Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 147/2021-34

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby,

se sídlem adresa, IČO,

; Zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození,

bytem adresa žalované,

o zaplacení 2 728 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 928 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 148 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 62 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 465 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 928 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 148 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 62 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 465 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 8.10.2020, doplněnou podáním ze dne 10.7.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 728 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 210 Kč za období od 2.1.2020 do 8.10.2020 s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné za období od 1.9.2019 do 1.1.2020, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy číslo pro investiční životní pojištění anonymizována dvě slova, a dále jako poplatek za ukončení smlouvy ve výši 500 Kč a poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ). Usnesení zdejšího soudu ze dne 17.5.2021 č.j. -13 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 22.6.2021 a žalované dne 7.6.2021 náhradně.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

Z pojistné smlouvy číslo ze dne 5.8.2019 vyplývá, že mezi účastníky byla s účinností od 1.9.2018 uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění, a to na dobu určitou do 71 let věku žalované. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala platit měsíčně pojistné ve výši 592 Kč.

Ze Sazebníku účinného od 3.6.2019 plyne, že poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč. Z Přehledu poplatků a parametrů pojištění platného od 1.5.018 plyne, že poplatek za zánik pojištění z důvodu neplacení pojistného činí 500 Kč.

Z upomínky ze dne 7.10.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu na pojistném ve výši 592 Kč. Z upomínky ze dne 5.11.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu na pojistném 1 776 Kč.

Z upomínky ze dne 21.10.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu na pojistném ve výši 1 184 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě a následně se vrátila zpět žalobkyni dne 13.11.2019, jak plyne z dodejky.

Z Oznámení ze dne 8.1.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zánik pojistné smlouvy k 1.1.2020 z důvodu neplacení pojistného ve lhůtě stanovené v upomínce.

Z výzvy ze dne 3.2.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 2 728 Kč. Z výzvy ze dne 5.10.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 2 728 Kč.

Z předžalobní upomínky ze dne 24.4.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně upomenul žalovanou o zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 728 Kč. Tato upomínka byla žalované zaslána dne 24.4.2020, což bylo zjištěno z podacího archu.

5. Podle , (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

7. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla platně dne 5.8.2019 uzavřena pojistná smlouva pro investiční životní pojištění (§ 2758 a násl. ObčZ), a to s počátkem pojištění od 1.9.2019 na dobu určitou do 71 let věku žalované. V pojistné smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíčně pojistné ve výši 592 Kč (§ 2783 odst. 2 ObčZ). Žalovaná nezaplatila pojistné splatné k 1. dni 9., 10., 11. a 12. měsíce roku 2019, čímž porušila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 1.9.2019 do 1.1.2020 v celkové výši 1 928 Kč.

8. Soud má dále za prokázané, že žalovaná byla s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po žalované podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalované s úhradou pojistného připadl vždy na den následující po splatnosti měsíčního pojistného, tj. na 2. den 9., 10., 11. a 12. měsíce roku 2019. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celé dlužné částky až od 2.1.2020, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (10 % ročně) je v souladu s  Proto soud žalobkyni ohledně úroku z prodlení z částky 1 928 Kč vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 148 Kč (výpočet: 10 % ročně z částky 1 928 Kč od 2.1.2020 do 8.10.2020). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení ve výši 62 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

9. Zbytek jistiny ve výši 500 Kč a 300 Kč s příslušenstvím uplatňuje žalobkyně s odkazem Pojistné podmínky a Sazebník poplatků, v němž je stanovena výše upomínacích poplatků.

10. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. ).

12. Podle ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. ).

13. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.

14. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (poplatky) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných pojistných podmínek a Sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. .

15. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o upomínacích poplatcích v Pojistných podmínkách a Sazebníku poplatků žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 800 Kč včetně úroku z prodlení z této částky ve výši 62 Kč zamítl (výrok II. Rozsudku).

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). Výrok III. rozsudku o nákladech řízení vychází z ustanovení , podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 1 928 Kč (70,67 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 800 Kč (29,33 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 41,34 % (výpočet: 70,67 % - 29,33 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměny advokáta žalobkyně ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč dle bodu 1. vyhl. č. (dále jen,,vyhláška“), 2 režijními paušály po 100 Kč dle vyhlášky, 21% DPH z částky 600 Kč, tj. ve výši 126 Kč, podle Jako účelně vynaložené však nelze považovat náklady spojené s učiněním předžalobní výzvy prostřednictvím advokáta, neboť žalobkyně již dříve sama vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Pozdější výzva učiněná prostřednictvím advokáta zastupujícího žalobkyni tak byla nadbytečná (jak z pohledu splnění podmínky pro vznik práva žalobkyně na náhradu nákladů řízení stanovené v  , tak z pohledu dobrovolné úhrady dluhu žalovaným, když se předchozí výzva minula účinkem). Náhradu nákladů, které nebyly vynaloženy účelně, nelze přiznat ( ). Žalobkyni však náleží náhrada hotových výdajů, jež jí samotné vznikly v souvislosti s učiněním upomínky ze dne 3.2.2020. Protože jejich konkrétní výši žalobkyně nedoložila, přiznal soud žalobkyni jejich náhradu paušální částkou 100 Kč podle a vyhl. č. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 226 Kč (soudní poplatek 400 Kč + náklady právního zastoupení ve výši 726 Kč + náhrada hotových výdajů spojených s upomínkou ve výši 100 Kč). Proto soud přiznal žalobkyni částku 465 Kč rovnající se 41,34 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně ( ).

17. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 10.7.2021, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.