Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 10/2021-42
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 2.660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 660 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.660 Kč od 27. 10. 2016 do 13. 5. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z částky 660 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 750,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 660 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.660 Kč od 27. 10. 2016 do 13. 5. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z částky 660 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 750,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 2.660 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba, se sídlem adresa, země a žalovanou byla uzavřena dne 24. 9. 2016 smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2.000 Kč, který měl být uhrazen, společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, nejpozději do 26. 10. 2016. Úvěr byl uzavřen prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a následně byl úvěr žalované poskytnut převodem finančních prostředků na její účet. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalované. Dle Smlouvy o úvěru číslo jejíž text žalovaná odsouhlasila, nastala splatnost úvěru dne 26. 10. 2016. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 16. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2020 k zaplacení celé dlužné částky, žalovaná ovšem ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila prohlášením učiněným v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V průběhu řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by její výše uvedená právní předchůdkyně uzavřela v žalobě tvrzenou úvěrovou smlouvu. Žalobkyně k žalobě nepřiložila žádnou smlouvu ani jinou listin u prokazující uzavření předmětné smlouvy obsahující podpis žalované či jiný způsob projevu její vůle být smlouvou vázána. Žalobkyně tvrdila, že smlouva měla být uzavřena elektronickými prostředky komunikace, žalobkyně ovšem neprokázala, jak ověřila identitu žalované při uzavření smlouvy a že tedy smlouvu uzavřela s žalovanou. V řízení bylo prokázáno, že výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 26. 9. 2016 na bankovní účet žalované částku 2.000 Kč a pohledávka byla následně postoupena žalobkyni.
5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník “) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 26. 9. 2016 částku 2.000 Kč a pohledávka byla dne 16. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak bezdůvodně obohatila, tím že získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud proto uložil žalované dle § 2993 o. z. částku 2.000 Kč vrátit. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalované byla doručena výzva ze dne 22. 1. 2020, ani výzvy obsažené v oznámení o postoupení pohledávky. V řízení sice bylo prokázáno odeslání výzev, avšak z toho nelze dovozovat také na jejich doručení, neboť ustanovení § 573 o. z. (podle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den) lze užít pouze v případě, že taková zásilka byla jejímu adresátovi doručena. Soud proto za tento den považoval den, kdy byla žalované doručena žaloba, tedy dne 13. 5. 2021 a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylé části soud žalobu výrokem II. zamítl, když částka 660 Kč byla požadována za poplatek, jehož sjednání nebylo prokázáno.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 750,16 Kč, přičemž tato částka představuje 50,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,19 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24,81 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.660 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu kromě této věci např. spisová značka, spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.