Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 230/2017-226
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela
polský státní příslušník
bytem adresa manžela
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum a zapsané v knize manželství Úřadu městské části obec a číslo, ve svazku anonymizováno, ročník rok, na straně/listu anonymizováno, pod pořadovým číslo se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum] a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] a zapsané v knize manželství Úřadu městské části [obec a číslo], ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], na straně/listu [anonymizováno], pod pořadovým [číslo] se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 9. 11. 2017 se manželka domáhala rozvodu manželství. V návrhu dále uvedla, že účastníci uzavřeli manželství dne datum a mají tři dosud nezletilé děti, a to syna jméno celé jméno manžela, datum narození, dceru jméno celé jméno manžela, datum narození a syn jméno celé jméno manžela, datum narození. Manželství ke dni podání návrhu trvalo déle než 3 roky a je ve stádiu hlubokého a nenapravitelného rozvratu, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Jelikož manželé spolu od začátku ledna 2016 nežijí, dne datum uzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností, jakož i společného bydlení a dohodli se i na úpravě poměrů jejich nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství a soud tuto jejich dohodu schválil rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byly splněny podmínky pro rozvod manželství bez zjišťování příčin jeho rozvratu. I poté, co se manžel k návrhu nepřipojil, manželka na návrhu trvala s odůvodněním, že manželství je rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití účastníků. Manželka vztah mezi manželi označila za dlouhodobě nefunkční, a to jak po stránce společných koníčků, tak i po stránce sexuální, přičemž z důvodu nedostatku společně stráveného času si našla kamaráda, o kterém se manžel dozvěděl a jeho následné hrubé chování bylo důvodem rozhodnutí, že nechce v manželství pokračovat. Manželka popřela, že by výlučně zavinila rozvrat manželství a za příčinu rozvratu manželství označila odcizení účastníků, neboť manžel trávil velkou část svého času mimo domov.
2. Manžel nejprve při prvním jednání ve věci uváděl, že s návrhem nesouhlasí a rozvádět se nechce, obnovení společného soužití účastníků však neočekává. Odmítl, že by příčina rozvratu manželství byla na jeho straně, neboť se problémy mezi manžely snažil napravit, docházel dokonce k psychologovi, což manželka odmítla. Za příčinu rozvratu manželství považuje manžel pouze skutečnost, že manželka si našla nového partnera. Posléze před prvním rozhodnutí ve věci manžel uváděl, že s rozvodem souhlasí, neboť s ohledem na paralelní vztahy obou manželů zde již není šance na obnovení společného soužití účastníků. V závěrečném návrhu manžel uvedl, že manželství bylo uzavřen dne datum, a proto oddací list účastníků s datem datum je neplatný a jeho platnost bude napadat i u matriky. Rozhodnutí o rozvodu manželství bude nevykonatelné.
3. Manželka je státní příslušnicí České republiky, ale manžel státním příslušníkem Polské republiky, a proto poměr mezi účastníky založený sňatkem, je poměrem s mezinárodním prvkem, a soud tak nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se vztah účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Jelikož oba účastníci mají bydliště na území České republiky, je v této věci podle čl. 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 dána pravomoc českých soudů a podle ust. § 49 odst. 1 věta druhá a 50 odst. 1 ZMPS se poměr účastníků řídí českým právem.
4. O věci soud poprvé rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým manželství účastníků rozvedl. Proti tomuto rozsudku podal odvolání manžel, který nesouhlasil se závěry zdejšího soudu o důvodech vedoucích k rozpadu manželství s tím, že soud hodnotil důkazy jednostranně, zejména když připustil důkaz soukromou facebookovou zprávou manžela, zatímco audiozáznam navržený manželem nepřipustil. Dále namítal, že soud nezkoumal vliv rozvodu manželství na nezletilé děti, přestože opět probíhá řízení o úpravu poměrů nezletilých a dále že ani nezkoumal, že manželka byla v době vyhlášení rozsudku v pokročilém stádiu těhotenství a již se jí narodil další potomek. Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací napadený rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že odvolání je důvodné, i když ze zcela jiných než v něm uvedených důvodů, když rozvodu brání narození dalšího dítěte manželky, dcery jméno jméno celé jméno manžela, jejímž otcem je v rodném listě zapsán manžel. Zdejšímu soud pak odvolací soud uložil, aby poskytl účastníkům lhůtu, aby mohly být upraveny vztahy k poslednímu dítěti narozenému za trvání manželství, tak aby rozvodu manželství nebránilo ust. § 755 odst. 3 o. z.
5. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
6. Účastníci uzavřeli manželství dne datum před farářkou církve československé husitské a jejich manželství je zapsáno v knize manželství Úřadu městské části obec a číslo ve svazku anonymizováno, ročníku rok, na straně anonymizováno, pod poř. číslo (viz oddací list ze dne datum a protokol o uzavření manželství ze dne datum). Pokud manžel namítal, že manželství bylo uzavřeno již dne datum v příjmení anonymizováno. jméno v obec a číslo, a proto je oddací list neplatný, soud konstatuje, že uvěřil tvrzení manželky, že dne datum se konala pouze svatební slavnost, neboť již byli pozváni hosté, ale kvůli datu se manželé rozhodli, že manželství bude uzavřeno až dne datum v kostele Českobratrské církve evangelické v ulici ulice v obec a číslo, a to se také stalo pouze za přítomnosti snoubenců a svědků. Vůli manželů bylo uzavřít manželství dne datum pak potvrzují i další důkazy, podpisy manželů a svědků na protokolu o uzavření manželství ze dne datum i videozáznam ze svatební slavnosti v příjmení anonymizováno. jméno se záběrem knihy s datem datum. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že ani případná chyba v datu či místě uzavření manželství účastníků na oddacím listě nemůže mít vliv na platnost uzavření manželství, které je proto možno rozvést.
7. Účastníci mají tři nezletilé potomky, a to jméno celé jméno manžela, datum narození, jméno celé jméno manžela, datum narození a jméno celé jméno manžela, datum narození, jejichž poměry pro dobu před i po rozvodu účastníků byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, kterým soud schválil dohodu účastníků o svěření nezletilých do péče matky, vyživovací povinnosti otce ve výši 10 000 Kč pro každé z nezletilých dětí a úpravě styku otce s nezletilými. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 2. 11. 2016 (viz rodní listy nezletilých a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka). Manželka porodila dále za trvání manželství další potomky, a to jméno jméno příjmení, narozenou datum a jméno jméno celé jméno manžela, narozenou datum, jejichž otcem byl v jejich rodném listě podle domněnky otcovství zapsán manžel, ten však jejich biologickým otcem není. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací a doplňujícího rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (v právní moci dne 7. 11. 2018 a 27. 2. 2019) bylo určeno, že otcem nezletilé jméno jméno příjmení, narozené datum není celé jméno manžela, ale Ing. jméno příjmení, datum narození (viz rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací a doplňujícího rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (v právní moci dne 17. 11. 2020) bylo otcovství celé jméno manžela k jméno jméno celé jméno manžela popřeno, přičemž z odůvodnění rozsudku vyplývá, že otcem nezletilé je také Ing. jméno příjmení (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Žádné zvláštní důvody, pro které by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí, nejsou známy ani opatrovníkovi nezletilých v řízení o úpravě jejich poměrů, tedy Městské části obec a číslo (viz sdělení Městské části obec a číslo ze dne 16. 11. 2017). Účastníci spolu nežijí od května 2016, neboť od té doby se intimně nestýkají, od listopadu 2016, kdy se manželka odstěhovala, pak nebydlí ani ve společném domě. Oba účastníci již vyloučili možnost obnovení jejich společného soužití (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).
8. Podle manželky partnerský vztah účastníků zdravě nefungoval již před narozením třetího potomka v roce 2014, když manželé spolu sami netrávili žádný čas, intimně se stýkali pouze výjimečně. Manžel sice štědře přispíval na chod domácnosti, o chod domácnosti se však starala převážně manželka. Manželka se necítila být partnerkou svého manžela, ale pouze tou, která manželovi zajišťuje životní komfort péčí o domácnost a děti, tak aby si manžel mohl užívat život podle svého. Své výhrady však manželovi nesdělila. Současného přítele poznala na jaře roku 2016 (březen), když jejich vztah byl zpočátku pouze přátelský, poté co manžel na existenci přítele reagoval neadekvátním chováním, hrubými a sprostými urážkami, výhružkami, že se manželka dlouho neuvidí s dětmi, krádeží dat z jejího telefonu apod., získala vůči manželovi averzi a rozhodla se soužití ukončit a vztah k příteli se proměnil ve vztah partnerský. V současné době manželka žije v rodinné domácnosti s přítelem Ing. jméno příjmení a jejich společnými dcerami (viz výpověď manželky).
