Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 94/2021-20
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 4 487,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 487,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 487,48 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení a částku 1 200 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 487,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 487,48 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení a částku 1 200 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazené kupní ceny za dodávku zboží, kterou byla žalovaná z pozice kupující povinna žalobkyni uhradit dle faktury číslo ze dne 10. 11. 2020 splatné dne 23. 11. 2020. Kupní cena dodaného zboží činila celkem 7 487,48 Kč, z nichž žalovaná dosud uhradila pouze 3 000 Kč Vedle jistiny dluhu požadovala žalobkyně dále zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury a ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě objednávky žalované jí bylo dne 10. 11. 2020 ze strany žalobkyně dodáno zboží, jehož převzetí žalovaná potvrdila dopravci při dodání. Kupní cenu dodaného zboží v celkové výši 7 487,48 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni na základě vystaveného daňového dokladu číslo splatného dne 23. 11. 2020. Žalovaná dosud uhradila pouze 3 000 Kč, a dluží tak žalobkyni 4 487,48 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva dle § 2079 o. z., na základě které bylo žalované dodáno objednané zboží. Kupní cenu dodaného zboží byla žalovaná povinna uhradit v době splatnosti vystavené faktury, tj. do 23. 11. 2020. Žalovaná svou povinnost porušila, když uhradila pouze část kupní ceny a s úhradou zbývající části se dostala do prodlení. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jednalo o spor ze závazku mezi dvěma podnikateli, bylo žalobkyni v souladu s ust. § 3 citovaného nařízení přiznáno rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů řízení nezastoupeného účastníka v paušální výši stanovené v § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle kterého účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., náleží částka 300 Kč za každý ze dvou realizovaných úkonů (předžalobní výzva, žaloba).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.