Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 89/2021-64
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 6 825,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 825,93 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 553,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 794,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 825,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 6 825,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 825,93 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 553,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 794,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 825,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 6 825,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 825,93 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 27. 7. 2015, uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč, který byl úročen 18,90 % ročně. Žalovaný se však dostal do nepovoleného debetního zůstatku na účtu, který činil 6 825,93 Kč. Vzniklý debet žalovaný nevyrovnal, dluh žalovaného byl proto převeden na evidenční účet pohledávek původní věřitelky, kde se i nadále úročil 18,90 % ročně. S účinností ke dni 1. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným včetně příslušenství postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020 a postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 12. 2020 Vedle jistiny dluhu požadovala žalobkyně dále
-) sjednaný úrok ve výši 18,90 % ročně, kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky částkou 794,80 Kč
-) úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky částkou 553,53 Kč,
-) sjednaný úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 6 825,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení
-) zákonný úrok z prodlení z částky 6 825,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. . Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 27. 7. 2015 s původní věřitelkou smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na kterém mu byl poskytnut kontokorent s limitem 5 000 Kč. Čerpané prostředky byly úročeny 18,90 % ročně. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 6 825,93 Kč. Následně byla pohledávka na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 3. 2020 převedena na evidenční účet pohledávek původní věřitelky, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 1. 3. 2020. Předmětná pohledávka včetně příslušenství byla s účinností ke dni 1. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše kapitalizovaného úroku z nepovoleného zůstatku 794,80 Kč a výše kapitalizovaného úroku 553,53 Kč. Oznámením ze dne 25. 3. 2019 bylo postoupení oznámeno žalovanému. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 3. 2. 2021.
5. Podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalovanému byl poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč, který žalovaný čerpal. Následně se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který se zavázal vyrovnat, svou povinnost však porušil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaný netvrdil, tím méně prokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, nezpochybnil žádná její tvrzení ani předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě smluvního úroku 18,90 % ročně a zákonného úroku z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 1970 o. z. ve výši 10 % ročně vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 .
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 825,93 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.