Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 391/2020-31

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 608,05 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 6 608,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 482,07 Kč od 1.11.2018 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 6 608,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 482,07 Kč od 1.11.2018 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 6 608,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 22.6.2015 revolvingový úvěr, žalovaný postupně ke dni 7.7.2015 z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 16 713 Kč a to nákupem u prodejce, žalovanému byly naúčtovány poplatky ve výši 2 552 Kč v souvislosti s vedením úvěru. V úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem 17 000 Kč, náklady na bydlení činí 4 500 Kč, je majitelem bytu, je rozvedený a nemá vyživovací povinnost, proto žalobkyně vyhodnotila kladně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně ve výši 500 Kč. Dopisem ze dne 27.9.2018 žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky, odstoupení nabylo účinnosti dne 31.10.2018 a dluh žalovaného ve výši 6 608,05 Kč sestával z dlužné jistiny ve výši 6 458,11 Kč, úroků ve výši 125,98 Kč, pojistného ve výši 23,96 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 1.7.2020 žalovaného k zaplacení dluhu, ale bezúspěšně. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku v celkové výši 24 795 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:

Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 22.6.2015, na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr, žalovaný postupně ke dni 7.7.2015 z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 16 713 Kč, a to nákupem u prodejce, žalovanému byly naúčtovány poplatky ve výši 2 552 Kč v souvislosti s vedením úvěru. V úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem částka, náklady na bydlení činí částka, je majitelem bytu, je rozvedený a nemá vyživovací povinnost, proto žalobkyně vyhodnotila kladně úvěruschopnost žalovaného. Z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by žalobkyně vycházela z jakýchkoliv dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, a spokojila se tak pouze s prohlášením žalovaného v žádosti o úvěr ze dne 22.6.2015. Žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně ve výši 500 Kč. Dopisem ze dne 27.9.2018 žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky, odstoupení nabylo účinnosti dne 31.10.2018 a dluh žalovaného ve výši 6 608,05 Kč sestával z dlužné jistiny ve výši 6 458,11 Kč, úroků ve výši 125,98 Kč, pojistného ve výši 23,96 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 1.7.2020 žalovaného k zaplacení dluhu, ale bezúspěšně. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku v celkové výši 24 795 Kč.

5. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, dále jen,, zákon o spotřebitelském úvěru“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Dle , , účinný do 29.12.2016, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho příjmů a výdajů, soud dospěl k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, musí být poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

10. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 9 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci, když žalobkyně úvěruschopnost žalovaného žádným způsobem neověřila.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 713 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku v celkové výši 24 795 Kč, proto bezdůvodné obohacení ve výši 16 713 Kč uhradil a soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

12. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože měl žalovaný plný úspěch ve věci, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, měl by vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.