Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 185/2021-34

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně,

právně zastoupeného Mgr. jméno příjmení,

advokátkou se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 1 952 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 1 352 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 22.2.2020 do 7.1.2021 ve výši 119 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 600 Kč a úroků z prodlení ve výši 53 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 596 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 1 352 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 22.2.2020 do 7.1.2021 ve výši 119 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 600 Kč a úroků z prodlení ve výši 53 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 596 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 1 952 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 22.2.2020 do 7.1.2021 ve výši 172 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel jako pojistitel s účinností od 13.5.2019 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení ohledně vozidla značka automobilu, registrační značka. Pojištění zaniklo ke dni 21.2.2020 z důvodu vyřazení vozidla z evidence, žalovaný sjednané pojistné ve výši 2 460 Kč pololetně řádně neuhradil, když jej dluží za období od 13.11.2019 do 21.2.2020. Dlužnou částku pak kromě pojistného představují také dlužné poplatky za zaslání dvou upomínek, vždy po 300 Kč. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky.

Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na , (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou zavázal hradit pojistné ve výši 4 920 Kč ročně splatné pololetně po 2 460 Kč. Dále žalobce doložil y sjednané jako součást předmětné smlouvy, a sice pojistné podmínky a sazebník poplatků, dle nějž činil poplatek za upomínku 300 Kč. Dále žalobce doložil písemnosti adresované jím žalovanému, a sice oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 26.2.2020 a upomínku ze dne 24.3.2020, tyto bez dokladu jejich odeslání a dále upomínku ze dne 2.1.2020, k níž doložil dodejku svědčící o tom, že písemnost se dostala do sféry dispozice žalovaného. Dále žalobce doložil u označenou jako ukončení pojistné smlouvy ze dne 20.2.2020, kde osoba označená jako jméno příjmení prohlašuje, že předmětné pojištěné vozidlo bylo vyřazeno z evidence vozidel a žalobce zde stvrzuje, že pojištění tedy zaniklo ke dni 20.2.2020. Z přehledu plateb k předmětné pojistné smlouvě vyplynulo, že na pojistném bylo uhrazeno dne 13.5.2019 celkem 2 460 Kč. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání.

Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše uvedeném.

Dle , (dále jen ), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví , zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ( a ) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo).

Dle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Pro úplnost soud dodává, že žalobce nedoložil kopii smlouvy podepsanou žalovaným, nicméně doložil výpis z plateb, z nějž vyplývá platba pojistného ze strany žalovaného, čímž tedy byla smlouva uzavřena ( ). Žalovaný navíc zůstal v řízení zcela pasivní, soud tedy neměl důvodu v tomto závěru nevycházet z tvrzení a listin doložených žalobce. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce sice neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo, když není zřejmé, jak mohlo oznámení třetí (soukromé) osoby způsobit zánik pojištění, nicméně tato okolnost není k tíži žalovaného, jenž by byl v případě dalšího trvání pojištění povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění ( , ), resp. v daném případě, kdy jedná o tzv. povinné ručení dle do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Sjednané pojistné v daném případě činilo 4 920 Kč ročně, tedy 13,47 Kč denně, za dané období od 13.11.2019 do 29.2.2020 čítající 109 dnů tedy ve výši 1 470 Kč. Žaloba na dlužné pojistné ve výši 1 352 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení ( ), a to v zákonné výši dle , ve znění účinném v době prodlení. Co se týče poplatků ve výši 600 Kč za dvě upomínky, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalovaného nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě z poplatek souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jeho zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Pro úplnost soud dodává, že žalobce doložil odeslání upomínky jen v jednom ze dvou nárokovaných případů. Proto soud žalobu ohledně zaplacení 600 Kč a odpovídající části příslušenství zamítl.

Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , kdy měl žalobce ve věci většinový úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle . vyhl. č. , advokátního tarifu ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).

S argumentací žalobce ohledně aplikace § 14b v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobce nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. Tyto informace pak právní zástupce musí stejně komplexně převzít od žalobce. Právní kvalifikace žalobce se pak omezuje pouze na dvě ustanovení zákona, a sice v případě tzv. povinného ručení a na pro všechny ostatní typy pojištění. Žalobce pak navíc ostatní okolnosti průběhu pojištění ani nedokládá, např. okolnosti zániku pojištění. Argumentace o jednotlivosti každého řízení je dle soudu také nepřiléhavá, neboť každé řízení je alespoň minimálně individualizováno (účastníkem, výší plnění atp.) a dle argumentace žalobce by pak nebyl aplikovatelný nikdy, neboť žaloby nemohou být nikdy zcela totožné. V případě žalob na dlužné pojistné pak dochází k pravidelnému a zcela obdobnému zpracování žaloby, kdy se skutkové okolnosti liší právě pouze v několika technických položkách (předmět pojištění, doba neplacení, sjednané pojistné, osoba žalovaného a žalovaná částka).

Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 1 471 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 653 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 2 124 Kč tak představuje úspěch žalobce 70 %, úspěch žalovaného 30 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 40 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 596 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.