Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 150/2021-15
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 1 619 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 619 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 218,99 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 619 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 218,99 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobce se vůči žalovanému domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazení televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb. za měsíce květen 2019 až listopad 2019 a únor 2020 až červen 2020.
2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu, s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. , že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neměl žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud ohledně skutkového stavu zjistil, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne datum. Vznikla mu tak povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný však nedostál své povinnosti a poplatky za měsíce květen 2019 až listopad 2019 a únor 2020 až červen 2020 neplatil. Ve všech těchto 12 měsících byl předepsán poplatek ve výši 135 Kč, přičemž za měsíc květen byla na poplatek uhrazena 1 Kč. Součet nezaplacených poplatků představuje částku ve výši 1 619 Kč. Tvrzené skutečnosti žalobce prokázal předloženými listinami, a to potvrzením o přihlášení poplatníka televizního poplatku – výpisem z evidence anonymizováno, výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků s doručenkou a specifikací výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.
4. Po právní stránce nahlížel soud na věc podle § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož žalovaný dosud žalobci nezaplatil televizní poplatky za shora uvedená období a nesplnil tak svoji zákonnou poplatkovou povinnost, rozhodl o této povinnosti soud, a to včetně úroku z prodlení ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Při posuzování účelnosti vycházel soud z Nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3344/12 ze dne datum, který shrnul dosavadní praxi v nálezech Ústavního soudu ve vztahu k nákladům řízení anonymizováno ve sporech o zaplacení televizního poplatku. Okresní soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje, že činnost žalobce je specifická v tom, že je v převážné míře financována právě z televizních poplatků, jejichž výnos pokrývá takřka 90 % nákladového rozpočtu žalobce. Agendu televizních poplatků žalobce sám spravuje a je jistě žádoucí a správné, aby si správu spojenou s výběrem zabezpečoval rovněž sám. Pokud pak předává zpracovanou agendu následně k vymáhání advokátní kanceláři, vytrácí se racionální smysl právního zastoupení advokátem, neboť nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, kterými by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobce. Žádnou výjimku, která by si vyžadovala speciální zastoupení advokátem, v tomto sporu soud neshledal, jedná se o běžnou typovou žalobu na zaplacení nezaplacených poplatků ve výše uvedeném období. Pokud žalobce zvolil pro tento běžný typ sporu právní zastoupení, je to jistě jeho právo, ale nejedná se o účelné uplatnění nebo bránění práva, pro které lze žalobci přiznat náhradu vynaložených nákladů řízení. Za účelný náklad tak lze považovat toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.
6. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě, neboť proti němu není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.