Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 458/2020-30
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 146,60 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 146,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 146,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení 3 146,60 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou (dále také jen„ žalovaný“) uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dne datum číslo a dne datum číslo. Uzavřená smlouva se řídí mj. Všeobecnými podmínkami společnosti T- právnická osoba, ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Dále žalovanému na základě smlouvy číslo poskytla koncové zařízení anonymizována tři slova (dále jen„ koncové zařízení“ nebo„ zařízení“). Žalovaný se zavázal k úhradě 12 splátek po 450 Kč. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti. Byl v prodlení s plněním následujících vyúčtování:
číslo splatné ke dni datum, ve výši 450 Kč za splátky zařízení
číslo splatné ke dni datum, ve výši 450 Kč za splátky zařízení
číslo splatné ke dni datum, ve výši 450 Kč za splátky zařízení
číslo splatné ke dni datum, ve výši 450 Kč za splátky zařízení
číslo splatné ke dni datum, ve výši 450 Kč za splátky zařízení
číslo splatné ke dni datum, ve výši 900 Kč za splátky zařízení
Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným účastnickou smlouvu číslo Součástí smlouvy je i doložka o začlenění obchodních podmínek a ceníku do smlouvy a rovněž i kupní smlouva. Předmětem kupní smlouvy je zařízení anonymizována tři slova za kupní cenu 4 579,66 Kč, po akontaci 4 577 Kč, přičemž se žalovaný zavázal uhradit toto zařízení formou 12 splátek po 450 Kč měsíčně. Žalovanému byly splátky za poskytnutí zařízení v období od datum do datum spolu s dalšími sjednanými službami vyúčtovány fakturou číslo číslo číslo číslo číslo. Jelikož žalovaný neuhradil dlužné splátky za zařízení, došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění zbývajících splátek fakturou číslo znějící na částku 900 Kč, splatnou ke dni datum.
Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s ustanovením § 2079 odst. 1 o. z. uzavřena kupní smlouva, kterou se žalobkyně jako prodávající zavázala dodat žalovanému movitou věc – zařízení – a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou kupní cenu v měsíčních splátkách. Žalobkyně svoje povinnosti z uvedené kupní smlouvy splnila a zařízení žalovanému poskytla. Žalovaný nesporoval uzavření uvedených smluv ani netvrdil ani neprokázal, že by nedoplatek kupní ceny zařízení uhradil, že mu povinnost k úhradě těchto částek nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku kupní ceny za oprávněný, a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.
Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. číslo Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 146,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.
Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů z účastnických, příp. kupních, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.
Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.