Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 80/2021-38
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
zastoupený opatrovníkem Městem Votice
sídlem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, za nějž je splátka hrazena, pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení dluhu, počínaje měsícem následujícím po dni právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum, úrok ve výši 1,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do datum, se zamítá.
III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, za nějž je splátka hrazena, pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení dluhu, počínaje měsícem následujícím po dni právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 1,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo registrační značka, VIN kód (dále jen„ vozidlo“), je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, a že jeho vlastníkem i provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl ode dne datum do datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tedy bylo nepojištěno 170 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) za 170 dní po částka za den (tj. celkem částka) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši částka. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Dále žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti ke shora uvedenému vozidlu od datum do datum. Vozidlo tak bylo nepojištěno 127 dní a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek za 127 dní po částka (tj. celkem částka) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši částka. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků a poté i předžalobní upomínky, avšak žalovaný na dlužné částky i přes upomínání žalobkyní ničeho neuhradil.
2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka uvedl, že se jedná o dluh za značka automobilu anonymizováno, který je nepojízdný v garáži a byl dán do depozitu. Navrhl, aby mu byly - vzhledem k jeho dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, pro nějž nebyl schopen vyhodnotit současnou situaci, anonymizováno zapsal do depozitu a tím považoval celou záležitost za vyřešenou - odpuštěny všechny penále pro neplacení. Žalovaný má veřejného opatrovníka od datum. S ohledem na to, že se jedná o krátkou dobu, nedisponuje zatím opatrovník finančními prostředky žalovaného a nemůže tak žalovanou částku zaplatit.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaný byl jakožto vlastník a provozovatel motorového vozidla registrační značka, které bylo v období od datum do datum, provozováno bez uzavřené pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu obec kanceláře pojistitelů za dobu, kdy takto bylo vozidlo provozováno bez uzavřeného pojištění, tj. za dobu 170 dnů, při denní sazbě částka (sazba u vozidel s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), celkem ve výši částka, a dalších částka jakožto nákladů na uplatnění, a byla mu stanovena 30 denní lhůta k úhradě a zároveň byl upozorňován, že nezaplatí-li dlužnou částku, bude po něm vymáhána (z upomínky k zaplacení - výzvy k úhradě ze dne datum). Žalovaný dále provozoval shora uvedené vozidlo bez uzavřené pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od datum do datum, tj. za dobu 127 dnů, při denní sazbě částka, celkem ve výši částka, a dalších částka jakožto nákladů na uplatnění, a byla mu stanovena 30 denní lhůta k úhradě a zároveň byl upozorňován, že nezaplatí-li dlužnou částku, bude po něm vymáhána (z upomínky k zaplacení - výzvy k úhradě ze dne datum). Žalovaný na dlužné částky neuhradil ničeho. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dlužných částek (z upomínky ze dne datum a datum). Předžalobní upomínky s výzvou k plnění byly žalovanému zaslány dopisy ze dne datum a datum (z předžalobních upomínek včetně podacích archů).
4. Soud dále provedl důkaz obsahem spisu Okresního soudu v Benešově sp. zn. spisová značka, z nějž zjistil, a to zejména z návrhu na omezení svéprávnosti, znaleckého posudku anonymizováno jméno příjmení a rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, že řízení o omezení svéprávnosti bylo zahájeno na základě návrhu otce žalovaného ze dne datum. Žalovaný byl na dobu pěti let omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý mj. k právním jednáním směřujícím k přebírání veškerých písemností jemu adresovaných, včetně písemností určených do jeho vlastních rukou, a k právním jednáním směřujícím k zastupování žalovaného při jednání s úřady a institucemi při vyřizování osobních dokladů, vyřizování záležitostí ohledně smluv o službách, pojistných smluv a úkonů s tím souvisejících. Opatrovníkem žalovaného bylo jmenováno Město Votice, přičemž jeho úkolem je zastupovat žalovaného při právním jednání a ve všech záležitostech, v nichž je omezen. V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že žalovaný si nepřebírá poštu, nekomunikuje s úřady a je proti němu vedena řada exekučních řízení. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že žalovaný trpí těžkou poruchou osobnosti se subnormním intelektem. Tato duševní porucha je trvalá, ovlivnitelná léčbou, ale žalovaný se léčbě brání. Žalovanému hrozí újma především jeho nečinností a nevyřizováním svých záležitostí.
5. Soud dále zjistil, že vozidlo bylo dne datum vyřazeno z provozu, tj. zařazeno do depozitu (z technického průkazu vozidla, z výpisu z registru silničních vozidel a z výpisu z databáze žalobkyně).
6. Na základě takto zjištěných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu obec kanceláře pojistitelů za období od datum do datum a za období od datum do datum, kdy provozoval osobní vozidlo registrační značka bez uzavřené pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve výši částka a částka a nákladů na uplatnění ve výši 2 x částka. Žalovaný ani přes výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný je od datum omezen ve svéprávnosti mj. v oblasti přijímání zásilek a komunikace s úřady a institucemi. Důvodem omezení byla trvalá duševní porucha žalovaného. Vozidlo bylo dne datum vyřazeno z provozu.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).
8. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit obec kanceláři pojistitelů (dále jen“ kancelář“) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
9. Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
10. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
11. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
12. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
13. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
14. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
15. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů kanceláře u soudu.
16. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně stanoví ve výši částka.
17. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Podle § 55 odst. 1 o. z. lze k omezení svéprávnosti přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti.
