Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 129/2021-29

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupena advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného

o zaplacení 13 352 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 26. 3. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 5 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 3. 2020 do zaplacení.

III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 26. 3. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 5 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 3. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s ní uzavřel dne datum úvěrovou smlouvu, a to na stránkách webová adresa v chráněném internetovém prostředí. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele, kterým musí být zaslána 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, popřípadě zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je majitelem. V tomto případě již nebylo po žalovaném vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, protože to již bylo žalobkyní ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy. Žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Částka byla odeslána prostřednictvím služby název služby dne 10. 10. 2019 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě – bankovní účet. Dále byl sjednán poplatek 199 Kč za expres výplatu, poplatek 99 Kč za tzv. bezpečnou splátku, poplatek 49 Kč za SMS servis. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 490 Kč. Žalovaný uhradil v průběhu trvání smlouvy jen platbu 2 500 Kč dne 11. 2. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení, načež mu byly zaslány upomínky prostřednictvím SMS a e-mailu a za to mu naúčtovány účelně vynaložené náklady dne 16. 12. 2019 ve výši 500 Kč a dne 20. 2. 2020 ve výši 500 Kč. Následně byly žalovanému naúčtovány účelně vynaložené náklady po 100 Kč dne 18. 11. 2019, 16. 12. 2019 a 21. 2. 2020 a po 130 Kč dne 6. 1. 2020 a 24. 2. 2020. Žalovanému také byla dne 3. 7. 2020 vyúčtována smluvní pokuta ve výši 1 063 Kč, tedy 10 % nesplacené jistiny a úroků. Žalobkyně žádá úhradu 13 352 Kč (jistiny 9 166 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 297 Kč, poplatků za SMS servis 147 Kč, úroků 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů 460 Kč a smluvních pokut 1 812 Kč). Žalovaný dluh neuhradil ani částečně, a to ani přes písemnou upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu , (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.

4. Soud při jednání provedl listinné důkazy navržené žalobkyní (úvěrová smlouva – číslo anonymizována dvě slova, ID klienta číslo ze dne datum, opis výpisu proplacení smlouvy ze dne datum, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebník poplatků platný od 1. 2. 2017, sazebník poplatků platný od 4. 1. 2019, výpis čerpání, splátek a úhrad, kopie občanského průkazu žalovaného, kopie obrazovky mobilního telefonu, potvrzení o provedené platbě název služby anonymizováno ze dne 10. 10. 2020, printscreen ze systému právnická osoba – odeslání SMS kódu, poslední výzva před zahájením vymáhání celého dluhu ze dne 6. 1. 2020, výzva ke splacení celé půjčky ze dne 24. 2. 2020, předžalobní výzva ze dne 21. 7. 2020, poštovní podací arch ze dne 27. 7. 2020) a dospěl k následujícím závěrům.

5. Není prokázáno uzavření smlouvy o úvěru smlouvu ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen„ OZ“), žalovaným, když u úvěrové smlouvy v rubrice určené pro podpis klienta podpis absentuje. Vedle strojově předepsaného jména a příjmení žalovaného je dále uvedena IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána, tedy identifikace internetového přípojného bodu zařízení, nikoliv osoby. Dále je uveden podpisový kód ve znění„ číslo“, což však je zjevně (jak to tvrdí i sama žalobkyně) jednorázový kód, který nelze považovat za obvyklý podpis žalovaného, tedy za slovo či značku, kterou pravidelně používá k podepisování. Z podstaty věci (i z tvrzení samotné žalobkyně) je přitom zřejmé, že kód fakticky do textu dokumentu doplnila žalobkyně (přesněji počítačový program, skript, který žalobkyně měla umístěný na svých internetových stránkách), v jejíž výlučné dispozici se dokument v digitální podobě po celou dobu nacházel, a to poté, kdy tento kód někdo – a není zřejmé, zda to byl žalovaný – v internetovém prostředí zadal do vyhrazeného formuláře. Tvrzení o tom, že tento kód byl odeslán na mobilní telefon patřící žalovanému a že žalovaný jeho zadáním projevil souhlas s dokumentem, který je totožný s tím, pod který žalobkyně kód doplnila, však nic neprokazuje.

6. Žalobkyní dále nebylo tvrzeno (a tudíž ani nebyly navržené žádné důkazy k prokázání tvrzení), jak konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu -89 , o spotřebitelském úvěru, (tj. jaké zjistil skutečnosti a jaké z nich vyvodila závěry). Absence takové prověření přitom vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní k tomu zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci právnická osoba versus právnická osoba sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, který konstatoval:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008 /48/ ze dne 23.  dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“; dále například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 v řízení sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

7. Naopak prokázáno je poskytnutí tvrzené částky 10 000 Kč žalobkyní žalovanému. Dokument„ opis výpisu proplacení smlouvy“ je sice vyhotoven samotnou žalobkyní a z podstaty věci je tudíž nedostačujícím důkazem o tom, že žalobkyně nějaké peníze žalované poskytla, nicméně ve spojení s potvrzením název služby a screenshotem obrazovky mobilního telefonu, zobrazující číslo účtu žalovaného v internetovém bankovnictví, je prokázáno, že žalobkyně zaslala částku na bankovní účet žalovaného.

8. Žalobkyně současně sama tvrdí, že žalovaný uhradil dne 11. 2. 2020 částku 2 500 Kč.

9. Protože není prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (a i pokud by to prokázáno bylo, smlouva by byla absolutně neplatná z důvodu absence prověření úvěruschopnosti žalovaného), ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle , (dále jen„ OZ“), právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu a Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržel částku 10 000 Kč a uhradil 2 500 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílu těchto částek a co do úroku z prodlení odpovídajícímu úhradě platby žalovaným, která byla provedena ještě před datem, od nějž žalobkyně úrok z prodlení požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky měly vyplývat ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

10. Míra procesního úspěchu obou účastníků je obdobná, soud proto ve smyslu rozhodl, že vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.