Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 239/2021-27
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 1 215 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 361,76 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol, SS číslo.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol, SS číslo.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 361,76 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol], SS [číslo]. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol], SS [číslo].
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 1 215 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od srpna 2019 do června 2020.
2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani se neomluvila, ač k němu byla řádně a včas předvolána. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku 1. 3. 2009. Povinnost platit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně nesplnila žalovaná v období srpen 2019 až červen 2020 včetně. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně ze dne 15. 9. 2020, 13. 11. 2020 a 22. 1. 2021, v nichž byla žalované stanovena přiměřená lhůta k úhradě.
4. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl, když žalovaná byla jako poplatník televizního poplatku dle § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) povinna platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (dle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Protože žalovaná žalobkyni neuhradila televizní poplatky v období srpen 2019 až červen 2020 včetně, dluží tak žalobkyni částku ve výši 1 215 Kč. Žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho ani na základě výzvy žalobkyně, v níž byla stanovena přiměřená lhůta k úhradě (dle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), žalobkyně se proto obrátila se svým nárokem k soudu, a to včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který byl kapitalizován částkou 146,76 Kč.
5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před podáním žaloby žalovanou k zaplacení písemně vyzývala. S přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013 a sp. zn . ÚS 39/13 ze dne 7. 10. 2014 a k usnesení Krajského soudu v obec, pobočky v Jihlavě ze dne 29. 1. 2015, č. j. 54 Co 966/2014-12, soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu nákladů právního zastoupení, když tyto náklady nepovažoval za účelně vynaložené. Žalobkyně je veřejnoprávní institucí a ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků, v nichž nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně, proto na ni lze klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Současně však soud nemohl přehlédnout závěry vyslovené Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, kde dovodil, že za ústavně konformní je nutno pokládat takový postup civilních soudů, při němž v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem přiznaly paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, přiznávají, pokud je to nutné pro naplnění rovnosti účastníků řízení, tuto paušální náhradu coby náhradu hotových výdajů podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není. Soud však přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů za dva úkony (vyhotovení a zaslání předžalobní výzvy a žaloby) po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, neboť žalobkyní bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Žalovaná je současně povinna nahradit žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Celkově tedy přiznaná náhrada nákladů žalobkyně činí 600 Kč.
6. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.