Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 233/2019-64

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 843,58 Kč s příslušenstvím

doplňujícím rozsudkem

takto:

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 5 237,25 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení a ve výši 9 % p. a. z částky 2 062,74 Kč od 10. 7. 2018 do zaplacení se částečně zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 299,99 Kč do tří dnů od právní tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 5 237,25 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení a ve výši 9 % p. a. z částky 2 062,74 Kč od 10. 7. 2018 do zaplacení se částečně zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 299,99 Kč do tří dnů od právní tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaprvé zaplacení částky 16 145,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 31. 3. 2017 do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný ji odebíral. Dodaný plyn žalobkyně vyúčtovala fakturou variabilní symbol za zúčtovací období 21. 4. 2017 až 18. 3. 2018, za celkové množství odebraného plynu 1 260,13 m3, splatnou 9. 4. 2018 na částku 11 043,43 Kč. Na tento dluh žalovaný uhradil dne 23. 7. 2018 částku 1 164,83 Kč a dne 14. 10. 2018 částku 932,89 Kč, k úhradě zbývá 8 945,71 Kč.

2. Dále žalobkyně uvedla, že dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 3. 2017 do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný ji odebíral. Dále si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou zálohy dle uzavřené smlouvy. Dodanou elektřinu žalobkyně vyúčtovala fakturou variabilní symbol za zúčtovací období 7. 12. 2017 až 23. 4. 2018, za celkové množství odebrané elektřiny 0,556 MWh, splatnou 28. 5. 2018 na částku 3 087,26 Kč. Dále žalobkyně účtuje smluvní pokutu 100,00 Kč za nezaplacení zálohy. Následně musela být uvedená faktura variabilní symbol opravena opravným daňovým dokladem variabilní symbol ze dne 18. 6. 2018 na další částku 3 160,62 Kč, splatných 9. 7. 2018, za dodatečný objem odebrané elektřiny v období 7. 12. 2017 až 23. 4. 2018. Opravný daňový doklad nenahrazuje původní fakturu variabilní symbol, ale pouze doplňuje. Žalovaný uhradil 4 000 Kč na zálohách a dne 18. 5. 2018 částku 1 150 Kč.

3. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 31. 3. 2017 byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců ode dne její účinnosti s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně dne 1. 10. 2018 z důvodů opakovaného porušení platebních povinností žalovaným ukončila dodávku plynu dle této smlouvy. Pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost a žalobkyně od smlouvy z tohoto důvodu odstoupí, si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 400 Kč a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Daňovým dokladem variabilní symbol ze dne 4. 10. 2018 bylo žalovanému vyúčtováno 7 200 Kč představující smluvní pokutu za porušení povinností žalovaného odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě, tj. 400 Kč za měsíce 10/2018 až 4/2020.

4. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 3. 2017 byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně dne 23. 4. 2018 z důvodů opakovaného porušení platebních povinností žalovaným ukončila dodávku elektřiny dle této smlouvy. Ve smlouvě bylo ujednáno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů. Pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost, a žalobkyně od smlouvy z tohoto důvodu odstoupí, si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 400 Kč a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Daňovým dokladem variabilní symbol ze dne 7. 5. 2018 bylo žalovanému vyúčtováno 7 200 Kč představující smluvní pokutu za porušení povinností žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, tj. 400 Kč za měsíce 4/2018 až 10/2019.

5. Z vyúčtování dodávky plynu číslo ze dne 19. 3. 2018 a splatného 9. 4. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu dodaného plynu (1 259 m3) a služeb za období od 21. 4. 2017 do 18. 3. 2018 ve výši 20 043,43 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 9 000 Kč.

6. Z vyúčtování číslo ze dne 4. 10. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu 7 200 Kč za porušení sjednaných podmínek za období od 1. 10. 2018 do 21. 4. 2020 ve výši 18x 400 Kč.

7. Z vyúčtování dodávky elektřiny číslo ze dne 23. 4. 2018 a splatného 28. 5. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu dodané elektřiny (0,556 MWh) a služeb za období od 7. 12. 2017 do 23. 4. 2018 ve výši 3 087,25 Kč, dále smluvní pokutu za prodlení ve výši 100 Kč a smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 7 200 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 4 000 Kč.

