Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 247/2020-29
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 203 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 918 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 918 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 594 Kč za dobu od 28. 12. 2017 do 6. 8. 2020 a z částky 2 324 Kč za dobu od 5. 4. 2018 do 6. 8. 2020 a dále co do částky 285 Kč s úrokem z prodlení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 918 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 918 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 594 Kč za dobu od 28. 12. 2017 do 6. 8. 2020 a z částky 2 324 Kč za dobu od 5. 4. 2018 do 6. 8. 2020 a dále co do částky 285 Kč s úrokem z prodlení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 203 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za dodávky elektřiny za období od 16. 5. 2017 do 6. 12. 2017 a za období od 7. 12. 2017 do 19. 3. 2018.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) dne 19. 4. 2017 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec, a na druhé straně závazek žalovaného hradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Součástí smlouvy Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 5. 2016 (dále jen„ VOP“) a Ceník.
5. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala cenu za odebranou elektřinu za období
- od 16. 5. 2017 do 6. 12. 2017 fakturou číslo splatnou dne 27. 12. 2017 na částku 5 594 Kč (po započtení přijaté platby ve výši 2 095 Kč)
- od 7. 12. 2017 do 19. 3. 2018 fakturou číslo splatnou dne 4. 4. 2018 na částku 2 324 Kč a na částku 285 Kč (představující poplatek za tři upomínky po 95 Kč).
Dne 13. 10. 2017 podepsal anonymizováno se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo dne 22. 7. 2020 k předání souboru pohledávek žalobkyni, včetně pohledávky za žalovaným. anonymizováno vyhotovil dne 27. 7. 2020 oznámení adresované žalovanému o postoupení pohledávky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).
7. Mezi žalovaným a právnická osoba byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se zavázal zmíněnou smlouvou. Žalobkyni coby právní nástupkyni anonymizováno tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu v celkové výši 7 918 Kč.
8. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalovanému v prokazatelně doručené předžalobní upomínce. Soud nepřiznal úroky z prodlení ode dne splatnosti uvedeného na fakturách číslo číslo neboť žalobkyně neprokázala jakým způsobem a na jakou adresu byly žalovanému tyto faktury doručeny. Žalobkyně prokázala odeslání předžalobní upomínky dne 27. 7. 2020, podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) byla tato upomínka žalovanému doručena 30. 7. 2020. V upomínce poskytla žalobkyně žalovanému dodatečnou lhůtu k plnění v délce sedmi dnů, jež uplynula dne 6. 8. 2020. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s plněním žalovaného dluhu dne 7. 8. 2020, a proto soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení až od tohoto data.
9. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši 285 Kč soud žalobkyni nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, Cpjn 200/2013. V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná jen v jeho nepatrné části a jež doložila soudu splnění podmínky § 142a o. s. ř. (zaslání předžalobní výzvy žalovanému), vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 8 203 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
11. Soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.
12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).