Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 192/2021-15
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; pojišťovna,
IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou
se sídlem adresa,
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 7 948 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 348 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 572 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 46 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 041 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 348 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 572 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 46 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 041 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 24.11.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 7 948 Kč s příslušenstvím s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné ve výši 7 348 Kč za období od 4.11.2019 do 14.2.2020, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy číslo pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. Audi A8, registrační značka a dále poplatky ve výši 2x 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného z upozorněním na zánik pojištění a za upomínku po zániku péojištění. Žalovaná ničeho neuhradila.
Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 10.6.2021 č.j. 21 C 192/2021-12 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne 14.6.2021 a žalované dne 28.6.2021 náhradně.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
Z pojistné smlouvy číslo ze dne 4.11.2019 vyplývá, že mezi účastníky byla s účinností od 4.11.2019 na dobu neurčitou uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Audi A8, registrační značka. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala platit žalobkyni roční pojistné ve výši 26 222 Kč, splatné pololetně po 13 111 Kč.
Ze Sazebníku poplatků platného od 1.6.2019 vyplývá, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč.
Z čl. 8 odst. 11 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla anonymizováno číslo plyne, že pokud nebylo pojistné zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného.
Z upomínky ze dne 23.12.2019 plyne, že žalobkyně upozornila žalovanou na dlužné pojistné ve výši 13 111 a vyzvala ji k úhradě nákladů na upomínání ve výši 300 Kč Kč č. Z dodejky plyne, že žalobkyně předla k poštovní přepravě upomínku ze dne 23.12.2019; dle sdělení pošty byla zásilka uložena dne 31.12.2019 a dne 13.1.2020 byla vhozena do schránky na adrese adresa žalované.
Z ukončení smlouvy ze dne 28.2.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zánik pojistné smlouvy k 13.2.2020 pro neplacení pojistného.
Z pokusu o smír ze dne 24.3.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7 948 Kč.
Z předžalobní upomínky ze dne 26.6.2020 vyplývá, že právní zástupkyně žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužného pojistného. Tato upomínka byla žalované zaslána dne 26.6.2020, což bylo zjištěno z poštovního podacího archu.
Podle § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z větší části důvodně.
Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motocyklu specifikovaného výše tohoto odůvodnění (zákon č. 168/1999 Sb.), a to s počátkem pojištění od 4.11.2019 na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 26 222 Kč, splatné pololetně po 13 111 Kč, vždy k 4. dni 5. a 11. měsíce každého roku (§ 2783 odst. 2 ObčZ). Žalovaná nezaplatila pojistné splatné k 4.11.2019, čímž porušila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ. právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 4.11.2019 do 14.2.2020 v celkové výši 7 348 Kč (pozn.: v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. náleží žalobkyni pojistné až do konce kalendářního měsíce, tj. až do 29.2.2020; žalobkyně požaduje pojistné pouze za skutečnou dobu trvání pojištění, tj. do 14.2.2020). Soud má dále za prokázané, že žalovaná byla s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po ní podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalované s úhradou pojistného připadl na den následující po splatnosti pojistného, tj. na den 5.11.2019. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celé žalované částky až od 15.2.2020, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (10 % ročně) je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 7 348 Kč, který v kapitalizované výši činí částku 572 Kč (výpočet.: 10 % ročně z částky 7 348 Kč od 15.2.2020 do 24.11.2020).
Zbytek jistiny ve výši 2x 300 Kč uplatňuje žalobkyně za předžalobní upomínku k zaplacení dlužného pojistného a za pokus o smír s tím, že tento nárok opírá o Všeobecné pojistné podmínky a Sazebník poplatků.
Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03).
Podle ust. § 1813 ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle občanského zákoníku je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp.zn. II. ÚS 3/06).
Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.
V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (poplatky) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných pojistných podmínek a Sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11.
V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o upomínacích poplatcích v Pojistných podmínkách a Sazebníku poplatků žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 600 Kč včetně úroku z prodlení z této částky ve výši 46 Kč zamítl (výrok II. rozsudku).
O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Výrok III. rozsudku o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 7 348 Kč (92,45 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 600 Kč (7,55 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 84,90 % (výpočet: 92,45 % - 7,55 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou advokáta žalobkyně ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen,,vyhláška“), 2 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, 21% DPH z částky 600 Kč, tj. ve výši 126 Kč, podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Jako účelně vynaložené však nelze považovat náklady spojené s učiněním předžalobní výzvy prostřednictvím advokátky, neboť žalobkyně již dříve sama vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Pozdější výzva učiněná prostřednictvím advokátky zastupujícího žalobkyni tak byla nadbytečná (jak z pohledu splnění podmínky pro vznik práva žalobkyně na náhradu nákladů řízení stanovené v § 142a odst. 1 o.s.ř., tak z pohledu dobrovolné úhrady dluhu žalovanou, když se předchozí výzva minula účinkem). Náhradu nákladů, které nebyly vynaloženy účelně, nelze přiznat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyni však náleží náhrada hotových výdajů, jež jí samotné vznikly v souvislosti s učiněním výzvy ze dne 24.3.2020. Protože jejich konkrétní výši žalobkyně nedoložila, přiznal soud žalobkyni jejich náhradu paušální částkou 100 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 226 Kč (soudní poplatek 400 Kč + náklady právního zastoupení ve výši 726 Kč + náhrada hotových výdajů spojených s upomínkou ve výši 100 Kč). Proto soud přiznal žalobkyni částku 1 041 Kč rovnající se 84,90 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.