Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 228/2021-27

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 510 Kč s příslušenstvím

takto:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč a nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 126 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 053 Kč splatných vždy ke každému 13. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění:

<b>Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč a nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 126 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 053 Kč splatných vždy ke každému 13. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč z titulu nesplnění jeho povinnosti plynoucí ze , o rozhlasových a televizních poplatcích v účinném znění (dále jen„ “). Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný v rozporu s příslušnými ustanoveními citovaného zákona v období od července 2018 do srpna 2020 neplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Vedle shora uvedené dlužné částky odpovídající součtu poplatků za zmíněné období žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků, a to vždy za dobu ode dne následujícího dni jejich splatnosti, přičemž nárokovaný úrok z prodlení kapitalizovala k datu podání žaloby na částku 623,99 Kč.

2. Žalovaný v odporu, který podal proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, uvedl, že dlužnou částku na začátku roku postupně splácel ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, následně však bohužel onemocněl a neměl příjem, aby mohl ve splácení pokračovat. Aktuálně není schopen celý dluh a náklady řízení uhradit najednou, proto požádal o splátkový kalendář s tím, že by chtěl i nadále dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, aby se nevystavil riziku exekuce.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 21. 9. 2021. Den před nařízeným termínem jednání, tj. 20. 9. 2021, byl soudu doručen přípis, v němž žalobkyně požádala o odročení nařízeného jednání s tím, že v mezidobí uzavřela se žalovaným mimosoudní dohodu o splátkách jeho dluhu a že předpokládá úplné uhrazení dluhu do konce ledna 2022, kdy by případně vzala podanou žalobu zcela zpět. Soud ještě téhož dne zaslal do datové schránky zástupce žalobkyně přípis, v němž žalobkyni sdělil, že její žádosti o odročení jednání nevyhoví, neboť za stávající situace není k takovému odročení a k vyčkávání toho, zda žalovaný svůj dluh uhradí dle sjednaného splátkového kalendáře, žádný důvod.

4. K nařízenému jednání se žádný z účastníků, ač byli oba řádně a s dostatečným předstihem předvoláni, nedostavil. Soud proto postupoval podle , v účinném znění (dále jen„ “), a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Žalovaný je od září 2000 přihlášen k placení televizních poplatků. Žalobkyně dopisem ze dne 27. 11. 2020 vyzvala žalovaného prostřednictvím služby DINO České pošty, s. p., k doplacení televizních poplatků v celkové výši 5 940 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 992,66 Kč za období od ledna 2017 do srpna 2020. Uvedený dopis byl dne 5. 12. 2020 doručen do vlastních rukou žalovaného. Svou výzvu k úhradě dluhu žalobkyně následně opakovala ještě dopisem z 29. 1. 2021, v němž byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky v případě jejího neuhrazení v žalobkyní dodatečně poskytnuté lhůtě. Dne 6. 9. 2021 uzavřeli účastníci písemnou dohodu o splátkách dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh sestávající z neuhrazených televizních poplatků za období od července 2018 do srpna 2020, příslušného zákonného úroku z prodlení a z náhrady nákladů tohoto řízení v celkové výši 5 259,99 Kč co do důvodu a výše a zavázal se, že jej žalobkyni uhradí v pěti pravidelných měsíčních splátkách po 1 053 Kč splatných vždy ke každému 13. dni příslušného kalendářního měsíce s tím, že první splátka měla být splatná k 13. 9. 2021, poslední k 13. 1. 2022. Současně bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou byť jen jediné splátky dle splátkového kalendáře ztratí žalovaný výhodu splátek a celý dluh se stane tímto okamžikem splatným.

