Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
26 C 23/2021-67
Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši částka a částku částka, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 331 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši [částka] a částku [částka], se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 331 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Nárok vyplývá z nesplaceného úvěr poskytnutého společností právnická osoba ze dne datum žalované.
2. Žalobkyně se omluvila z účasti u jednání prostřednictvím právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavila žalovaná, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splnění podmínek podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl v její nepřítomnosti.
3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované hotovostní úvěr částka, který žalovaná převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit také příslušenství ve výši částka, spočívající ve smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, poplatku za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Celkově se tak žalovaná zavázala k úhradě částky částka v měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena a splatnost poslední splátky připadla na datum (smlouva o úvěru). Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplněné žalovanou, do které žalovaná uvedla údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o své finanční situaci a zároveň žalovaná předložila dokumenty k posouzení své bonity a úvěruschopnosti (žádost o úvěr). Správnost poskytnutých vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem na žádosti. právnická osoba na základě informací od žalované uznala žalovanou za schopnou úvěr splácet s ohledem na výši příjmu a výši požadovaného úvěru. Žalovaná přesto sjednanou částku nehradila řádně a včas, kdy uhradila pouze částku částka, která odpovídá jedné řádně uhrazené splátce. Tato splátka byla započtena na sjednané příslušenství pohledávky (předpis splátek). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou částky částka, představující celou nesplacenou jistinu ve výši částka a zůstatek příslušenství pohledávky ve výši částka. Žalovaná ke dni splatnosti poslední splátky úvěr řádně nesplatila, přičemž v důsledku prodlení vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (článek V. odstavec 4 smlouvy o úvěru).
4. Část závodu původního věřitele, společnosti právnická osoba, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddílu anonymizováno a vložce číslo, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů, byla ke dni datum převedena na společnosti právnická osoba, IČO zapsanou v obchodním rejstříku vedeném název soudu, v oddílu anonymizováno a vložce číslo, v důsledku čehož se věřitel pohledávky evidované za žalovanou stala společnost právnická osoba, IČO (výpis z obchodního rejstříku vedeného název soudu, oddíl anonymizováno, vložka číslo).
5. Pohledávka za žalovanou byla následně novým vlastníkem pohledávky, společností právnická osoba, postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno přípisem původního věřitele ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení postoupení). Pohledávka za žalovanou byla specifikována v Seznamu pohledávek, jež byla součástí smlouvy o postoupení pohledávek (seznam postoupených pohledávek). Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka, přičemž žalobkyně po žalované požaduje z této částky pouze nesplacenou jistinu ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, úrok ve výši částka, poplatek na správu úvěru ve výši částka, poplatek za hotovostní výběr splátek částka, smluvní pokutu ve výši částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (namísto částka) a nepožaduje sankční poplatek ve výši částka a paušální náklady na vymáhání pohledávky ve výši částka. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno na adresu adresa žalované (podací arch) doporučeně dne datum, kdy se jednalo o adresu současného bydliště žalované uvedenou v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru (žádost o poskytnutí úvěru).
6. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne datum k úhradě částky částka s příslušenstvím do datum na adresu adresa žalované (podací arch) doporučeně dne datum.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. S ohledem na popsaný skutkový stav má soud za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru, tedy žalobkyni jako společnosti, resp. její právní předchůdkyni, jež úvěr poskytla, pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinila. Spotřebitelský úvěr v dané situaci měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Toto však žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně v daném případě nesplnila, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaná svůj dluh, až na úhradu jedné splátky ve výši 1 300 Kč, nesplácela. Takový zákonný postup představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a cílené ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, dokonce s cílem dosáhnutí zisku realizací zajištění poskytnuté spotřebitelem, přičemž věřitel počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
15. V téže souvislosti je třeba konstatovat, že české spotřebitelské právo, ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru, je mj. transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, kde se v čl. 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V čl. 23 směrnice č. 2008 /48/ se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nebytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinna vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, dokladu o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním.
16. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně však v tomto směru svou povinnost nesplnila; sice formálně provedla šetření bonity žalované, avšak fakticky příjem její domácnosti avizovaný na částku částka ověřila pouze z dokladu o výplatě rodičovského příspěvku částka a příspěvku na dítě částka měsíčně. Jiné příjmy nebyly doloženy. Z těchto prokazatelných příjmů žalované, po zaplacení nájemného částka měsíčně (nájemní smlouva) a elektřiny částka měsíčně (poštovní poukázky) a předpokládaných výdajů (minimálně) 2 členů domácnosti (žalovaná a nezletilé dítě) na jídlo, oblečení, zdravotní péči, dopravu, mobilní telefon, drogerii a vybavení domácnosti, jí nezbývají peníze ani na zaplacení těchto běžných výdajů, natož splátku úvěru ve výši částka měsíčně. Pokud tedy žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr částka (reálně ke splacení ve výši částka), představující měsíční splátky po částka, postupovala při poskytnutí úvěru způsobem, jež je v rozporu s předpoklady stanovenými zákonem o spotřebitelském úvěru, kdy majetkové poměry žalované představují důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet.
17. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně tak spotřebitelský úvěr žalované poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tedy uzavřenou smlouvu o úvěru shledal neplatnou. Zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 87) stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení došlo, je přitom nutno chápat jako neplatnost absolutní podle § 588 o. z., protože není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalované jako spotřebitele.
18. Spotřebitelský úvěr tak byl žalované poskytnut na základě neplatné smlouvy, proto soud v souladu s § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní na zaplacení částky 10 000 Kč, jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě neplatné smlouvy poskytla žalované, v hotovosti při podpisu smlouvy, částku 10 000 Kč, na kterou žalovaná uhradila pouze částku částka, jež byla započtena na poskytnutou jistinu úvěru, z něhož tak žalované zbývá vrátit žalobkyni částku 8 700 Kč. Žalovaná je tak povinna tuto částku vrátit žalobkyni jako vlastnici pohledávky, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost pohledávky v daném případě není stanovena zákonem, ale za den splatnosti je v tomto případě považován den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu po té, kdy byla žalovaná jako dlužník žalobkyní jako věřitelem požádána o plnění. Tímto dnem je den datum, tedy den poté, do kdy měla žalovaná dluh uhradit dle předžalobní výzvy, zaslané jí právním zástupcem žalobkyně a doručovanou jí dne datum. Žalované tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky byla uložena nově rovněž povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle §§ 1968 a 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalovanou zavázal k zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I).
19. Ohledně zbývající částky 1 300 Kč, smluvní pokuty 5 000 Kč a příslušenství byla žaloba zamítnuta, jak je specifikováno ve výroku II., a to s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy (smlouvy o úvěru), kterou měly být tyto nároky založeny (jak bylo odůvodněno výše), protože ze smlouvy, která je neplatná od samého počátku, nemohly žalobkyni tyto nároky vzniknout.
20. Žalobkyně byla v řízení úspěšná (co do jistiny) pouze v rozsahu odpovídajícím 58 %, (10 000 + 5 000 = 15 000, vyhověno v rozsahu 8 700 Kč), oproti úspěchu žalované v rozsahu 42 %. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění svého práva v rozsahu 16 %, čemuž odpovídala částka 331 Kč. Soud při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Náklady žalobkyně představovaly zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), spočívající v odměně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání žaloby a jednoduchá předžalobní výzva) v rozsahu 2 x 300 Kč, 1 x 150 Kč, náhradu hotových výdajů v rozsahu 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradu daně z přidané hodnoty 21 % ve výši 221. Soud vycházel z ustanovení § 14b advokátního tarifu s ohledem na povahu a výši předmětu sporu a vzhledem k tomu, že žalobkyně nárok uplatnila na ustáleném vzoru žaloby uplatněné jí opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech u zdejšího soudu (spisová značka, spisová značka, spisová značka). Z celkové částky částka tedy bylo žalobkyni přiznáno na nákladech řízení pouze zmiňovaných 331 Kč odpovídající 16 % požadovaných nákladů řízení.
21. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.