Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 6/2021-58
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 2 218 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 618 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za období od 14. 9. 2019 do 8. 10. 2020 ve výši 173 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 65 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. jméno příjmení na náhradě nákladů řízení 685 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 618 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za období od 14. 9. 2019 do 8. 10. 2020 ve výši 173 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 65 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení 685 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení v této věci bylo co do 1 618 Kč dlužné pojistné za období od 7. 6. 2019 do 13. 9. 2019, podle smlouvy číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (Mazda 323, registrační značka), uzavřené dne 7. 12. 2018 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Co do 600 Kč pak byly předmětem řízení paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 7. 12. 2018 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla číslo na dobu neurčitou s počátkem pojištění téhož dne a ročním pojistným 6 328 Kč, splatným čtvrtletně po 1 582 Kč vždy k sedmému dni měsíce prosince, března, června a září s tím, že pojistná smlouva nabude účinnosti zaplacením prvního pojistného. Pojistné za první pojistné období žalovaný zaplatil dne 12. 12. 2018. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 7. 6. 2019 ani následující, proto byl několikráte upomínán a následně mu bylo dopisem ze dne 26. 9. 2019 oznámeno,
že pojištění dnem 12. 9. 2019 zaniklo.
Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ zák. č. 168/1999 Sb. “), přičemž žalovaný se zavázal řádně a včas hradit pojistné. Dle žalobních tvrzení pak pojistné nebylo hrazeno v období od 7. 6. 2019 do 13. 9. 2019, kdy pojištění zaniklo. O zániku pojištění však žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ), neboť k žalobě nepřiložila upomínku s upozorněním na možnost zániku pojištění. To však bylo pro projednávaný případ bez významu, neboť žalobkyně se domáhala pojistného jen za dobu, kdy pojištění podle žalobních tvrzení mělo trvat. Žalobkyně tak na pojistném uplatnila částku 1 618 Kč, což odpovídá sjednanému pojistnému za žaobou uplatněné období.
Dále žalobkyně uplatnila paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním ve výši 600 Kč. Soud však dospěl k závěru, že k tomuto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ), neboť neuvedla, kde si účastníci takovou možnost sjednali O této skutečnosti žalobkyně nemohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. , neboť se z nařízeného jednání omluvila. Proto soud z provedených listinných důkazů v tomto ohledu nečinil žádná skutková zjištění, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011 , publikovaný v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 155/2012).
Z vyložených důvodů soud žalobě vyhověl pouze zčásti a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 618 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky, za období jak je žalobkyně požadovala (neboť v prodlení byl žalovaný
již 8. 6. 2019 a 8. 9. 2019) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z přiznané částky však tento úrok činí pouze 173 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku pak soudu nezbylo, než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout.
O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 73 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 27 %
a náleží jí tudíž právo na 46 % náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 685 Kč tak představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1 . za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a)
a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř. ), to vše snížené na 46 % Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.