Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 144/2021-51
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 099,98 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 582,74 Kč a částky 648,30 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 900 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 22. 12. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí do zaplacení, s tím, že pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celého zbytku přiznané pohledávky, kdy toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
III. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení částky 554,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 554,68 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 22. 12. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhal-li s žalobce po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 146,53 Kč, v této části se žaloba zamítá.
V. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč, v této části se žaloba zamítá.
VI. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 582,74 Kč a částky 648,30 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 900 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 22. 12. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí do zaplacení, s tím, že pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celého zbytku přiznané pohledávky, kdy toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. III. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení částky 554,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 554,68 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 22. 12. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li s žalobce po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 146,53 Kč, v této části se žaloba zamítá. V. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč, v této části se žaloba zamítá. VI. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 7 451,68 Kč se zákonným úrokem z částky 7 451,68 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 146,53 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 582,74 Kč, náklady spojenými s uplatnění pohledávky ve výši 768 Kč, částku 648,30 Kč a náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Podáním ze dne 27. 7. 2021 pak žalobce vzal svou žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 7 231,04 Kč představující požadované příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 6 582,74 Kč a smluvní pokutu ve výši 648,30 Kč). Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne 3. 7. 2019 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr spolu s příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 6 868 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou částku 14 868 Kč se žalovaná zavázala splatit ve splátkách po 1 062 Kč, a to do 3. 9. 2020. Žalovaná uhradila pouze 1 100 Kč, závazek žalované byl proto zesplatněn ke dni 3. 9. 2020.
3. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18. 1. 2021.
4. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření k žalobě usnesením ze dne 19. 7. 2021. Současně byla vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k tomuto nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.
5. K žalobě žalovaná uvedla ve svém vyjádření doručeném soudu dne 2. 8. 2021 (č. l. 46), že je na ni vedena exekuce, jež je jí strhávána z invalidního důchodu. Měla za to, že tím je celá záležitost vyřízena. K vyjádření přiložila oznámení o provedení exekuce srážkami.
6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
7. právnická osoba poskytla žalované dne 3. 7. 2019 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru (viz smlouva č.l. 13-14). Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 14 868 Kč sestávající se z poskytnutého úvěru ve výši 8 000 Kč a dále nákladů spojených se spotřebitelským úvěrem ve výši 6 868 Kč (tato částka spočívá v úroku ve výši 770 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 920 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 738 Kč, inkaso plateb v hotovosti 1 440 Kč). To vše se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč. Z předložené smlouvy dále vyplynulo, že RPSN činilo 272,44 %.
8. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 15-26 spisu). Toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 8. 2. 2021 (č.l. 31-32).
9. Předžalobní výzva byla na adresu žalované odeslána dne 2. 6. 2021 doporučeně (č.l. 36-37).
10. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalované. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalované na základě tvrzení žalované a jí předložených dokladů. Sám žalobce pak uvedl, že smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti o úvěru (č.l. 12) a údajů poskytnutých žalovanou. Ani přes výzvu soudu žalobce však nedoložil doklady, ze kterých v žádosti vycházel ani to, že by byla žalovaná lustrována v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.).
11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
12. Původní věřitelka společnost právnická osoba poskytla žalované dne 3. 7. 2019 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru (viz smlouva č.l. 13-14). Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 14 868 Kč sestávající se z poskytnutého úvěru ve výši 8 000 Kč a dále nákladů spojených se spotřebitelským úvěrem ve výši 6 868 Kč (tato částka spočívá v úroku ve výši 770 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 920 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 738 Kč, inkaso plateb v hotovosti 1 440 Kč). To vše se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč. Žalobce však neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.
13. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:
20. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
21. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nedostatečně ověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalované. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Z doložených příjmů a výdajů muselo být žalobci (právnímu předchůdci) zřejmé, že zde existuje reálná pravděpodobnost, že žalovaná bude v prodlení se splácením úvěru. Hodnocení příjmové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 85 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná částečně uhradila. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaná je povinna zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaná nijak nezpochybnila, ohledně jejího plnění. Je třeba připomenout, že žalovaná má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatila. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 6 900 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.
22. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle § 1970 o.z., a to ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb. , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.
23. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle míry úspěchu ve věci.
24. S ohledem na žalovanou popsanou sociální situaci pak soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 , věta druhá o. s. ř. o. s. ř. umožnil žalované částku s příslušenstvím uvedenou ve výroku II. tohoto rozhodnutí uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, pod ztrátou výhody splátek.
25. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč.
26. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení § 202 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.