Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 176/2021-26
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 769,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 200 Kč, a dále částku ve výši 2 500 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci celé náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 769,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 200 Kč, a dále částku ve výši 2 500 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci celé náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 5 000 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení a dále částku 2 500 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne 10. 11. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 14. 12. 2018, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právnická osoba žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobci vrátit částku 6 150 Kč spolu s příslušenstvím do 11. 1. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,1 – 1 Kč představující tzv. verifikační platbu na účet společnost. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Částka ve výši 5 000 Kč byla žalované zaslána na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas a tím vznikla žalované povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dále žalobce uvedl, že pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 8 700 Kč a skládá se z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 150 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. Žalobce uvedl, že v případě smluvní pokuty požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, tedy z částky 5 000 Kč, a to od 12. 11. 2019 (den následující po dni splatnosti půjčky) do 26. 5. 2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla upomínána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Následně žalobce uvedl, že na základě žalovanou realizované verifikační platby získal právní předchůdce žalobce právnická osoba relevantní poklad pro ověření žalovanou uvedeného čísla účtu. Realizací verifikační platby bylo rovněž žalovanou odsouhlaseno znění smlouvy o úvěru, smluvních podmínek, jakož i ostatních příloh a byla jí vyjádřena vůle žalovanou smlouvu o úvěru uzavřít a být vázána jejím obsahem. Tzv. verifikační platba se v rámci závazkových vztahů mezi žalovanou a právnická osoba činila pouze jednou, jak vyplývá z obchodních podmínek smlouvy o úvěru. V daném konkrétním případě žalovaná provedla verifikační platbu dne 29. 4. 2015, čímž byl dokončen proces uzavření některé již dříve sjednané smlouvy o úvěru. V případě, že žalovaná opětovně zažádala o úvěr, nebylo nutné realizovat verifikační platbu opětovně. Dále žalobce uvedl, že žalovaná mohla úspěšně zažádat o poskytnutí dalšího úvěru až po doplacení úvěru předcházejícího. Je tedy vyloučeno, aby byla žalovaná v jeden okamžik vůči právnická osoba současně zavázána z více smluv o úvěru.
4. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smlouvou o úvěru číslo z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako klientem elektronicky dne 10. 11. 2018. Z této smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit celkem částku 6 150 Kč do 12. 12. 2018. Z této smlouvy bylo dále zjištěno, že strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle této smlouvy řádně a včas, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako klientem dne 14. 12. 2018, přičemž z této smlouvy bylo zjištěno, že věřitel a klient tímto mění a doplňují podmínky smlouvy o úvěru číslo jejímž předmětem je závazek věřitele poskytnout klientovi za podmínek stanovených níže peněžní prostředky v úhrnné výši jistiny úvěru a klient se zavazuje úvěr splatit a zaplatit věřiteli veškeré úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru na bankovní účet věřitele a pod variabilním symbolem čísla smlouvy. Z této smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splatit částku 6 150 Kč do 11. 1. 2019. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě dále prokázal obchodními podmínkami právnická osoba, které jak bylo ze smlouvy zjištěno, jsou její nedílnou součástí. Z výpisu z účtu za období 29. 4. 2015 společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že z účtu č. bankovní účet žalované byla dne 29. 4. doručena částka 1 Kč. Dále bylo po provedeném dokazování z výpisu účtu společnosti právnická osoba zjištěno, že dne 12. 11. 2018 byla na účet žalované č. bankovní účet odeslána částka 5 000 Kč s označením Půjčka od webová adresa číslo. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě ohledně postoupení pohledávky prokázal smlouvou o postoupení pohledávek, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19. 8. 2020 mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Z přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Z dopisu ze dne 8. 9. 2020 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 se právnická osoba obec a právnická osoba stala věřitelem pohledávky, která vznikla ze smlouvy o půjčce číslo.
5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 6 150 Kč. Tvrzení žalobce, že žalovaná dlužnou částku řádně nesplatila, žalovanou vyvráceno nebylo, a proto soud z tohoto tvrzení vychází. O povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto podle § 2395 obč. zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O povinnosti žalované zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu bylo rozhodnuto podle § 2048 obč. zákoníku, podle něhož ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat zaplacení smluvní pokuty bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzení povinnosti vznikla škoda. O povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku žalobci bylo rozhodnuto podle § 1879 obč. zákoníku podle něhož věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, návrh ve věci samé), se 3 režijními paušály po 100 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH ve výši 168 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 1 368 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.