Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 159/2021-26
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 23 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 100 Kč s úrokem ve výši 11,23% ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 012,75 Kč a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 5 200 Kč, úrok ve výši 11,23% ročně z další částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, další kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 441,82 Kč a další úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 877 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 100 Kč s úrokem ve výši 11,23% ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 012,75 Kč a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 5 200 Kč, úrok ve výši 11,23% ročně z další částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, další kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 441,82 Kč a další úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 877 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23 300 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným byla dne 12. 8. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek úvěru. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 10 950 Kč představujícího celkové náklady spotřebitelského úvěru obsahující poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 14 200 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 240 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 165 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 195 Kč a na sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, 8 500 Kč. Dále doplnil, že schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr byla ověřena z výplatních pásek žalovaného, jeho pracovní smlouvy a lustrací z veřejných rejstříků. Žalovaný dosud žalobci spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 26. 8. 2021 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 12. 8. 2017, předpisem splátek k této smlouvě, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 6. 2020 včetně jejího dodatku číslo přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny z 29. 7. 2020, oznámením o postoupení pohledávky z 24. 7. 2020 a výzvou žalobce z 18. 12. 2020 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným byla dne 12. 8. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek úvěru. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 10 950 Kč představujícího celkové náklady spotřebitelského úvěru obsahující poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Mezi účastníky byla pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z výplatních pásek žalovaného a jeho pracovní smlouvy i údajů ve veřejných rejstřících dlužníků, což vzhledem k výši úvěru lze považovat za dostačující. Žalovaný dosud na splnění závazků z předmětné smlouvy zaplatil právnímu předchůdci žalobce v osmi splátkách celkem 9 200 Kč. Soud přitom neshledal za neplatné ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání úplaty za poskytnutí úvěru, poplatku za administrativní činnost, i sjednanou smluvní pokutu, neboť neshledal důvody absolutní neplatnosti těchto ujednání. Žalobci rovněž vzniká právo na zaplacení smluvního úroku uvedeného ve smlouvě, a pokud žalobce požaduje v žalobě úrok v nižší než sjednané sazbě ve výši 11,23% ročně, není tento jeho postup v rozporu s žádným ustanovením hmotného či procesního práva. Žalobce však přes výzvu soudu při jednání dne 26. 8. 2021 nedokázal vysvětlit rozpor mezi výší celkových nákladů spotřebitelského úvěru 10 950 Kč uvedenou v žalobě a textem smlouvy o úvěru, ze kterého vyplývá, že poplatek za uzavření smlouvy činí 600 Kč, poplatek za správu úvěru 3 300 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 850 Kč, tedy celkem 6 750 Kč. Rozdíl činí 4 200 Kč a v této části nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobcem požadovaná výše smluvní pokuty pak co do výše nerespektuje omezení stanovené v § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. V projednávané věci činila jistina úvěru 15 000 Kč a maximálně přípustná smluvní pokuta tak činí 7 500 Kč, zatímco žalobce se domáhal přiznání smluvní pokuty v celkové výši 8 500 Kč. Soud proto v části týkající se smluvní pokuty žalobě vyhověl pouze ohledně částky 7 500 Kč a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitl vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 21. 5. 2020 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl právně ohledně částky 18 100 Kč s příslušenstvím a ve zbývající části ohledně součtu částek představujících nepřiznaný smluvní poplatek a nepřiznanou část smluvní pokuty s příslušenstvím žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uložil přitom žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku 18 100 Kč s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na náhradu části nákladů řízení ve věci převážně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši 923 Kč, odměnu advokáta ve výši 2 960 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o formulářovou žalobu, a za jeden úkon za 2 060 Kč dlel § 7 téže vyhlášky za účast zástupce žalobce při jednání soudu, tři paušální náhrady po 100 Kč a jednu paušální náhradu za 300 Kč dle § 14b/ odst. 5 a § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 748 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Celkem tak žalobci vznikly náklady řízení v celkové výši 5 231 Kč. Žalobce však byl v řízení úspěšný ve věci samé bez příslušenství pouze z 77,5%, a vzniklo mu tak právo na zaplacení 55% nákladů řízení (100-22 22,5%), což ve finančním vyjádření odpovídá částce 2 877 Kč. Právě v této výši proto soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.