8. Z opravného vyúčtování elektřiny číslo ze dne 18. 6. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému doúčtovala cenu dodané elektřiny (dalších 1,349 MWh) a služeb za období od 7. 12. 2017 do 23. 4. 2018 ve výši 3 160,62 Kč.

9. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 31. 3. 2017 je zřejmé, že žalobkyně a žalovaný (jako nepodnikatel) uzavřeli smlouvu o dodávce plynu v odběrném místě na adrese adresa žalovaného a žalovaný se zavázal za odběr plynu zaplatit kupní cenu stanovenou žalobkyní a regulovanou úřadem Smlouva o sdružených službách dodávky plynu má dvě strany. Na první straně jsou drobným písmem psané odstavce s názvy„ Předmět smlouvy“,„ Sdružené služby dodávky elektřiny“,„ Trvání smlouvy“,„ Cenové podmínky",„ Ostatní ujednání“,„ Prohlášení zákazníka“. Z obsahu této strany smlouvy je zřejmé, že v něm obsažená smluvní ujednání jsou formulářového typu, neobsahují žádné údaje týkající se konkrétního zákazníka, jsou psány velmi drobným písmem. V odstavci„ Trvání smlouvy“ se mimo jiné uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 36 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti zákazníka při odběru elektřiny, při jejichž porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. Mimo jiné se zde nachází tato pasáž:„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/ nebo dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo innogy v souladu s energetickým zákonem od takové Smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany Zákazníka a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání Smlouvy (vč. případné Prolongace). Ve smlouvě bylo ujednáno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů. Ze smlouvy bylo zjištěno, že výše zálohy byla sjednána 1 000 Kč měsíčně.

10. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 3. 2017 je zřejmé, že žalobkyně a žalovaný (jako nepodnikatel) uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě na adrese adresa žalovaného a žalovaný se zavázal za odběr plynu zaplatit kupní cenu stanovenou žalobkyní a regulovanou úřadem. Na první straně jsou drobným písmem psané odstavce s názvy„ Předmět smlouvy“,„ Sdružené služby dodávky elektřiny“,„ Trvání smlouvy“,„ Cenové podmínky",„ Ostatní ujednání“,„ Prohlášení zákazníka“. Z obsahu této strany smlouvy je zřejmé, že v něm obsažená smluvní ujednání jsou formulářového typu, neobsahují žádné údaje týkající se konkrétního zákazníka, jsou psány drobným písmem. V odstavci„ Trvání smlouvy“ se mimo jiné uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti zákazníka při odběru elektřiny, při jejichž porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. příjmení jiné se zde nachází tato pasáž:„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy probíhající na základě takové smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu, za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od Smlouvy ze strany innogy a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu, zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Ve smlouvě bylo ujednáno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů. Ze smlouvy bylo zjištěno, že výše zálohy byla sjednána 600 Kč měsíčně.

11. Z upomínek, oznámení o přerušení dodávek, oznámení o zahájení realizace přerušení dodávek a odstoupení od smluv vyplývá, že žalobkyně neobdržela splatné zálohy a vyúčtování, pročež žalobkyně požádala provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávek, po němž žalobkyně odstoupila od obou smluv. Z předložených podacích archů vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému poštovní zásilky. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a ceníků soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků obou smluv.

12. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu na dobu určitou, když tyto obsahují na první straně jednak ujednání, které vylučují možnost odstoupení od smlouvy žalovaným a dále právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokuty za podmínek tam uvedených. Z vyúčtování dodávky plynu číslo ze dne 19. 3. 2018 a splatného 9. 4. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému dodala a vyúčtovala cenu dodaného plynu (1 259 m3) a služeb za období od 21. 4. 2017 do 18. 3. 2018 ve výši 20 043,43 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 9 000 Kč. Z vyúčtování číslo ze dne 4. 10. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu 7 200 Kč za porušení sjednaných podmínek za období od 1. 10. 2018 do 21. 4. 2020 ve výši 18x 400 Kč. Z vyúčtování dodávky elektřiny číslo ze dne 23. 4. 2018 a splatného 28. 5. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému dodala a vyúčtovala cenu dodané elektřiny (0,556 MWh) a služeb za období od 7. 12. 2017 do 23. 4. 2018 ve výši 3 087,25 Kč, dále účtovala smluvní pokutu za prodlení ve výši 100 Kč a smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 7 200 Kč, od níž odečetla zaplacené zálohy ve výši 4 000 Kč. Z opravného vyúčtování elektřiny číslo ze dne 18. 6. 2018 vyplývá, že žalobkyně žalovanému dodala a doúčtovala cenu dodané elektřiny (dalších 1,349 MWh a služeb za období od 7. 12. 2017 do 23. 4. 2018 ve výši 3 160,62 Kč. Dodání elektřiny, plynu a souvisejících služeb není mezi účastníky sporné. Předžalobními upomínkami žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalovaných dlužných částek.

