Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 220/2021-25
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 202 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 202 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 202 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % p. a. a na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 202 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 202 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % p. a. a na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. anonymizována dvě slova: číslo, nacházející se pod adresou: adresa žalované.
3. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 2. 10. 2019 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny číslo jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobce. Uvedenou smlouvou se žalobce zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobci cenu elektřiny a související služby. Žalobce žalované vyfakturoval nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 908 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 17. 7. 2020. Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 6 513 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 10. 8. 2020. Žalovaná z tohoto titulu uhradila toliko částku 219 Kč, k úhradě tak zbývá 7 202 Kč.
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 2. 10. 2019, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“).
7. Dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
8. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ustanovením § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturované ceny dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobci tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.
11. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle ustanovení § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.