Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 138/2021-23

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno jméno

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného, t.č. přechodná adresa

o zaplacení 14 644,70 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.000,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7.000,00 Kč od 21.6.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 7.644,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7.644,70 Kč od 21.6.2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.000,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7.000,00 Kč od 21.6.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 7.644,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7.644,70 Kč od 21.6.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14.644,70 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru dle smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dne 21.5.2019. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7.000,00 Kč, které se žalovaný zavázal splatit s poplatkem ve výši 7.644,70 Kč tj. celkem částku ve výši 14.644,70 Kč do 20.6.2019. Žalovaný však své závazky řádně a včas nesplatil, nezaplatil ničeho. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 7.000,00 Kč na jistině a částku ve výši 7.644,70 Kč na souhrnném poplatku. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována z informací z dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2.2.2021.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že se v současné době nachází ve výkonu trestu, kde je pracovně zařazen a jeho mzda činí 7.600,00 Kč měsíčně, a proto navrhuje úhradu dlužné částky ve splátkách. Vzhledem k tomu, že nemá podklady, neví v jakém rozsahu je dlužen.

3. V souladu s ustanovením , , (dále jen „ ”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu.

5. Dne 21.9.2019 byla mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl věřitel žalovanému finanční prostředky ve výši 7.000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky ve výši 7.000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru vč. poplatku za hotovostní čerpání úvěru ve výši 7.644,70 Kč vrátit do 20.6.2019. Finanční prostředky byly žalovanému vyplaceny dne 21.5.2019, a to na účet uvedený ve smlouvě tj. č. bankovní účet. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 21.5.2019 vč. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o platbě ze dne 21.5.2019.

6. Pohledávka ve výši 23.800,82 Kč dle smlouvy číslo za žalovaným byla s účinností ke dni podpisu smlouvy postoupena žalobci a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Uvedené vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2020 vč. přílohy 1 seznamu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2.2.2021 s podacím lístkem.

7. K úhradě částky ve výši 32.366,82 Kč představující nedoplatek vyplývající ze smlouvy číslo byl žalovaný písemně vyzván právním zástupcem žalobkyně s tím, že dodatečná lhůtě k úhradě dlužné částky byla žalovanému stanovena do 3 dnů, což je zřejmé z předžalobní výzvy ze dne 2.2.2021 s poštovním podacím archem. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů.

8. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. S ohledem na vznik závazkového vztahu soud věc posuzoval dle ustanovení v platném znění a o spotřebitelském úvěru – ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZUS).

9. Podle § 2 odst. 1 ZSU spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 ZSU, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle , (dále jen ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.

14. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena dne 21.5.2019 smlouva o úvěru ve smyslu ust. a násl. , kdy žalovanému byla právním předchůdcem žalobkyně na přesně označený bankovní účet žalovaného č. bankovní účet vyplacena částka ve výši 7.000 Kč, představující úvěr, který se žalovaný zavázal splatit vč. poplatku v celkové výši 7.644,70 Kč nejpozději do 20.6.2019. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil ničeho.

18. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně resp. její právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšel toliko z informací, z dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, avšak právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval ani neověřil příjmy a výdaje žalovaného (ostatně uvedené ani žalobkyně netvrdila). Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 23. 5. 2012 vyplývá, že by bylo v rozporu se zásadou rovnosti účastníků ( d), aby soud svou činností (analýzou předložených listin) v podstatě plnil (a nahrazoval) procesní aktivitu žalobce. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v  zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Pokud právní předchůdce žalobkyně vůbec neověřoval příjmy a výdaje žalovaného nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

20. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 21.5.2019 je absolutně neplatná, když žalobkyně resp. její právní předchůdce řádně nezkoumal a neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Uzavřená smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek. Současně nelze přehlédnout, že žalované byl úvěr vyplacen ještě před tím, než došlo ke schválení úvěru.

21. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu 7.000 Kč, kdy žalobce má pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , neboť žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil bez právního důvodu. Vzhledem k tomu že žalovaný neuhradila ničeho, je povinen tuto částku žalobkyni zaplatit jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu je povinen hradit i příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. ve spojení s z dlužné jistiny ve výši 7.000 Kč, a to od 21.6.2019 (den následující po splatnosti úvěru.

22. Zbývající částku požadovanou žalobkyní tj. částku ve výši 7.644,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7.644,70 Kč od 21.6.2019 do zaplacení není žalovaný povinen zaplatit, neboť se jedná o nárok z neplatné úvěrové smlouvy. Soud proto žalobu v daném rozsahu ve výroku II. zamítl.

23. Pro úplnost a nad rámec odůvodnění soud uvádí, že smlouvu v části požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7.644,70 Kč rovněž shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. , kdy součet těchto částek představuje 109,21 % poskytnutého úvěru ve výši 7.000 Kč.

24. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu výroku I. tj. v rozsahu 47,80 % a neúspěšná v rozsahu výroku II. tj. 52,20%. Vzhledem k tomu soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení náhradu nákladů nepřiznal.

25. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust. , kdy soud neshledal důvody pro uložení úhrady dlužné částky ve splátkách, a to i s ohledem skutečnost, že úvěr byl žalovanému poskytnut v roce 2019, v němž byl i splatný s tím, že žalovaný byl srozuměn s tím, že je povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a měl dostatečný časový prostor k tomu si zajistit dostatek finančních prostředků k úhradě dlužné částky. Skutečnost, že se žalovaný nachází ve výkonu trestu, nemůže být sama o sobě důvodem pro uložení úhrady dlužné částky ve splátkách, když uvedené je toliko důsledkem vlastního protiprávního chování žalovaného, což nemůže jít ve svém důsledku k tíži žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.