20. Podle § 55 odst. 2 o. z. omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.
21. Podle § 57 odst. 1 o. z. může soud omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.
22. V daném případě žalovaný v předmětných obdobích provozoval shora uvedené vozidlo bez zákonného pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a proto je povinen za nepojištěná období zaplatit žalobkyni příspěvky do garančního fondu ve shora uvedené výši stanovené jako součin dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a sazby stanovené podle zdvihového objemu motoru vozidla vyhláškou č. 205/1999 Sb., a to včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný se bránil tím, že vozidlo nechal vyřadit z provozu, v řízení však bylo prokázáno, že k vyřazení vozidla z provozu došlo až dne datum, tedy po žalovaném období. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti mj. v oblasti přebírání písemností a vyřizování osobních záležitostí včetně komunikace s úřady a institucemi. Pro zastupování v oblastech, v nichž byl omezen, mu byl ustanoven opatrovník, a to Město Votice. K omezení svéprávnosti sice došlo až právní moci rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tj. datum rozhodnutí, důvodem omezení však byla trvalá duševní porucha žalovaného, v jejímž důsledku byl nečinný a tato nečinnost mu působila závažnou újmu. Soud tak dospěl k závěru, že přestože k omezení svéprávnosti žalovaného došlo až dne datum, žalovaný trpí duševní poruchou dlouhodobého a trvalého charakteru, pro kterou nebyl schopen již v době doručování výzev žalobkyní tyto písemnosti převzít, pochopit jejich obsah a splnit pokyny v nich uvedené. Výzvy spolu s upomínkami tak nemohly vyvolat zákonem předvídané účinky, tj. povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, kdy neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tyto účinky pak nastaly až dnem doručení žaloby hmotněprávnímu opatrovníku žalovaného, který je oprávněn, povinen a současně schopen žalovaného zastupovat a tyto záležitosti řešit. Teprve doručením žaloby byla splněna podmínka dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy poučení žalovaného o povinnosti zaplatit příspěvek včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Z uvedeného důvodu proto soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení příspěvků a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a plynoucím ode dne následujícího po doručení žaloby opatrovníku žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu požadovaného zákonného úroku z prodlení plynoucího ode dnů následujících po tvrzené splatnosti příspěvků soud žalobu zamítl, neboť příspěvky v daném období s ohledem na shora uvedený výklad nebyly splatné a žalovaný se tak nemohl dostat do prodlení.
23. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud postupoval podle § 160 odst. 1, věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že rozložil splnění povinnosti žalovaného do měsíčních splátek po částka splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, za nějž je splátka hrazena, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení dluhu, počínaje měsícem následujícím po dni právní moci tohoto rozsudku. Soud posoudil situaci žalovaného za současného zohlednění postavení žalobkyně, jejího předmětu činnosti, jakož i rizik a nevýhod, které jí splátky v soudem stanovené výši částka měsíčně přinesou, a dospěl k závěru, že rozvržení plnění do splátek v uvedené výši nevybočuje v posuzované věci z mezí efektivního a řádného uspokojení žalobkyně. Žalovaný má opatrovníka, který je oprávněn a povinen za něj dluh řešit a projevuje snahu věc řešit, se soudem komunikuje a dluh uznává. Byť nepříznivý zdravotní stav žalovaného a skutečnost, že opatrovník dosud nedisponuje jeho finančními prostředky, není sama o sobě důvodem pro aplikaci výjimečného institutu splátek, vzal v předmětné věci soud v potaz, že žalobkyně je institucí zřízenou zákonem, do jejíhož předmětu činnosti spadá mimo jiné správa garančního fondu a vymáhání příspěvků do garančního fondu, které jí mohou být spláceny i postupně za jednotlivá období. Soud má proto za to, že plnění v měsíčních splátkách po částka nijak žalobkyni nezatíží a nepřinese jí podstatnější riziko či nevýhodu. Naopak i pro ni může tento postup vést k efektivnějšímu uspokojení za situace, kdy je zřejmé, že na žalovaného je vedena řada exekucí. Uvedená výše splátek současně umožní žalovanému hradit náklady na živobytí a další běžné náklady. Závěrem však soud opětovně zdůrazňuje výjimečnost splátek a též skutečnost, že pokud se žalovaný dostane do prodlení byť i s jedinou splátkou, stane se celý jeho dluh vůči žalobkyni bez dalšího splatným.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. tak, že žalobkyni, přestože byla ve věci dle § 142 odst. 2 o. s. ř. procesně úspěšnější, náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v projednávaném případě jsou pro tento postup dle jeho názoru dány důvody zvláštního zřetele hodné. Soud vzal v daném případě v potaz majetkové, sociální, osobní a zdravotní poměry žalovaného za současného zohlednění poměrů žalobkyně a uzavřel, že je na místě aplikovat tento výjimečný institut a náklady žalobkyni nepřiznat zcela. V řízení z provedeného dokazování vyplynulo (zejména z opatrovnického spisu zdejšího soudu), že žalovaný je osobou nemajetnou, v exekucích, nezaměstnaný. Popsaná situace žalovaného je v podstatě stálá bez šance na výraznější zlepšení, a to v důsledku jeho zdravotního stavu. Zdravotní stav žalovaného neumožňuje, aby se postaral o jakékoliv vlastní záležitosti, je zřejmé, že žaloba byla podána právě v důsledku nečinnosti žalovaného a jeho neschopnosti řešit dotčené úřední záležitosti. Soudem mu byl proto ustanoven veřejný opatrovník v souvislosti s omezením svéprávnosti žalovaného. Soud přitom současně zohlednil poměry a postavení žalobkyně, u níž lze bez dalšího uzavřít, že jí aplikace daného institutu ve prospěch zdravotně postižené osoby nijak neohrozí a nezatíží.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).