2 192 Kč měsíčně. Celkem příjmy jsou uvedeny 17 710 Kč, výdaje celkem 9 192 Kč. Dokumenty k ověření byly předloženy – výplatní pásky, pracovní smlouva. /karta zákazníka, osobní údaje – souhlasy žadatele na čl. 22 – 23 spisu/
8. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 29. 11. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. /smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na čl. 17 – 20, 21 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Téhož dne byla žalované adresována Informace o zpracování osobních údajů. K poštovní přepravě podáno 13. 12. 2019 /oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek na čl. 26, 27 spisu/
9. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 12. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě podáno 14. 12. 2019 /předžalobní upomínka na čl. 28 – 29 spisu, podací lístek na čl. 30
10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 15. 12. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo pro částku 20 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 16 480 Kč v 60 splátkách po 608 Kč, kdy z uvedené částky činil poplatek 4 000 Kč, odměna za administrativní činnost 4 000 Kč, náklady na hotovostní režim splátek 8 000 Kč, poplatek za pojištění 480 Kč. Úroková sazba činila 32,15 % p. a., RPSN byla uvedena 215,01 %. Žalovaná stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 29. 11. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 12. 2020, předžalobní upomínka.
12. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
15. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
20. Soudem bylo vzato za prokázané, že dne 15. 12. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
22. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
23. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 16 480 Kč sestávající z částky úroku 4 000 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 000 Kč, hotovostní režim splátek 8 000 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši nikoliv 4 000 Kč, ale i 4 000 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 8 000 Kč při poskytnutí částky 20 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 60 splátkách činí procentem vyjádřený úrok 32,15 % p. a. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 8 000 Kč za poskytnutí jistiny 20 000 Kč, byl sjednán i úrok daný procentuální sazbou. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 215,01 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z. Taktéž soud hodnotí i částku hotovostního inkasa splátek ve výši 8 000 Kč. Tuto je taktéž nutno považovat za sjednanou v rozporu s dobrými mravy a ujednání účastníků v tomto rozsahu je třeba posoudit jako neplatné, příčící se dobrým mravům. Pokud žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, se zavázala poskytnout žalované službu spočívající v zajišťování hotovostního režimu smlouvy, jedná se nepochybně o službu, jíž lze zpoplatnit, neboť s touto službou jsou spojeny náklady (mzdy osob, jež tuto službu zajišťují, hotové, režijní, náklady osob službu zajišťující, náklady na operaci s hotovostí, apod.). Žalovaná sjednala nákladnější formu úhrady, nežli je úhrada bezhotovostní formou převodu. Nicméně částka sjednaná za hotovostní režim plateb není v daném případě v poměru s poskytnutou službou. Je celkem logickým, že poskytovatel zápůjčky odvíjí hodnotu služby, její cenu, od výše zápůjčky, kdy hodnota služby je při vyšší částce zápůjčky vyšší, neboť je operováno s vyšší částkou hotovosti a je třeba provést více úkonů pro zajištění plateb. Jestliže však byla sjednána částka ceny hotovostního inkasa 8 000 Kč, neodpovídá tato částka nárůstu nákladů na správu hotovosti oproti jiným smluvním vztahům, typově shodným. Soudem tak v té části smlouvy, v níž byla sjednána částka nákladů hotovostního inkasa, je smlouva hodnocena jako neplatná pro rozpor s dobrým mravem. Co se týká poplatku za pojištění, tak je nutno odkázat na zákon č. 277/2009 Sb. v platném znění, o pojišťovnictví, § 4 , odst. 1, kdy platí, že provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Právní předchůdce žalobkyně takovýmto ústavem není, kdy je nepochybným, že daná platba je v zásadě pouze poplatkovým navýšením smluvního vztahu a soud jej tak hodnotí shodně jako poplatky v dané věci sjednané. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.
24. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 11 180 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 581 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 451,89 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 147,11 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 25 550 Kč. Za situace, kdy úrok a hotovostní inkaso, byly shledány neplatně sjednanými, žalovaná plnila na jistinu. Tato činila 20 000 Kč. Pokud žalovaná plnila shora uvedenou částku, uhradila poskytnutou jistinu v plné výši. Žalobou uplatněný nárok tak nelze shledat za důvodný, proto bylo rozhodnuto tak, že žaloba byla zamítnuta. Taktéž pro uplatněný úrok z prodlení byl žalobní návrh zamítnut.
25. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšnou. V souvislosti s vedením sporu však žalované žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.