Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 27/2021-46
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 28 312,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 933 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 933 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení a částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 4 238,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 269,13 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1580,82 Kč, úroku 29 % ročně z částky 4 202,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do částky 9 140,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 542,33 Kč a úroku 29 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 933 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 933 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení a částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 4 238,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 269,13 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1580,82 Kč, úroku 29 % ročně z částky 4 202,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do částky 9 140,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 542,33 Kč a úroku 29 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 zaplacení celkem částky 28 312,21 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 29. 11. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 640 Kč, celkem tedy 10 640 Kč a to formou 45 týdenních splátek po 237 Kč, přičemž dluh měl být splacen 10. 10. 2018. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 15. 2. 2018, proto vzniklo zapůjčiteli právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaná uhradila toliko částku 3 067 Kč. Žalobkyně, která nabyla pohledávku postoupením, se nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 202,13 Kč, poplatku ve výši 2 969,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 580,82 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 691,54 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 4 202,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 202,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná uzavřela také dne 8. 3. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 10 600 Kč, celkem tedy 22 600 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 377 Kč, přičemž dluh měl být splacen 2. 5. 2019. Žalovaná však na vzniklý dluh nezaplatila žádnou splátku, právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalobkyně, která i v tomto případě nabyla pohledávku postoupením, se nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku ve výši 9 140,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 542,33 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 680 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila u obou smluv schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet oba úvěry je dostatečná.
2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou v souladu s § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. dnem 27. 5. 2021, neboť žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 17. 5. 2021 a dne 31. 5. 2021 vhozena do jí užívané poštovní schránky).
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 20. 1. 2020.
4. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
7. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 29. 11. 2017, tabulkou umoření, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřely dne 29. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázal splatit dluh v 45 pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další splátka do posledního data dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 10 640 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 6 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 4 640 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 799 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 1 952 Kč, nákladů na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1 889 Kč. Dle smlouvy činila u zápůjčky na dobu 45 týdnů úroková sazba 29 % ročně. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky.
10. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 8. 3. 2018, tabulkou umoření, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřely také dne 8. 3. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázal splatit dluh v 60 pravidelných týdenních splátkách po 377 Kč, každá splátka byla splatnou vždy ke konci splátkového období, tedy celkem částku 22 600 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 12 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 10 600 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 2 146 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč, nákladů na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč. U smlouvy činila zápůjční úroková sazba 29 % ročně. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky.
11. Ze zákaznické karty ze dne 29. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná byla v domácnosti/MD, její příjem nebyl ověřen žádnou listino u. Její čistý příjem měl činit 7 600 Kč, čistý příjem domácnosti, aniž by bylo uvedeno, kdo domácnost tvoří, měl být celkem 22 600 Kč. Výdaje žalované byly uvedeny jako odhadované ve výši 5 000 Kč, aniž by bylo blíže určeno, jaké položky zahrnují (bydlení, energie, doprava, jídlo a osobní náklady). Dále bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost, nesplácí žádné interní splátky PF. K výdajům žalované také nebyla doložena žádná listin listina .
12. Ze zákaznické karty ze dne 8. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná byla v domácnosti/MD, její příjem byl doložen výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutím o přiznání dávky a potvrzením ÚP ČR. Její čistý příjem měl činit 8 639 Kč. Výdaje žalované byly uvedeny jako odhadované ve výši 1 000 Kč, aniž by bylo blíže určeno, jaké položky zahrnují (bydlení, energie, doprava, jídlo a osobní náklady). Dále bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost a splácí interní splátky PF 1 100 Kč měsíčně. K výdajům žalované také nebyla doložena žádná listin listina .
13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu dvou smluv o zápůjčce. Uzavřené smlouvy byly posouzeny jako spotřebitelské (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smluv došlo k platnému uzavření smluv. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
14. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1 ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C číslo, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku anonymizováno SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
15. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
16. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, tj. žádné listin y prokazující, že by provedla ověření příjmů a zejména výdajů žalované, které byly zjevně odhadovány bez jakéhokoli členění a podkladů, pouze se omezila na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě zákaznické karty. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Žádné příjmy ani výdaje žalované nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo zcela formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, přičemž výdaje žalované byly odhadovány v naprosto nereálných částkách (5 000 Kč a 1 000 Kč měsíčně). Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalované podle smlouvy ze dne 29. 11. 2017 částku 6 000 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 3 067 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 2 933 Kč, podle smlouvy ze dne 8. 3. 2018 pak byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč na níž žalovaná nesplatila žádnou splátku, proto jí soud uložil zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, obě částky i s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta splatnosti té které zápůjčky, a ve zbývajícím rozsahu nárok zamítl.
17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odstavec 2 o.s.ř. , neboť v řízení převážně úspěšné žalované (do procesního úspěchu a neúspěchu je třeba zahrnout též příslušenství pohledávek) žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve trojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.