Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 15/2021-27

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 22 738,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10466,4 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10466,40 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 5218,96 Kč zákonný úrok to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje částku 12271,6 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8969,36 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3240,71 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 12679 od 21. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10466,4 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10466,40 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 5218,96 Kč zákonný úrok to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje částku 12271,6 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8969,36 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3240,71 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 12679 od 21. 5. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně v žalobě ze dne 10.12.2020 uvedla, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba uzavřela dne 18.12.2014 smlouvu o půjčce, dále jen Smlouva. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy úrok ve výši 1444 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1078 Kč a za poskytnutí úvěru 6000 Kč a dále částku 3750 Kč jako inkasní poplatek. Celkovou částku ve výši 27 272 Kč se žalovaný zavázala uhradit v 14-ti měsíčních splátkách po 1948 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.2.2016. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil pouze 4533,60 Kč. Na základě smlouvy o postoupní pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena a byl vyzván k úhradě dluhu.

2. Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil.

4. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z y označené jako smlouva o úvěru ze dne 18.12.2014, že žalovaný a předchůdce žalobkyně sjednali smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobkyně přenechala žalovanému částku 14000 Kč, přičemž tuto částku a poplatek ve výši 6000 Kč a 1078 Kč, 3750 Kč, úrok ve výši 1444 Kč se žalovaný zavázal vrátit ve 14-ti měsíčních splátkách po 1948 Kč. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána na 18.1.2015.

5. Z y označené jako žádost o úvěru ze dne 18.12.2014 je patrno, že předchůdce žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného před uzavřením smlouvy. Z y vyplývá, že žalovaný uvedl výši mzdy 14700 Kč měsíčně, jenž pobírá od zaměstnavatele obec Bechlín, dále uvedl 5000 Kč měsíčně jako příjem z brigády, k výdajům žalovaný uvedl: bydlení částku 2000 Kč měsíčně, doprava, jídlo a osobní náklady ve výši 4000 Kč, měsíční splátka stávajících půjček ve výši 1500 Kč měsíčně. Žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný bez dětí a dluží na jiné půjčce 6000 Kč.

6. Z výzvy k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.

7. Z oznámení a smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2020 je patrno, že původní věřitel postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným žalobkyni a o postoupení pohledávky a o dlužné částce žalovanou písemně informoval.

8. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platném do 30. 11.2016 je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci odst. l , a téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že řádně ověřovala při uzavření smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Soud podotýká, že informace o majetku žalovaného neměl možnost ověřit, vycházel pouze z údajů uvedených v žádosti o úvěr, neboť žalobkyně soudu jiné listinné důkazy nepředložila, ani nenavrhla (např. kopie výplatní pásky, pracovní smlouva pod.). K argumentům žalobkyně, že žalovaný potvrdil svým podpisem pravdivost předložených listin, soud uvádí, že vyhodnocení toho zda předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nelze ze strany soudu řádně v souladu se zákonem provést, bez posouzení konkrétních listin, jenž mohou úvěruschopnost žalovaného prokazovat.

15. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že svou povinnost uloženou jí shora citovaným ust. splnila. Tato důkazní povinnost žalobkyně (dle ) je vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Je třeba zdůraznit, že pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, v daném případě žalobkyni, procesní újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

16. Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila, nemohl soud žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu , aby ke svým tvrzením doplnila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované.

17. Jelikož žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru náležitě s odbornou péčí zjišťoval schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporují § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení v tomto případě činí 10466,40 Kč, neboť žalovaný z částky 15000 Kč, kterou mu zaslal předchůdce žalobkyně, uhradil již 4533,60 Kč. Žalovaný je povinen uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 10466,40 Kč od 21.5.2020 do zaplacení podle a příslušného nařízení vlády a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení.

18. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl z důvodů neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, tak jak je uvedeno ve výroku II.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu . Žalobkyně byla v dané věci převážně neúspěšná, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.