Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 159/2021-26

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 23 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 100 Kč s úrokem ve výši 11,23% ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 012,75 Kč a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 5 200 Kč, úrok ve výši 11,23% ročně z další částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, další kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 441,82 Kč a další úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 877 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 100 Kč s úrokem ve výši 11,23% ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 012,75 Kč a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 5 200 Kč, úrok ve výši 11,23% ročně z další částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, další kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 441,82 Kč a další úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 877 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23 300 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným byla dne 12. 8. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek úvěru. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 10 950 Kč představujícího celkové náklady spotřebitelského úvěru obsahující poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 14 200 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 240 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 165 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 195 Kč a na sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, 8 500 Kč. Dále doplnil, že schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr byla ověřena z výplatních pásek žalovaného, jeho pracovní smlouvy a lustrací z veřejných rejstříků. Žalovaný dosud žalobci spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 26. 8. 2021 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle věc projednal v jeho nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 12. 8. 2017, předpisem splátek k této smlouvě, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 6. 2020 včetně jejího dodatku číslo přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny z 29. 7. 2020, oznámením o postoupení pohledávky z 24. 7. 2020 a výzvou žalobce z 18. 12. 2020 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným byla dne 12. 8. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek úvěru. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 10 950 Kč představujícího celkové náklady spotřebitelského úvěru obsahující poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Mezi účastníky byla pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Schopnost žalovaného splnit závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z výplatních pásek žalovaného a jeho pracovní smlouvy i údajů ve veřejných rejstřících dlužníků, což vzhledem k výši úvěru lze považovat za dostačující. Žalovaný dosud na splnění závazků z předmětné smlouvy zaplatil právnímu předchůdci žalobce v osmi splátkách celkem 9 200 Kč. Soud přitom neshledal za neplatné ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání úplaty za poskytnutí úvěru, poplatku za administrativní činnost, i sjednanou smluvní pokutu, neboť neshledal důvody absolutní neplatnosti těchto ujednání. Žalobci rovněž vzniká právo na zaplacení smluvního úroku uvedeného ve smlouvě, a pokud žalobce požaduje v žalobě úrok v nižší než sjednané sazbě ve výši 11,23% ročně, není tento jeho postup v rozporu s žádným ustanovením hmotného či procesního práva. Žalobce však přes výzvu soudu při jednání dne 26. 8. 2021 nedokázal vysvětlit rozpor mezi výší celkových nákladů spotřebitelského úvěru 10 950 Kč uvedenou v žalobě a textem smlouvy o úvěru, ze kterého vyplývá, že poplatek za uzavření smlouvy činí 600 Kč, poplatek za správu úvěru 3 300 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 850 Kč, tedy celkem 6 750 Kč. Rozdíl činí 4 200 Kč a v této části nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobcem požadovaná výše smluvní pokuty pak co do výše nerespektuje omezení stanovené v § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. V projednávané věci činila jistina úvěru 15 000 Kč a maximálně přípustná smluvní pokuta tak činí 7 500 Kč, zatímco žalobce se domáhal přiznání smluvní pokuty v celkové výši 8 500 Kč. Soud proto v části týkající se smluvní pokuty žalobě vyhověl pouze ohledně částky 7 500 Kč a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitl vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 21. 5. 2020 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle a vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl právně ohledně částky 18 100 Kč s příslušenstvím a ve zbývající části ohledně součtu částek představujících nepřiznaný smluvní poplatek a nepřiznanou část smluvní pokuty s příslušenstvím žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uložil přitom žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku 18 100 Kč s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle , neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

4. O nákladech řízení rozhodl soud dne , podle kterého přiznal právo na náhradu části nákladů řízení ve věci převážně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši 923 Kč, odměnu advokáta ve výši 2 960 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle / odst. 1 vyhl.č. , neboť se jedná o formulářovou žalobu, a za jeden úkon za 2 060 Kč dlel téže vyhlášky za účast zástupce žalobce při jednání soudu, tři paušální náhrady po 100 Kč a jednu paušální náhradu za 300 Kč dle / odst. 5 a téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 748 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Celkem tak žalobci vznikly náklady řízení v celkové výši 5 231 Kč. Žalobce však byl v řízení úspěšný ve věci samé bez příslušenství pouze z 77,5%, a vzniklo mu tak právo na zaplacení 55% nákladů řízení (100-22 22,5%), což ve finančním vyjádření odpovídá částce 2 877 Kč. Právě v této výši proto soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.