Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 198/2021-58
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 14 380 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 4 380 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 50 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 170 Kč, a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 098 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 4 380 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 50 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 170 Kč, a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 098 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 5. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a částky 4 380 Kč s odůvodněním, že dne 16. 3. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a.s. úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit původnímu věřiteli s příslušenstvím v jediné splátce s 30denní splatností ode dne uzavření smlouvy. Dne 29. 4. 2019 byl k dané úvěrové smlouvě uzavřen dodatek téhož čísla, kterým byla prodloužena doba splatnosti úvěru, a to do 29. 5. 2019. Žalovaný neuhradil sjednanou částku řádně a včas, čímž mu vznikla rovněž povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle Sazebníku Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, s účinností ke dni 28. 8. 2020, byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 8. 9. 2020. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 14 540 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 380 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 50 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 3. 5. 2021.
2. U jednání dne 9. 9. 2021 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 4 380 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 50 Kč. Žalobkyně tedy po žalovaném nadále požadovala úhradu jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 170 Kč, a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 9. 9. 2021 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Dne 16. 3. 2019 byla vypracována smlouva o úvěru, ve které se společnost právnická osoba označená jako věřitel zavazuje poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 0 % ročně a žalovaný se zavazuje poskytnutou částku vrátit věřiteli jednorázově do 30 dnů. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná v den následující po dni takového prodlení. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že je uzavřena okamžikem potvrzení přijetí částky žalovaným, přičemž žalovaný podpisem smlouvy stvrzuje přijetí hotovosti ve výši 10 000 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že její součástí jsou obchodní podmínky a sazebník. Smlouva je podepsána pouze žalovaným (prokázáno vyhotovením smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 3. 2019 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 3. 2019). Dne 29. 4. 2019 byla vyhotovena smlouva o úvěru číslo kterou se mění a doplňují podmínky Smlouvy o úvěru číslo dle níž se společnost právnická osoba označená jako věřitel a žalovaný jako klient měli dohodnout o novém datu splatnosti úvěru ve výši 10 000 Kč, a to do 29. 5. 2019 Smlouva není podepsána žádným z účastníků (prokázáno vyhotovením smlouvy o úvěru číslo ze dne 29. 4. 2019). Dne 19. 8. 2020 společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze 1 této smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem dne 8. 9. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 včetně příloh, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020 a podacím archem ze dne 9. 9. 2020). Výzvou ze dne 3. 5. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 14 540 Kč s příslušenstvím, výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 5. 2021 (prokázáno Výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 5. 2021 a podacím archem ze dne 5. 5. 2021). Dále žalobkyně doložila soudu upomínku vypracovanou původním věřitelem dne 20. 6. 2019, její odeslání žalovanému však doloženo nebylo. Z dalších předložených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění.
5. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících o. z., a to v ústní formě, když předložená vyhotovení smlouvy nejsou podepsána smluvními stranami smlouvy. Dne 16. 3. 2019 převzal žalovaný na základě této ústní smlouvy zápůjčku ve výši 10 000 Kč, což stvrdil svým podpisem. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně, ačkoli byla poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku v celkové výši 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci něčeho na svůj dluh zaplatil, byl tedy zavázán uhradit žalobkyni, na kterou byla pohledávka původního věřitele postoupena v souladu s ust. § 1879 o. z., částku 10 000 Kč. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč, a to ode dne 29. 8. 2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 32 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení co do 34 % uplatněného nároku. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 300 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 1 700 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou z obec k jednání soudu do obec a zpět, a to za 7 půlhodin po 100 Kč, což činí částku 700 Kč, a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 500 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 9,2 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,40 Kč za 1 km a ceně benzínu ve výši 27,80 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 3 475 Kč. Náhradu za ztrátu času a cestovné zástupce žalobkyně požadoval pouze v 1/3, což činí 1 392 Kč, když se daného dne zúčastnil u zdejšího soudu celkem tří jednání. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 964 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 6 556 Kč, toho 32 % představuje 2 098 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.