Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 209/2021-21
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 300 Kč se zákonným úrokem
z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 26. 2. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 300 Kč s příslušenstvím s tím,
že žalovaný uzavřel s právním předchůdkyní žalobkyně, společností anonymizováno právnická osoba, IČO (dále jen„ Právní předchůdkyně žalobkyně“), účastnickou smlouvu o poskytování služeb číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zejména elektronické zařízení a dále i služby plateb třetím stranám. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy porušil, když řádně neuhradil splátky za zařízení a ani za vyúčtované služby, uhradil pouze část svého dluhu a k dnešnímu dni dluží 4 000 Kč spolu s příslušenstvím. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni,
a to s účinností ke dni 16. 7. 2018, přičemž změna v pozici věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 8. 12. 2020. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně písemně vyzván k úhradě dlužných částek výzvou k plnění před podáním žaloby odeslanou dne 8. 12. 2020 na poslední známou adresu žalovaného, přesto však nebyly dlužné částky žalovaným uhrazeny. Žalobkyně se dožaduje uhrazení částky 4 300 Kč, sestávající z jistiny dluhu
a nákladů vzniklých v souvislosti s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, společně
se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení.
2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Bulharské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána
podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti
a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech,
neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky (čl. 62 odst. 1 citovaného nařízení).
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl
bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru
o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Žalovaný uzavřel dne 25. 6. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností anonymizováno právnická osoba, účastnickou smlouvu číslo k níž náleží telefonní číslo kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat základní
a doplňkové služby elektronických komunikací a další služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají. Součástí účastnické smlouvy byla i kupní smlouva o prodeji koncového zařízení anonymizována tři slova – bílý (dále jen„ koncové zařízení“) s celkovou cenou 4 001 Kč,
za které žalovaný zaplatil 1 Kč a na zbytek dostal podmíněnou slevu. Sleva byla podmíněna tím, že se žalovaný zavázal k pravidelnému hrazení splátek dle jednotlivých vyúčtování
za jemu poskytnuté služby, a že dodrží sjednanou doby trvání smlouvy, tj. dobu 24 měsíců. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, ceník služeb a další dokumenty. Doba trvání smlouvy počala dnem aktivace sjednaných služeb,
tj. dnem podpisu smlouvy. Z důvodu dlouhodobého porušování smluvních povinností
ze strany žalovaného vypověděla žalobkyně účastnickou smlouvu a dne 9. 4. 2019 došlo k deaktivaci služeb a povinnosti žalovaného vrátit podmíněn slevu 4 000 Kč na koncové zařízení. Před výpovědí účastnické smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužných vyúčtování a vrácení slevy za koncové zařízení účtované žalovanému vyúčtováním ze dne 7. 5. 2019 splatným dne 21. 5. 2019 číslo žalovaný však žalobkyni cenu za koncové zařízení ve výši 4 000 Kč neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopise ze dne 8. 12. 2020 a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 4 913,16 Kč, sestávající z jistiny ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 613,16 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Bulharská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení se aplikuje právo České republiky, neboť žalovaný má obvyklé bydliště na území České republiky.
8. Smlouva byla uzavřena podle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a služby třetích osob pak byly poskytovány dle zákona č. 284/2009 Sb.,
o platebním styku.
9. Součástí smlouvy byla i kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, kdy žalobkyně žalovanému prodala koncové zařízení.
10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není
za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi,
který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku
z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Žalovaný měl s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřenou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací sítí, jejíž součástí byla i kupní smlouva
o prodeji koncového zařízení. Žalovaný však porušil své povinnosti, když nehradil pravidelné splátky dle jednotlivých vyúčtování za jemu poskytnuté služby. Žalobkyně vypověděla účastnickou smlouvu, čímž došlo k nedodrží sjednané doby trvání smlouvy,
a k porušení podmínky pro poskytnutí slevy na koncové zařízení. Vzhledem k tomu,
že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem
na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku,
tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení uplatněných
v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč.
Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky
č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 300 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.