Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 262/2021-52
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 172,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 172,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 140 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 6. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 32,68 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 6. 12. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 172,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 140 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 6. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 32,68 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 6. 12. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2021 domáhala po žalované zaplatit částku 4 172,60 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba IČO (dále jen„ anonymizováno“), dodala na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalované modem a set-top-box, kdy žalovaná měla platit pravidelný nájem zařízení, pro nehrazení plateb anonymizováno od smlouvy odstoupila, žalovaná zařízení nevrátila a vznikla jí tak povinnost k úhradě i smluvní pokuty, žalovaná dluh nezaplatila ani po upomínce, pohledávka byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k prvnímu jednání se nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, zásilka s předvoláním jí byla doručena dne 6. 9. 2021 do vlastních rukou, z účasti u jednání se neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a v omluvené nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že dne datum žalovaná od anonymizováno (poskytovatel služeb) převzala technické zařízení pro internetové připojení a digitální televizi (modem a set-top-box), učinila tak jako účastník z účastnické smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené dne datum na dobu neurčitou. O převzetí byl sepsán zakázkový list, který žalovaná vlastnoručně podepsala. anonymizováno žalované účtovala nájem za každé jedno zařízení v částce 70 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pro domácnosti účinné od 15. 1. 2016, dle jejich bodu 2.7.3 bylo možno smlouvu ukončit písemným odstoupení z taxativně uvedených důvodů, z nichž jeden byl i neplacení dohodnutých úhrad. Dle bodu 7.4. podmínek byla žalovaná povinna do 14 dnů od ukončení smlouvy vrátit poskytovateli služeb pronajaté zařízení, jinak ji vznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty v dohodnuté výši 2 000 Kč (uvedené v ceníku poskytovatele za každé jedno zařízení). V bodu 2.9. podmínek byly uvedeny způsoby doručování mezi smluvními stranami, včetně fikce doručení na poslední známou adresu účastníka. Fakturami vystavenými dne 15. 10. 2017 a 15. 11. 2017 účtovala anonymizováno od žalované za nájem dvou zařízení částku 140 Kč v každé faktuře, dobropisem vystaveným dne 1. 12. 2017 částku ponížila o 107,32 Kč (280 Kč - 107,32 Kč = 172,68 Kč). Dopisem ze dne 9. 1. 2018 anonymizováno od smlouvy pro neplacení závazků žalovanou odstoupila ke dni 20. 1. 2018 a vyzvala žalovanou k vrácení zařízení do 3. 2. 2018, jinak ji vznikne povinnost k úhradě smluvní pokuty 4 000 Kč. Doklad odeslání nebyl soudu předložen. V řízení nebylo zjištěno, že žalovaná na dluh byť částečně cokoliv zaplatila a nebylo zjištěno ani vrácení zařízení. Smlouvou ze dne 27. 3. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena od anonymizováno žalobkyni, anonymizováno oznámila žalované postoupení dopisem ze dne 2. 4. 2019.
4. Zjištěný skutkový stav byl právně hodnocen tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejímž předmětem bylo poskytování služby televizního vysílání. Součástí smlouvy byla dohoda o nájmu nezuživatelné movité věci v podobě technického zařízení, šlo o nájem dle § 2201 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla povinna jako nájemce platit pronajímateli (anonymizováno) dohodnutou cenu nájmu, svou povinnost nesplnila, proto byl nárok na dlužné nájemné v žalované výši částky 172,68 Kč ze strany žalobkyně důvodný. Tvrzené ukončení smlouvy v řízení prokázáno ale nebylo. Uplynutím doby smlouva nezanikla, protože byla uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí k zániku rovněž nedošlo, a nestalo se tak ani odstoupením, které žalobkyně tvrdila. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, pokud si to strany ve smlouvě ujednaly, nebo to stanoví zákon. Odstoupení je jednostranné právní jednání, které musí být druhé straně doručeno, protože jeho účinnost nenastane dříve, než se s ním adresát má možnost seznámit, než tedy dojde do sféry jeho dispozice (viz § 570 o. z., dle něhož právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo). V dané věci nebylo prokázáno doručení odstoupení a to ani za použití smluvní fikce dojití do sféry dispozice žalované. Jelikož teprve se zánikem smlouvy byla spojena povinnost žalované vrátit pronajatá technická zařízení, nemohl soud v dané věci přijmout závěr o vzniku povinnosti na straně žalované, aby pronajatou věc vrátila. Jelikož teprve nevrácení pronajaté věci zavazovalo žalovanou k úhradě smluvní pokuty (viz § 2048 o. z.), žalobkyni právo na smluvní pokutu vzniknout nemohlo. Podle § 1879 a násl. o. z. byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Žalobkyně pro nepřítomnost u jednání nemohla být soudem poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto žalobu ohledně nároku na smluvní pokutu zamítl.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).