9. Manžel se manželství pokoušel zachránit, prostřednictvím návštěvy psychologa, rodiny či známých, zároveň však připustil, že v rozrušení vůči manželce použil vulgární výrazy, označil ji za„ lehkou“ či řekl, že děti neuvidí, ale manželku dokonce nechal sledovat, jak vyplývá z odůvodnění návrhu manžela na výslech svědků příjmení a příjmení, kteří měli podle manžela v případě potřeby sledovat dění v okolí domu, tedy i schůzky manželky a jejího přítele. V současné době manžel žije s přítelkyní jméno příjmení a vychovávají společného potomka (viz výpověď manžela). Pokud však manžel uváděl, že nebyl manželce nevěrný a že partnerský vztah navázal se současnou přítelkyní až v září 2016, soud mu to neuvěřil, neboť je to v rozporu s jinými v řízení provedenými důkazy, a to zprávou manžela na sociální síti Facebook adresovanou A. anonymizováno, že ji miluje (viz zpráva ze dne 10. října 2012), zprávou ze sociální sítě Facebook G. příjmení z 19. října 2017, podle které k navázání partnerského vztahu manžela se současnou přítelkyní došlo před patnácti měsíci, tedy již v červenci 2016. Pokud pak z důkazu protokolem ze dne 19. 5. 2020 v řízení o úpravu poměrů nezletilých dětí účastníků u Obvodního soudu pro Prahu 7 vyplývá, že anonymizováno. příjmení navázala bližší kontakt s partnerem navázala až v srpnu 2016, soud tomu neuvěřil, neboť je to v rozporu s jejím shora uvedeným vyjádřením na Facebooku. Manžel pak ve své výpovědi připustil, že o svých přítelkyních mluvil i před manželkou v roce 2016 v průběhu rozchodu.
10. Soud zamítl návrhy účastníků na doplnění dokazování o výpovědi svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení (tito měli potvrdit návštěvy přítele manželky v domě účastníků, manželka tyto návštěvy ale nijak nepopírala), jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení a audiozáznam telefonického hovoru mezi manželkou a její numeroložkou, a to pro nadbytečnost, neboť relevantní skutečnosti má soud za prokázané v řízení provedenými důkazy. Manžel namítal, že soud připustil důkaz jeho soukromou facebookovou zprávou, zatímco audiozáznamem tel. hovoru manželky s numeroložkou důkaz neprovedl. Soud k tomu konstatuje, že důkaz facebookovou zprávou provedl, neboť manžel proti jejímu provedení k důkazu nic nenamítal, zatímco manželka s provedením důkazu audiozáznamem s odkazem na judikaturu nesouhlasila, neboť jej manžel získal nezákonným způsobem. Podle tvrzení manžela měla manželka v uvedeném telefonickém rozhovoru uvést, že je„ zamilovaná do pana příjmení, ale zároveň že by ještě manželství mohlo být zachováno a neví, jak se k tomu má postavit“. Audiozáznam tedy naopak přisvědčuje tvrzení manželky, že teprve hrubé chování manžela poté, co zjistil, že má přítele, bylo důvodem jejího rozhodnutí, že nechce v manželství pokračovat. Vzhledem k tomu bylo provedení důkazu předmětným audiozáznamem nadbytečné. S ohledem na shora v odst. 6 tohoto rozsudku uvedené závěry soudu o možnosti rozvodu manželství soud považoval za nadbytečné i doplnění dokazování o přehrání celého audiozáznamu z příjmení jméno. jméno i výslech oddávající.
11. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
12. Podle ust. § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu
a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo
b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
13. Podle ust. § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
14. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
15. I po doplnění dokazování po vrácení věci odvolacím soudem k dalšímu řízení zdejší soud po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených ustanovení o. z. dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství uvedené v ust. § 755 o. z. jsou splněny. Soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť účastníci spolu od května 2016 nežijí, oba již mají nové partnery i potomky a žádný z nich již nemá zájem na obnovení jejich soužití. Poměry společných nezletilých dětí účastníků byly již pravomocně upraveny rozsudkem zdejšího soudu, a to schválením dohody rodičů. V řízení soud dále nezjistil, že by rozvod účastníků byl v rozporu se zájmem jejich nezletilých dětí daným zvláštními důvody, neboť rozvod účastníků jejich poměry nijak nezmění. Pokud manžel v odvolání proti prvnímu rozsudku v této věci namítal, že soud nezkoumal vliv rozvodu účastníků na jejich děti, v dalším řízení žádná konkrétní tvrzení o tom, že by zde byl zájem nezletilých na zachování manželství daný zvláštními důvody (např. takovou nemocí dítěte, že dítě vyžaduje přítomnost obou rodičů) neuváděl, a proto je soud dále nezkoumal. Hlavní příčinu rozvratu manželství ve smyslu ust. § 756 o. z. soud shledal v odcizení účastníků v důsledku nedostatku společně stráveného času, rozdílných představách o společném životě a z toho vyplývajících hádek, což vedlo i k navázání mimomanželských poměrů obou účastníků. Soud tak v řízení zjistil existenci kvalifikovaného rozvratu manželství účastníků ve smyslu ust. § 755 odst. 1 o. z., přičemž rozvodu manželství nebrání žádné skutečnosti ve smyslu ust. § 755 odst. 2 a 3 o. z., a proto soud žalobě vyhověl a manželství účastníků podle ust. § 755 odst. 1 o. z. rozvedl (výrok I.).
16. O náhradě nákladů řízení soud (výrok II.) rozhodl podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 , Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, a to do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.