Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 30/2021-46
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 12 480 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 480 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 480 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 480 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalované byl anonymizována dvě slova poskytnut úvěr, který nebyl řádně vrácen. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.
Žalovaná se k výzvě soudu k věci samé nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne 19.07.2017 se společností právnická osoba, IČO (ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO) (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru číslo (dále jen " Smlouva) (prokázáno podklady k převodu závodu, smlouvou o úvěru). Žalobkyně coby postupník uzavřela dne 11.12.2019 se společností právnická osoba IČO coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky). Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou 28 % ročně sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 13 520,00 Kč (prokázáno smlouvou čl. I a čl. II). Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 19. 8. 2018. Původní věřitel sjednaný úvěr žalované poskytl dne 19. 7. 2017, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě pohledávky dopisem ze dne 26. 2. 2020, zaslaným žalované doporučenou poštou (prokázáno výzvou a podacím lístkem).
Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, považuje je za průkazné a věrohodné, když ostatně žalovaná žalobní tvrzení a předložené důkazy nijak nezpochybnila.
Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Žalovaná je dle smlouvy povinna zaplatit dlužnou jistinu úvěru ve výši 12 480 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ze žalované částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, tj. od 20. 8. 2018 do zaplacení.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 480 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.