13. Po právní stránce jde mezi účastníky o vztah ze smluv o dodávce plynu a elektřiny dle a , energetický zákon, a a násl. , na základě nichž vznikla žalovanému povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu a plyn. Tuto svou povinnost žalovaný porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Úrok z prodlení byl přiznán podle . Soud proto žalobě v rozsahu ceny dodané elektřiny a plynu tj. částek uvedených ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku vyhověl.

14. Pokud jde o částky 2x 7 200 Kč představující smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že ujednání bylo sjednáno platně. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 3. 2018 vyplývá, že žalovaný uzavřel smlouvu jako nepodnikatel – tedy v postavení spotřebitele. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srovnej Cpjn 200/2013, civ.) ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby (na poskytovatele nedopadá smluvní pokuta při např. chybném vyúčtování poskytnutých služeb, …), lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle .

15. V této souvislosti soud odkazuje i na článek 3 odst. 1 směrnice EHS 93/13, dle nějž smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.

16. Článek 6 odst. 1 směrnice EHS 93/13 stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání. Podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí 93/13 z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávači síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne 27. června 2000, Océano Grupo Editorial a Salvat Editores, C -240/98 až C- 244/98, Recueil, s. 1-4941, bod 25, a ze dne 26. října 2006, Mostaza Claro, C-l 68/05, Sb. rozh. s. 1-10421, bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky Océano Grupo Editorial a Salvat Editores, bod 27; Mostaza Claro, bod 26, a Asturcom Telecomunicaciones, bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 směrnice 93/13, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán, a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 této směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne 21. listopadu 2002, Cofidis, C -473/00, Recueil, s. 1-10875, bod 32, a výše uvedený rozsudek Mostaza Claro, bod 27).

17. Na projednávanou věc plně dopadá rovněž plně judikatura Ústavního soudu, která se zásadním způsobem vyjádřila k ustanovením spotřebitelských smluv psaných velmi malým až nečitelným písmem v nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 15. 6. 2009.

