Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 62/2020-35
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 5 550 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 700 Kč od datum do zaplacení.
II. Pokud se žalobkyně domáhá přiznání úroků z prodlení v rozsahu vyšším, než jak bylo přiznáno ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 700 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Pokud se žalobkyně domáhá přiznání úroků z prodlení v rozsahu vyšším, než jak bylo přiznáno ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Předmětem řízení je (po částečném zastavení řízení) nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 700 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru č. B0002920430146928 ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba příjmení“, popř.„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným.
O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne datum č. B0002920430146928, úvěr ve výši 3 700 Kč, úročený roční zápůjční úrokovou sazbou ve výši 40 %, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 440,41 Kč v jedné splátce splatné k datum. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
V posuzovaném případě byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 5. 2021, č. j. 13 C 62/2020-26 vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a aby v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Na tuto výzvu žalovaná sdělila, že takovými důkazy nedisponuje.
Při jednání konaném dne datum nemohlo být žalobkyni poskytnuto poučení o tom, aby tvrdila a prokázala, jaká péče byla vynaložena při posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, neboť se k jednání nedostavila. Nezbývá proto, než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupovala s odbornou péčí, když neprokázala, že by ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného), popř. jakýmkoliv jiným způsobem. Postup právní předchůdkyně žalobkyně z výše uvedených důvodů nelze v žádném případě vyhodnotit jako dostatečný ve smyslu postupu odborné péče, jak vyžaduje ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. Protože právní předchůdkyně žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.
Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 3 700 Kč a nezaplatil ničeho, je jeho povinností žalobkyni, které byla pohledávka platně postoupena, vrátit částku ve výši 3 700 Kč.
Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení od datum, když byl žalobkyní výzvou ze dne datum vyzván k zaplacení dlužné částky do datum. Z těchto důvodů byla žaloba částečně zamítnuta, a to v rozsahu úroku z prodlení, který přesahuje tento rámec. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2, když převážný úspěch ve věci měl žalovaný, kterému žádné náklady nevznikly. Soud podotýká, že řízení bylo částečně (z větší části) zastaveno pro zpětvzetí žaloby, které zavinila žalobkyně, přičemž při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 7 Cmo 507/2005).
(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.