6. Po právní stránce lze věc hodnotit tak, že žalovaný se jako vlastník televizního přijímače stal ve smyslu a poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalovaného bylo žalobkyni platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně ( shora citovaného zákona). V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný v žalobou tvrzeném období, tj. celkem po dobu 26 měsíců, televizní poplatek neplatil. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že poplatky žalobkyni uhradil řádně či alespoň v širším než žalobou tvrzeném rozsahu, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Nic z toho se však nestalo, žalovaný sice podal ve věci odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, nicméně v něm nijak nezpochybnil oprávněnost žalobou uplatněného nároku, pouze požádal o to, aby mu soud umožnil dlužnou částku splácet. Soud proto uzavřel, že žaloba byla podána důvodně.

7. Na tomto místě soud považuje za vhodné vysvětlit, proč nevyhověl návrhu žalobkyně na odročení nařízeného jednání ve věci a tuto rozhodl, aniž by čekal, zda žalovaný dostojí svému závazku z dohody o splátkách dluhu či nikoliv. Je totiž třeba zdůraznit, že ačkoliv tato dohoda obsahuje ujednání o tom, že v případě prodlení žalovaného se splacením byť jen jediné z ujednaných splátek dojde k zesplatnění celého dluhu a že žalobkyně dluh předá k vymáhání v exekučním řízení, ve skutečnosti zmíněná dohoda nepředstavuje exekuční titul, na jehož základě by se žalobkyně s úspěchem mohla domáhat vymožení své pohledávky v rámci vykonávacího řízení. Pokud by žalovaný nesplácel dluh dle sjednaného splátkového kalendáře, musel by soud tak jako tak o nároku žalobkyně nejprve autoritativně rozhodnout a teprve následně za předpokladu, že by takovým rozhodnutím byla žalovanému pravomocně uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku, by mohla žalobkyně přistoupit k podání exekučního návrhu. Právě z těchto důvodů a rovněž s ohledem na procesní zásadu rychlosti řízení soud neshledal jako účelné a vhodné, aby bylo jednání odročeno až na dobu po splatnosti poslední dojednané splátky (tj. nejdříve na druhou polovinu ledna 2022), když je z předložených důkazů i z postoje žalovaného zřejmé, že žalobou uplatněný nárok je důvodný. Soud má přitom možnost uložit žalovanému povinnost splatit jeho dluh ve splátkách, které budou odpovídat mezi účastníky uzavřené dohodě (viz ).

8. Ze shora popsaných důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné poplatky ve výši 3 510 Kč, a to včetně požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 623,99 Kč. Nárok na jeho zaplacení se opírá o o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí

9. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak podle vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 726 Kč (mimosmluvní odměna ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč dle bodu 1 cit. vyhl., dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 126 Kč podle ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 126 Kč, a to k rukám jejího zástupce ( ).

10. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud v souladu s  umožnil žalovanému splácet dlužnou částku včetně příslušného zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výši a splatnost stanovil zcela v souladu s dohodou, která byla mezi účastníky uzavřena 6. 9. 2021, pouze s tím rozdílem, že splatnost první splátky stanovil nikoliv na 13. 9. 2021, nýbrž k 13. dni příslušného kalendářního měsíce, který bude následovat po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci. Soud tak učinil z toho důvodu, že nebylo možné stanovit splatnost první splátky zpětně k datu, které by předcházelo datu nabytí právní moci rozsudku (v takovém případě by totiž již v okamžiku nabytí právní moci žalovanému uplynula lhůta k plnění). Nic přitom nebrání tomu, aby žalovaný splácel svůj dluh dle dohody uzavřené s žalobkyní, tímto způsobem naopak svou povinnost splní dříve a nebude se tak muset obávat toho, že by po něm žalobkyně případně dluh vymáhala exekučně. Sluší se ještě poznamenat, že pokud žalovaný již na žalobou uplatněnou pohledávku v mezidobí něčeho uhradil, jeho dluh, k jehož úhradě byl tímto rozsudkem zavázán, se samozřejmě o takovou úhradu snížil a žalovaný tak příslušnou částku rozhodně nemusí na podkladě tohoto rozsudku hradit znovu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.