Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 239/2021-28
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Tupou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonným údaje o zástupci
pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 23. ledna 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 23. ledna 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky jakožto pohledávky z titulu nezaplaceného jízdného. Žalovaný dne datum při jízdě linkou tramvaje číslo anonymizována dvě slova, porušil své povinnosti cestujícího, když se neprokázal při kontrole platným jízdním dokladem. Jízdné ani přirážku k jízdnému dodatečně neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.), a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě. Žalovanému byla výzva uložením na poště dne datum a uplynutím 10 denní úložní doby doručena, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného ani jeho zákonnými zástupci do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
4. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 zák. o. s. ř. a z provedených důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole včetně informace pro cestující; Smluvní přepravní podmínky anonymizováno, Tarif anonymizováno; výzva k úhradě dluhu vč. potvrzení o odeslání) učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalovaný dne datum cestoval tramvají linky 17 v obec, přičemž byl žalovaný kontrolován revizorem anonymizováno, kdy se neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol, který žalovaný převzal. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému. V případě, že je do 15 dnů od uložení přirážky tato zaplacena, včetně jízdného, požaduje žalobkyně toliko přirážku ve výši 800 Kč, jinak 1 500 Kč.
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
7. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 37 zák. č. 37 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, a dále vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Přepravní řád, a Smluvní přepravní podmínky anonymizováno (dále jen„ SPP“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval MHD v obec, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaný byl povinen zakoupit si jízdenku. Při kontrole revizorem DPP se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Proto vznikla žalovanému povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce za jízdu dlužné jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh dopravci neuhradil, proto má žalobkyně právo dle § číslo o. z. a § 37 zák. č. 266/1994 Sb. na zaplacení žalované částky.
8. Příslušenství pohledávky bylo přiznáno dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by dluh uhradil. Ohledně otázky nezletilého žalovaného posoudit následky svého jednání, soud dospěl k závěru, že v daném případě se jedná o nezletilého v blízkém věku dospělosti, který je v daném případě dostatečně rozumově vyspělý na to, aby nesl odpovědnost za své jednání, aniž by měli být za jednání nezletilého sankcionováni zákonní zástupci (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1864/16). Nárok žalobkyně je tudíž důvodný a soud tak v celém rozsahu žalobě vyhověl.
9. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.