Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 176/2021-25

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem JUDr. Helenou Koniorovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 1.620 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.620 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 231,26 Kč od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.620 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 231,26 Kč od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal dne 20. 1. 2021 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 1.620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil , o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy rozhlasový poplatek činí od 13. 9. 2005 částku ve výši 45 Kč. Dále vymezil periodické období, ve kterém každá fyzická osoba je povinna tento poplatek platit, když toto období je měsíční a dále vymezil období čtvrtletní, ve kterém je povinna každá právnická osoba nebo fyzická osoba, která je osobou samostatně výdělečně činnou, povinna platit tento rozhlasový poplatek.

2. Žalovaný neuhradil, jakožto osoba samostatně výdělečně činná, zapsaná v obchodním rejstříku, rozhlasový poplatek po á 45 Kč měsíčně, za dobu od 1. 10. 2017 do 1. 9. 2020 v celkové výši 1.620 Kč, takže byl dopisem žalobce ze dne 2. 3. 2020 vyzván k zaplacení této částky s tím, že v tomto dopise byl rovněž upozorněn na vymáhání této částky prostřednictvím soudu, nebude-li dlužný rozhlasový poplatek zaplacený ve lhůtě v tomto dopise stanoveném. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, a do dnešního dne žalobci dlužnou pohledávku nezaplatil.

3. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 22. 2. 2021, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9. 4. 2021 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.

4. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to předžalobní výzvu ze dne 2. 3. 2020, důkaz o odeslání předžalobní výzvy do datové schránky žalovaného, výpis z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 24. 9. 2020, přehled dlužných předpisů poplatků a rozpis výpočtu úroku z prodlení.

5. Na základě těchto listinných důkazů připojených k žalobě a po právním posouzení věci bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný, jakožto osoba samostatně výdělečně činná, zapsaná v obchodním rejstříku, se stal ode dne 27. 12. 1995 poplatníkem rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně, splatného ve čtvrtletních splátkách. Žalovaný neplatil od 1. 10. 2017 do 1. 9. 2020 rozhlasový poplatek, takže za uvedené období z tohoto důvodu dluží žalobci částku ve výši 1.620 Kč. Žalobce z této částky požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020 v celkové výši 231,26 Kč. Žalovaný byl v předžalobní výzvě žalobce ze dne 2. 3. 2020 vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud dlužnou částku nezaplatí do 23. 3. 2018, pak se žalobce obrátí s jejím vymáháním na příslušný soud.

6. Při právním věci soud rozhodoval podle , , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, dle něhož poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

7. Podle § 6 odst. 2, citovaného zákona, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč.

8. Podle § 7 odst. 1 odst. 2 odst. 3, citovaného zákona, poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby.

9. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

10. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.

11. Podle § 8 odst. 1 odst. 2, citovaného zákona, správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem evidence poplatníků.

12. Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.

13. Podle § 10, citovaného zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

14. Podle , , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle , , dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.

17. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

19. Po zhodnocení listinných důkazů a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem shora specifikované uplatněné pohledávce, ani co do důvodu ani co do výše.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

21. Podle /3 , účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle , a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

22. Zvláštním právním předpisem je ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle , a podle , exekučního řádu.

23. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč, činí pro účely , výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon.

24. V případech neuvedených v odst. 1 a 2, činí výše paušální náhrady pro účely , , a pro účely , exekučního řádu, 300 Kč za každý úkon.

25. Podle citované vyhlášky, pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu,

26. Podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky, se pro účely vyhlášky úkonem rozumí zejména:

j) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění,

k) příprava účastí na jednání,

l) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny,

m) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny,

n) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim,

o) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost,

p) návrh na zajištění důkazu nebo dědictví,

q) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek, nebo k plnění ve splátkách,

r) účast při přípravě jednání.

27. , tedy v  a v , stanoví výši paušální náhrady buďto 100 Kč za každý úkon anebo 300 Kč za každý úkon.

28. S ohledem na to, že účastník tohoto řízení, nezastoupený advokátem, měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud paušální částku ve výši 100 Kč za jeho písemné podání nebo návrh ve věci samé, a za výzvu k plnění, tj. celkem částku ve výši 200 Kč.

29. Dále mu soud přiznal částku ve výši 400 Kč za jím zaplacený soudní poplatek, celkem tedy částku ve výši 600 Kč tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

30. Soud prvého stupně při tomto rozhodování vycházel ze závazného právního názoru svého nadřízeného soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 15. března 2016, č. j. -49.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle , , , v platném znění, dle něhož odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.