18. Jak soud uvedl již výše, v daném případě povinnost spotřebitele hradit smluvní pokutu by nastoupila výlučně proto, že žalobkyně tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělila, tedy sice si„ opatřila“ podpis spotřebitele, avšak ujednání o smluvních pokutách neoprostila dalších vad, které nález Ústavního soudu vytýká, a to nepřehlednosti, složitých a nesrozumitelných formulací, malého písma, skryté formy a nevýhodnosti pro spotřebitele, když pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem smluvní pokuta sjednána není. Při testu přiměřenosti podle § 1813 o. z. okresní soud vycházel z toho, že smluvní pokuta je institutem utvrzení dluhu. Posuzoval, jakou funkci měla sjednaná smluvní pokuta plnit. Dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část, následující po dni ukončení dodávky do konce původně dohodnuté doby trvání smlouvy, měla plnit primárně funkci preventivní, měla působit na žalovaného, aby setrval po stanovenou dobu ve smluvním vztahu a po porušení utvrzené povinnosti byla aktivována její funkce kompenzační a sankční. Cílem takto sjednané smluvní pokuty tedy bylo nejprve odstrašovat od budoucího porušení závazku a pro případ nedostatečného odrazení umožnit, aby žalobkyně získala plnění od žalovaného bez jakéhokoliv protiplnění a z porušení závazku profitovala. Okresní soud se dále zabýval srovnáním postavení spotřebitele se sjednanou smluvní pokutou a bez sjednané smluvní pokuty a otázkou, zda, pokud by smluvní pokuta sjednána nebyla, by spotřebiteli vznikla povinnost nahradit dodavateli škodu. Zabýval se také otázkou, jakým rizikům čelí dodavatel, když jím vytvořená smlouva obsahuje taková sankční ujednání v neprospěch spotřebitele. Pokud spotřebitel ve smluvním vztahu nesetrvá, tak ale také plyn ani energii nespotřebovává a nevzniká mu povinnost za ni platit. Stejně tak pokud spotřebitel sice ve vztahu setrvá, ale odebírá méně, než dodavatel při uzavírání smlouvy předpokládal (např. v době, kdy tráví část roku pracovně v zahraničí, na chatě apod.) anebo neodebírá vůbec, nedosáhne dodavatel očekávaného zisku. Dodavatel nikdy nemůže mít jistotu, jaká bude spotřeba energií spotřebiteli a pokud ji nakupuje předem, musí své podnikatelské riziko ošetřit. Podnikatelské riziko je však, dle názoru soudu nevýznamné, neboť tak jak existují spotřebitelé, kteří spotřebují méně, na druhé straně jsou spotřebitelé, kteří spotřebují více, než bylo předpokládáno. Pokud by spotřebitel bez sjednané smluvní pokuty odebíral méně, nebo vůbec, nebyl by povinen hradit dodavateli škodu, neboť žádná škoda nevzniká. Okresní soud je toho názoru, že požadavkem na smluvní pokutu žalobkyně nepoctivě přenáší obchodní riziko na spotřebitele, aniž by to bylo spotřebiteli kompenzováno významnější výhodou. Okresní soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za kalendářní měsíc, je ujednáním, které způsobuje nerovnováhu práv a povinností stran. Nerovnováha vyplývá i z toho, že pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem, žádná smluvní pokuta sjednána není. Zjištěnou nerovnováhu považuje okresní soud za významnou. Okresní soud má za to, že dodavatel, resp. žalobkyně nejednala vůči spotřebiteli, resp. žalovanému poctivě. Informace o smluvních pokutách nebyly poskytnuty jasně a srozumitelně, byly skryty v odstavci s obecným názvem, a to v rozvláčném, formulačně složitém, a v , pro běžného člověka, nepochopitelném souvětí plném alternativ a negací. Navíc vložení názvu smlouvy„ Smlouva o sdružených službách dodávky …“ s textem„ uzavřená mezi následujícími smluvními stranami:“ až na začátek druhé stránky smlouvy, kde se nachází podpisy, a která má spotřebiteli evokovat, že se jako obvykle jedná o první stranu smlouvy, je zcela zjevnou snahou žalobkyně o ukrytí ujednání o smluvních pokutách před zrakem spotřebitele. Také poměr mezi sjednanou měsíční zálohou 600 Kč (s povinností dodávat určené médium) a smluvní pokutou 400 Kč/měsíčn (bez jakéhokoli protiplnění) je zcela nepřiměřený, neboť smyslem takové smluvní pokuty je namísto zákonného pojetí (reparace) daleko spíše zněkolikanásobení dosahovaného zisku žalobkyně na úkor spotřebitele.

19. S ohledem na shora uvedené, soudu nezbylo než žalobu v rozsahu částek 2x 7 200 Kč a 100 Kč představující smluvní pokuty zamítnout, shodně s judikaturou Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. či či s převládající judikaturou ostatních odvolacích soudů v ČR.

20. V původním rozsudku ze dne 25. 8. 2020 soud chybou v počtech opomněl rozhodnout o nároku žalobce ve výši 299,99 Kč vyplývajícím z Dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluh (poplatek za uzavření této dohody), a proto soud tento nárok žalobci přiznal dodatečně (výrok ad II. tohoto doplňujícího rozsudku) když tento je v souladu se smlouvou a ceníkem služeb.

21. Stejně tak soud s ohledem na zamítnutí nároku na smluvní pokutu 7 200 Kč, která byla součástí žalovaného vyúčtování, měl stejným způsobem rozhodnout i o příslušenství (zákonný úrok z prodlení této pohledávky), což však bylo chybou v počtech opomenuto, a proto je doplňován i výrok ad I. tohoto doplňujícího rozsudku.

22. O náhradě nákladů bylo již rozhodnuto v původním (doplňovaném) rozsudku, když další náklady účastníkům nevznikly.

23. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle , když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.