Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 198/2021-36
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 19.092 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 9. 2019 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 1.260 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 9. 2019 do zaplacení, částku 2.500 Kč a smluvní pokutu 5.832 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 9. 2019 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 1.260 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 9. 2019 do zaplacení, částku 2.500 Kč a smluvní pokutu 5.832 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 1. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 13.260 Kč s příslušenstvím, náklady 2.500 Kč a smluvní pokutu 5.832 Kč. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o zápůjčce ve výši 13.800 Kč skládající se z půjčené částky 12.000 Kč, poukázané na účet žalovaného, a poplatku 1.800 Kč, podle které měl žalovaný zápůjčku splatit do datum. Žalovaný na dluh nic nesplatil a dostal se do prodlení.
2. Žalovaný u jednání soudu pak uvedl, že před uzavřením smlouvy po něm nebyly požadovány žádné informace vztahující se k jeho osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům. Je skutečností, že od žalobce obdržel částku 12.000 Kč. Dále požádal o umožnění splácení dluhu s přihlédnutím k tomu, že je zaměstnán na dobu neurčitou, je nemajetný, bydlí u rodičů, kterým na bydlení připívá částkou 5.000 Kč měsíčně, nyní je však na nemocenské, je schopen splácet 1.000 Kč měsíčně. Před uzavřením smlouvy jej nikdo ze strany žalobce nekontaktoval, pouze vyplnil formulář na internetu, nebylo požadováno, aby doložil své příjmy, majetkové a osobní poměry.
3. Z předložené smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva prostřednictvím prostředků dálkové komunikace, z obsahu plyne, že žalovanému má být poskytnuta hotovost ve výši 12.000 Kč.
4. Dále byl soudu předložen výpis z účtu, z něhož bylo zjištěno, že částka 12.000 Kč byla poukázána na účet uvedený ve smlouvě, kdy s tímto koresponduje vyjádření žalovaného, že částku 12.000 Kč obdržel. Soud měl dále k dispozici listinné výzvy k plnění zaslané žalovanému, ze kterých je patrné, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu a nesplatil dluh řádně a včas.
5. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
6. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
7. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 2390 z.č. 292/2012 Sb., o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle zákona č. 257/2016 Sb. , se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet zápůjčku, která je svým charakterem spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalovaného apod. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva je tak neplatná.
14. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč, na kterou nesplatil nic. Dluh tak činí částku 12.000 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl ve výši 12.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.
16. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. Soud povolil žalovanému splácení dluhu, kdy vzhledem k výši přiznaného plnění a stanovené splátky pak je žalovaný schopen v dohledné době dluh umořit. V případě nedodržení splátek pak se stává dluh splatný jednorázově, oprávněné nároky žalobce tak jsou dostatečně ochráněny.
18. Žalobce se dále domáhal zaplacení dalších nároků – nákladů spojených s uplatněním pohledávky, smluvní pokuty. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení pak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.