Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 25/2021-35
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 1. 2. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 1. 2. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím představující nevrácenou jistinu úvěru, který žalovanému poskytla společnost právnická osoba na základě smlouvy o úvěru ze dne 30. 12. 2016
2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. souhlasili.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne 30. 12. 2016 prostřednictvím internetových stránek www.ferratum.cz se společností právnická osoba smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovanému téhož dne poskytnuta na jeho bankovní účet č. bankovní účet částka 1 500 Kč, kterou se zavázal vrátit do 31. 1. 2017, což však neučinil. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou ze dne 31. 12. 2018 právnická osoba anonymizována dvě slova, která ji následně postoupila smlouvou ze dne 16. 12. 2019 žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2020.
4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ovšem nikoli z titulu smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „.o.z. “), jak tvrdila žalobkyně, ale z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč. Jednalo se přitom o spotřebitelský úvěr upravený zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto shledal smlouvu o úvěru neplatnou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), peněžité plnění ve výši 1 500 Kč, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému, posoudil jako plnění bez právního důvodu a žalovaného, který se přijetím tohoto plnění bezdůvodně obohatil, zavázal k vydání tohoto plnění, a to žalobkyni, které byla pohledávka v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. postoupena. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po splatnosti původní pohledávky, tj. ode dne 1. 2. 2017, do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla procesně plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a.t. ”), z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč, sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání v podobě žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.