Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 245/2021-21

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 4 966,66 Kč

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 500 Kč, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 466 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 500 Kč, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 466 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 466 Kč z titulu dlužného nájemného za pronajatá technická zařízení (nárok 1), dále na zaplacení částky 500 Kč jako poplatku za odpojení žalované od služeb žalobkyně (nárok 2) a na zaplacení částky 4 000 Kč z titulu nezaplacené smluvní pokuty žalovanou (nárok 3). Dle tvrzení žalobkyně vznikly výše uvedené nároky z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (dále jen„ smlouva"). Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“) a ceník žalobkyně. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovaná bude měsíčně platit žalobkyni nájemné za nájem zařízení: anonymizováno 7 slov) a zařízení: právnická osoba anonymizována čtyři slova (číslo) (dále jen„ zařízení“). Žalovaná neplatila řádně a včas nájemné za zařízení a neplnila tak své smluvní povinnosti. Žalované tak vznikl za období července 2019 - říjen 2019 dluh v celkové výši 466,66 Kč (nárok 1). Z důvodu, že žalovaná neplnila řádně a včas své povinnosti, odpojila žalobkyně žalovanou od služeb a za toto odpojení požaduje po žalované poplatek 500 Kč (nárok 2). Poplatek 500 Kč v sobě zahrnuje náklady na upomínkový proces, systémové úkony, fyzické odpojení technikem apod. V souladu s VOP měla žalovaná povinnost pronajatá zařízení na vlastní náklady a nebezpečí vrátit žalobkyni pod hrozbou uplatnění smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každé zařízení, tj. 4 000 Kč celkem za 2 zařízení. Žalovaná tak neučinila a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty (nárok 3).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Zjištěný skutkový stav je následující. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o poskytování služeb, ve které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované objednané služby veřejně dostupných komunikací a objednané doplňkové služby. Za objednané služby se žalovaná zavázala měsíčně platit ujednanou částku. Dále se žalovaná zavázala platit žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 70 Kč za každé z 2 zařízení, tj. 140 Kč, které poskytla žalobkyně žalované, aby mohla přijímat služby žalobkyně. Zařízení si žalovaná převzala dne datum (právnická osoba anonymizována čtyři slova) a dne datum (anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno). Žalovaná neplatila nájemné řádně a včas.

5. Dle vyúčtování číslo ze dne datum za období od datum do datum vznikl žalované dluh 140 Kč. Dle vyúčtování číslo ze dne datum za období od datum do datum se tento dluh navýšil o 140 Kč. Dle vyúčtování číslo ze dne datum za období od datum do datum se tento dluh navýšil o 140 Kč. Dle vyúčtování číslo ze dne datum za období od datum do datum se tento dluh navýšil o 140 Kč a dle vyúčtování číslo ze dne datum se dluh na nájemném ponížil o 93,34 Kč, jelikož žalobkyně poskytla žalované slevu na nájemném. Žalovaná tak na nájemném za zařízení dluží celkem 466,66 Kč (tj. 140 Kč + 140 Kč + 140 Kč + 140 Kč – 93,34 Kč).

6. Z důvodu, že žalovaná neplnila své smluvní povinnosti, odstoupila žalobkyně od smlouvy a odpojila žalovanou od poskytovaných služeb. Za odpojení žalované požaduje žalobkyně zaplacení poplatku 500 Kč. Tento nárok opírá žalobkyně o znění ceníku, ve kterém je uvedeno, že v případě odpojení od služeb z důvodu nedoplatku bude zákazníkovi účtován poplatek 500 Kč. Tento poplatek je účtován pouze v případě odpojení od služeb žalobkyně z důvodu porušení smluvních povinností zákazníkem. Při řádném ukončení smlouvy tento poplatek účtován není. V samotném těle smlouvy tento poplatek ve výši 500 Kč uveden není, a ani na tento poplatek není ve smlouvě konkrétně odkazováno.

7. K nároku 3 soud dále zjistil, že v čl. 7 VOP se uvádí následující:„ je nutné, abyste nám na vlastní náklady vrátil (a) pronajaté Přijímací zařízení. Zařízení můžete vrátit buď osobně na našich Kontaktních místech, jejichž aktuální seznam najdete na www.upc.cz/pece-ozakazniky/kontakt, nebo jeho zasláním na adresu našeho distribučního skladu, kterou naleznete na www.upc.cz/vraceni_zarizeni. To platí i v případě, že ukončíte užívání jednotlivé Služby a Přijímací zařízení používáte jen pro její příjem. příjmení se vracené Přijímací zařízení cestou k nám nepoškodilo (nebo pro případ, že se tak stane), doporučujeme Vám, abyste zásilku při odesílání pojistili dle výše smluvní pokuty pro příslušné Přijímací zařízení, která je uvedena v ceníku. Přijímací zařízení se považuje za vrácené v momentě, kdy ho převezmeme v našem distribučním skladu nebo na pobočce. Přímo ve smlouvě se uvádí, že v případě nevrácení zařízení včas a v pořádku, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu dle ceníku (viz prohlášení účastníka ve smlouvě ad f)). Po odstoupení od smlouvy žalobkyní vyzvala žalobkyně žalovanou, aby na vlastní náklady a nebezpečí vrátila pronajaté zařízení a poskytla k tomu žalované lhůtu 14 dnů, a to v souladu s VOP. Žalovaná zařízení ve stanovené lhůtě nevrátila.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Uzavřená smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu a násl. (dále jen „o. z.“).

9. Nárok 1 posoudil soud dle § 2201 a násl. o. z.

10. Ve věci nároku 2 má soud za to, že poplatek ve výši 500 Kč za odpojení, není poplatkem za konkrétní úkon učiněný žalobkyní, nýbrž se jedná o (skrytou) smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy z důvodu porušení smluvních podmínek. Tento poplatek je účtován pouze zákazníkům, kterým je smlouva ukončena z důvodu neplnění jejich smluvních povinností. Zákazníkům, kteří ukončí smlouvu řádně, tento poplatek účtován není. Žalobkyně uvedla, že tento poplatek v sobě zahrnuje například upomínkový proces, přestože cena za upomínku činí dle ceníku žalobkyně 150 Kč a představuje samostatnou položku v ceníku žalobkyně. Dále žalobkyně uvedla, že tento poplatek v sobě obsahuje fyzické odpojení od služeb technikem. Z úřední činnosti soud zjistil, že k odpojení poskytovaných služeb není nutná fyzická přítomnost technika, jelikož odpojit od služeb žalobkyně lze i bez fyzické přítomnosti technika, stejně tak, jako se lze ke službám žalobkyně bez fyzické přítomnosti technika připojit, tzv. samoinstalace. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že jedinou funkci, kterou poplatek za odpojení má, je sankcionovat žalovanou za porušení smluvních povinností. Taková sankce je bezesporu smluvní pokutou. V případě spotřebitelských smluv nemohou být ujednání zakládající právo na zaplacení smluvní pokuty obsažená ve všeobecných obchodních podmínkách, a tedy nemohou být obsažena ani v ceníku žalobkyně (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. ). Dle § 1814 písm. f) o. z., se zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. Těmito podmínkami jsou právě ustanovení o vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty uvedená ve všeobecných obchodních podmínkách nebo ceníku spotřebitelských smluv (viz. Ústavní soud, ). Dle o. z., se nepřihlíží k ujednáním odchylujícím se od ustanovení stanovených k ochraně spotřebitele. Soud proto k ustanovení o vzniku nároku na zaplacení poplatku ve výši 500 Kč za odpojení od služeb žalobkyně nepřihlížel.

11. Ve věci nároku 3 je právní posouzení soudu následující. Smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutého zařízení, žalobkyni tato skutečnost byla zřejmá, dočasné poskytnutí zařízení VOP předpokládají. Bylo proto v zájmu žalobkyně zařízení poskytnout. Přesto, a to v rozporu s požadavkem dobré víry a rovnováhy v povinnostech obou smluvních stran, v případě ukončení smlouvy je to žalovaná jako spotřebitelka, kdo má povinnost zařízení vrátit, a to ve velmi krátké lhůtě a na adresu, kterou si musí vyhledat na internetu, a která nutí spotřebitele vynaložit ještě další náklady (poštovné za doručení balíku, jízdné a např. náklady na pojištění balíku, jak uvádí žalobkyně ve vlastních VOP) na vrácení zařízení žalobkyni. Současně VOP váží splnění této povinnosti na převzetí zařízení žalobkyní, což je v případě využití poštovní přepravy záležitost neovlivnitelná. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení jeví skutečnost, že smlouva je smlouvou formulářového typu, ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu je součástí VOP, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit. Navíc odkaz na VOP ve vztahu k možnosti v případě nevrácení zařízení účtovat smluvní pokutu je v závěru samotné smlouvy napsáno velmi drobným písmem, které má pravděpodobně za cíl i vzbudit ve spotřebiteli pocit, že se nejedná o důležité smluvní ujednání.

12. Formulace čl. 7 4. VOP napovídá spíše o tom, že záměrem žalobkyně bylo v případě zániku smlouvy nikoli dosáhnout vrácení poskytnutého zařízení, ale snadněji se domoci finančního protiplnění, o jehož ekvivalentnosti je možné mít či nemít pochyby (jeho posouzení však součástí právního hodnocení předmětného sporu není).

13. Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. S ohledem na výše uvedené soud k ujednání, které má za nepřiměřené – ujednání VOP o vzniku nároku na smluvní pokutu nepřihlíží, a proto jeho porušením nemůže žalobkyni vzniknout nárok na smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč.

14. Z důvodů výše uvedených soud o nároku 1 rozhodl tak, že přiznal žalobkyni částku 466,66 Kč, jelikož žalobkyně prokázala, že poskytla žalované zařízení k užívání a žalovaná za pronajaté zařízení neplatila řádně a včas nájemné. O nároku 2 soud rozhodl tak, že zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 500 Kč, jelikož soud k ustanovení zakládající povinnost žalované zaplatit žalobkyni poplatek za odpojení od služeb poskytovaných žalobkyní nepřihlížel. O nároku 3 soud rozhodl tak, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 000 Kč zamítl, jelikož k ustanovení o povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu soud nepřihlížel.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že jí žádné náklady řízení nevznikly. Požadavek žalobkyně představoval jistinu 4 966,66 Kč. Soud žalobkyni přiznal částku 466,66 Kč, představující méně než poloviční úspěch ve věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.